Avatar: Legenda o Thorynovi

Za soumraku

Severní vzdušný chrám, Moře bouří, kousek od úpatí hory Ceq

Senna se zhrozila. Vládci krve vpadli na paluby lodí a všechny postupně svazovali.

Senna proti všem úporně bojovala, ale nakonec zajali i ji. Všechny naházeli do černé místnosti v podpalubí jedné z lodí a odjížděli s nimi bůhví kam. Všem byla zima a nikdo ani nedutal. V podpalubí bylo ticho jako v kostele.

Po chvíli všechny vyvedli a přesunuli do vězení. Senna zpozorovala trosky Severního vzdušného chrámu a uvědomila si, že právě teď se ocitli ve Společenství krve. V kabátě ji stále tlačila miska, kterou jí dal Desna. Smrákalo se a mezi vládci vody panoval strach.

Chvíli na to už seděl každý zvlášť ve své cele. Vládci krve zde vysušovali vzduch. Pečlivě dbali na to, aby se k nikomu z nich nedostala žádná voda. Dokonce nedávali zajatcům ani napít.

"Senno?" ozval se Bayův hlas z vedlejší cely. "Bayi?"byla překvapena Senna. "Máš nějaký plán, jak se odtud dostat?"ptal se Bay. "No, já..." V tom se otevřely dveře a někdo vešel dovnitř. Senna se rozkřičela a lomcovala mřížemi :"Pusťte nás ven!" "Ne,"odpověděl klidně a stroze mužský hlas. "Tak nám dejte alespoň napít. Máme tu mnoho raněných," prosil Bay. "Abyste utekli po takové době, kdy jsme vás konečně dostali? Zapomeň," odvětil chladně. "Odtud už se živí nikdy nedostanete. Sbohem!" Práskl za sebou dveřmi.

Bay promluvil k Senně: "Senno. Vždycky máš nějaký plán. Doufám, že ho máš i teď. Viď, že ho máš." "Je mi líto, Bayi," odvětila smutně. "Tohle bude asi vážně konec. Všechno je tu z kovu, vody ani kapka. Nic tady nezmůžeme."

Národ ohně, Rokův ostrov

Thoryn seděl na prahu chatky svého strýce. Přišel za ním Quentin:"Jak ti je?" "Nic moc,"odpověděl Thoryn. "To zatracené ovládání ohně. Pořád na to nemůžu přijít." Quentin si sedl na práh vedle něj: "Podívej Thoryne. Každý z avatarů měl problém s ovládnutím jednoho z živlů. Vždycky to byl ten živel, který se od jeho osobnosti nejvíce liší. A..." "A co?"vyhrkl Thoryn. "A ty nejsi tolik energický a optimistický jako jsou vládci ohně. Oheň je tvůj opak." Thoryn jen smutně koukal: "Kdybych už uměl ovládat aspoň dva nebo tři živly, tak bych se mohl vládcům krve postavit, ale umím ovládat jen zem." "Ale na mistrovské úrovni, Thoryne. Lepší vládce země, než jste vy s Bolinem, neznám," uklidňoval ho Quentin.

"Quentine,"Thoryn začal trochu poplakávat,"jsi hodný ale... Vládci krve ohrožují svět a já s tím nemůžu nic dělat, i když bych měl, jsem přeci avatar." Quentin se na Thoryna podíval a rázně vyřkl slova, která by od něj nikdy nečekal:" A myslíš si, že když tady budeš takhle fňukat, že zachráníš svět? Že se naučíš ovládat oheň?"

Chvíli bylo ticho a z Thoryna nakonec vypadlo:"No... Nejspíš ne." "No tak na co čekáš? Běž pro Maka a koukej se učit, až překonáš oheň, uvidíš, že to se vzduchem a s vodou už budeš mít snadné,"popostrkoval ho Quentin a položil Thorynovi ruku na rameno:"Věř mi." Thoryn si utřel slzu, otevřel rázně dveře do chatky a zvolal:"Strýčku Mako, jsem připraven pokračovat v tréninku." Spící Mako se vylekal a vyskočil ze svého houpacího křesla:"Tak dobře, jdeme ven. Venku ostře září slunce - den jako stvořený pro to, abys ovládl oheň!"