Avatar: Legenda o Thorynovi

Rokův ostrov

Národ ohně, Azulonův průliv, nedaleko Rokuova ostrova

Thoryn s Quentinem už byli pár desítek minut od Ostrova avatara Rokua. Quentin šátral mezi věcmi v podpalubí a Thoryn si užíval moře, když řídil s kormidlem. Najednou z podpalubí vyběhl Quentin: "Thoryne, Thoryne! Podívej, co jsem našel." Thoryn se na Quentina zadíval a zjistil, že v ruce drží jakýsi svitek, po jehož stranách byly dva červené kameny se znakem Národa ohně. "Quentine? Co to je?"ptal se Thoryn takovým tónem, že doufá, že je to to, co si myslí, že je. "To je..."Quentin polkl: "To je svitek ovládání ohně." Thoryn se zaradoval:"Super. Ten se může hodit. Půjč mi ho!" Quentin mu svitek podal a Thoryn ho hned rozevřel a položil na dřevěnou zem u kormidla.

Na svitku bylo zobrazeno několik bojových pozic a technik ovládání ohně, včetně umění ovládání ohně zvaného "Tančící drak". "To je neskutečné,"zíral Thoryn na svitek s otevřenými ústy. "Quentine, pojď se podívat,"vyzval Thoryn Quentina. "To nemůžu, Thoryne." "Proč?"zajímal se Thoryn. Na to Quentin odpověděl a ukázal před ně: "Protože už jsme tady. Vidím prastrýčka Maka i Tylera. Zrovna jsou na pláži." Thoryn rychle svinul svitek a zastrčil si ho za pas. Byl dojatý, když viděl svého dědečka a strýce, který byl téměř stejně starý jako on.

Ale když si jich Mako s Tylerem všimli začali na ně posílat plameny. Ty Quentin odrážel vzdušnými proudy a přitom se jeho duch objevil u Maka s Tylerem a řekl jim, že jsou to oni a že pirátům vzali loď.

Úspěšně dopluli. I s Huiem vystoupili z paluby a běželi za svými příbuznými. "Ahoooj!"volali na Maka Quentin s Thorynem. Všichni k sobě přiběhli a objali se. "Ahoj Thoryne,"pozdravil Thoryna Mako. "Nazdar synovče,"pozdravil s úšklebkem Tyler. Thoryn se zamračil. Tyler si z něj furt dělal srandu, že je jeho strýc a přitom je stejně starý jako on a spousta dalšího. "Nazdar,"pozdravil ho Thoryn nabubřeně, ale byl rád, že ho vidí.

"Tak co, užs' zkoušel ovládat oheň?" ptal se Mako Thoryna. "Ne, ještě jsem na to nepřišel," řekl smutně Thoryn,"ale na téhle lodi jsme našli svitek ovládání ohně. Tak mi třeba pomůže." Mako se na Thoryna zahleděl a řekl:"Thoryne. To je skvělé. Budeme se mít podle čeho učit." Thoryn mu svitek podal a Mako si ho zuřivě prohlížel. "To je prostě úžasné,"radoval se Mako.

Mako si svitek prohlížel možná půl hodiny. Mezi tím se Thoryn, Quentin i Tyler stihli vykoupat v moři a popovídat si s Tylerem, jak se vlastně má. Tyler jim vyprávěl, že teď s tátou bydlí tady na Rokuově ostrově na jejich chatě v Rokuově městě. Že jsou tu prý moc příjemní lidé a že se mu tady moc líbí.

Pak se všichni přes malý ostrov vydali k obydlí Maka a Tylera. Přišli k dvoupatrové dřevěné chatě s malou zahrádkou, kde pěstovali zeleninu a kde stála obrovská broskvoň. "Thoryne, jak se ti tu líbí? Naposledy jsi tu byl ve dvou letech se svou matkou přes noc. To si nemůžeš pamatovat,"spustil Mako. Thorynovi při pohledu na chatku poklesla brada:"Je to nádhera."

Všichni vešli do chaty. Kousek ode dveří byla kamna a naproti nim stůl se čtyřmi židlemi. Na zemi ležel obrovský perský koberec. Naproti dveřím stála obrovská starožitná almara, vedle níž byly dvě nádherné postele. Z druhé strany almary vedly schody nahoru. Tyler na ně ukázal a promluvil na Thoryna s Quentinem: "Tam bydlíte vy."

Thoryn i Quentin se tedy, i se svými věcmi, vydali nahoru. Byla tam nádherná místnost. Po každé straně pokoje proti nim stály dvě postele a dva stolky, na nichž byly dvě petrolejové lampičky. Samozřejmě, malá skříň nesměla chybět.

Oba si tedy vybalili a zezdola se ozval Makův hlas:"Thoryne, dojdeme si nejdřív do hospody na něco k pití, nebo jdeme rovnou na ovládání ohně?" "Zajdeme si na pití. Alespoň si stihneme popovídat. Ale k večeru už bychom s ovládáním začít mohli," odpověděl Thoryn. "Dobře. Tak za pět minut dole!"oznámil Mako.

Společně vyrazili z chatky na náves, kde stála hospůdka, před níž bylo asi pět slaměných slunečníků, které vrhaly stíny na stoly pod nimi. Jeden stolek byl volný a Quentin na něj ukázal:"Támhle! Pojďte si sednout." Všichni se tedy posadili a chvíli na to za nimi přišel tlustý vousatý hostinský:"Nazdar, Mako. Co si dáte?" Každý z nich si poručil, na co měl chuť a hostinský odešel.

Thoryn si všiml, že vevnitř něco zářilo. Leželo to na poličce u vchodu do kuchyně. Vypadalo to jako kus zlata obtočený stužkou. "Dědo? Co to je?" ukázal Thoryn na tu věc. Mako se tak dovnitř zahleděl a pověděl: "To má být prý část toho korunního klenotu, kam avatar Wan ukryl ohnivou lví želvu,"zasmál se Mako. "Co? Lví želvu? Jak to udělal?" byl zaskočen Thoryn. "Ale prosím tě, Thoryne. Je to jenom pitomá babská povídačka. Podle mě to tu mají jenom proto, aby to tu měli vyzdobenější."

"A co to je za povídačku? Pověz mi jí!"naléhal na Maka Thoryn. "Prosím tě, Thoryne, je to jen sněť drbů. Koho by to zajímalo,"řekl lhostejně Mako. "Mě,"řekl rázně Thoryn. "A teď vyprávěj!" "Ty jsi neodbytný, chlapče. No jak myslíš." A Mako začal vyprávět: "Po tom, co Avatar Wan uvěznil Vaatua a uzavřel portály duchů, lví želvy se rozhodly, že svým obyvatelům předají moc vlády živlů a nechají je, aby si založili své vlastní národy a postaraly se o sebe sami. Po nějaké době, kdy už byly čtyři národy rozděleny, tak, jak jsou dnes, se čtyři lví želvy začaly dohadovat, který národ je silnější. Bojovali mezi sebou a lidem ze svých národů odebírali moc, protože je to posilovalo. Když už byla vládců skoro polovina, rozhodl se avatar Wan, že to musí skončit. Od každého národa si vzal jeden jeho důležitý předmět. Od Národa ohně si vzal právě tohle- korunní klenot jejich prvního prince. Od vzdušných nomádů si vzal zlatý zvon, při jehož zvucích se vzdušní nomádi pokoušeli dostat do světa duchů. Od Vodního kmene si vzal zdobnou platinovou misku, ve které léčitelé nosili vodu od vodních duchů pro těžce nemocné a od Království země si vzal královské žezlo krále země.

Díky Raavině energii jejich těla i duše do těchto předmětů přemístil a potom každý z nich rozdělil na čtyři kousky. Každému národu vzkázal, ať všechny čtyři díly svého předmětu rozmístí po svých územích, a ať se lví želvy nikdy nedostanou na světlo světa, pokud nebude světu nejhůře.

Říká se, že kdyby se všechny části jednoho z předmětů dostaly k sobě a odsály by z pěti vládců jejich moc, lví želva by se znova dostala na svobodu.

Ty lidi jsou fakt schopní vymyslet leccos,"pousmál se Mako, když dokončil vyprávění. "Ale co když ty předměty vážně existují?"prohodil Quentin. "To je blbost,"odbyl ho Mako.

Hostinský přinesl pití. Společně ho vypili, a když už se začínalo stmívat, vyrazili k chatě. Thoryn celou tu dobu nepromluvil a pořád nad něčím přemýšlel. "Je ti něco, synovče?"pousmál se Tyler. "Ne nic,"odpověděl nepřítomně Thoryn. Tylera docela překvapilo, že se do něj nepustil za to, jak ho oslovil.

Už byli u branky a Mako přikázal Tylerovi, ať doběhne za chatku pro dříví do kamen. Společně s Thorynem a Quentinem vešli do chatky a Mako spustil:"Thoryne, až Tyler přinese dřevo, pokusíš se rozdělat v kamnech!" "Cože?"zhrozil se Thoryn. "Neboj, pomůžu ti, uklidnil ho Mako. Pár jisker ze sebe určitě vydoluješ," uklidnil ho s úsměvem.

Tyler už tu byl a naplnil kamna dřevem. Mako do nich hodil papír a začal: "Základní pohyb, pro ovládnutí ohně je mít stále ukazováček a prostředníček u sebe. Když své čchi dostatečně nabudíš a veškerou energii z něj vyšleš do konečků prstů, vytvoříš oheň." "Ech,"oddychl si Thoryn, "Dobře. Můžu to zkusit." "Nezapomeň zhluboka dýchat,"poradil mu Mako. Thoryn dýchal tak zhluboka, že z kamen létal všechen prach. Nadechl se a máchl rukou směrem do kamen. Nic. "Zkus to znovu,"popudil ho Mako. Nic. Nic. Nic.

Thoryn se pokoušel už asi podesáté a stále nic. Mako ho uklidnil:"Dobře. Asi jsem byl uspěchaný. Dáme tomu čas." A potom sám v kamnech roztopil.

Chvíli si všichni čtyři ještě povídali u stolu a pak se uložili ke spánku.