10. kapitola

2.1K 99 0
                                    

Jestli předešlé noci jsem měla Bryana plnou hlavu, tentokrát jsem se ani nevyspala. Představivost mi makala na plné obrátky. Jeho dotyky pod tričkem mě dostaly na maximum a ačkoliv jsem si často představovala jak asi bude vypadat, když budu připravená na to, aby se mě někdo dotýkal ještě víc, dneska jsem si dovedla představit úplně všechno.

Čím víc jsem nad tím uvažovala, tím víc jsem chtěla, aby se mě dotýkal a byl onen první. Bylo mi s ním neuvěřitelně a kdyby to záleželo jen na mě, byla bych s ním pořád.

Proto hned po přednášce jsem se vykašlala na učení a šla se zakoupeným obědem na dílnu.

Kluci makali na nějakým pěkným Camaru a hodně mě potěšilo, jak se na mě Bryan usmíval, když mě uviděl ve dveřích.

,,Ahoj krásko."

Chtěla jsem ho políbit, ale vzpomněla jsem si, jak nechtěl před klukama, aby neměli kecy.

Rozdala jsem jim oběd, za který byli vděčný a hned na to si šli zakouřit a my s Bryanem měli pár minut pro sebe. Zatáhl mě na nějakou chodbu k zadnímu východu a tam jsem se mu vrhla kolem krku.

,,Ať se neumažeš." varoval mě, ale mně to bylo fuk.

Jeho tílko toho moc nezakrývalo a já se ho mohla dotknout holé kůže.

,,Škoda, že nekouří dýl."

,,Tím líp, asi bych dneska nic neudělal." usmíval se.

Hned jsem ho začala znovu líbat abnechtělo se mi s tím přestávat.

,,Nemůžu se tě ani dotkout, hned bybto bylo vidět." šklebil se na svoje ruce od šmíru.

Vrátili jsme se zpět na dílnu a napadlo mě, abych s ním strávila co nejvíc času, pomůžu jim alespoň s úklidem a pak by mě mohl doprovodit večer na kolej.

Nicméně jsem si vzala nějaké koště a všechno dala do pucu. Večer se všechno blýskalo a bylo uklizené.

,,Člověče, cejtím z tebe dámskou voňavku. To ses ráno spletl?" tlemil se Spike na Bryanův účet.

Věděla jsem odkud vítr vane, ale dělala jsem, že nic neslyším, ale pak jsem okolo Spika prošla s hadrem a kýblem a on se zhluboka nadechoval. Došlo mi, že následující úsměv, při kterém se střídavě culil na mě a na Bryana, nebyl jen tak.

Později si všiml i dalších věcí a sám od sebe někdy v sedm začal přemlouvat Montyho, aby s ním šel na cigaretu a pro dnešek to ukončili.

,,Spike něco tuší." sklonila jsem se k Bryanovi pod auto.

,,Jednou to stejně praskne." mávl nad tím rukou a mně to udělalo radost.

Monty se Spikem se chystali jít a onen Monty se na mě skutečně divně díval a tak jsem byla nucena popadnout tašku a svoje věci, abych nafingovala odchod.

Rozloučila jsem se s nimi i s Bryanem a dala se na odchod. Za rohem jsem se posadila na pár minut do výlohy obchodu a vrátila se zpátky.

Bryan pomalu dokončoval. Umyl si ruce a celou dobu se na mě usmíval. Zhasl velké halogeny a zašili jsme se s lahví vína, co jsem do nesla na sedačce v rohu.

,,Ten Monty je na mě trochu vysazený ne?"

,,Toho si nevšímej. Chodil jsem s jeho sestrou a nemůže rozdýchat, že bych měl mít jinou."

,,V tom případě ho chápu." posadila jsem se k němu na klín.

,,Nečekal jsem, že bys tady uklidila. Za to ti děkuju." objal mě.

,,Nejsem taková dámička, jak sis myslel. Umím hodně věcí."

,,Vážně? A je ještě něco co neumíš?"

,,Když nepočítám nosné konstrukce, co jsem měla dneska šprtat, tak je toho ještě dost a chci se některé věci naučit i od tebe."

,,Ode mě?" pobaveně si mě prohlížel.

,,Od tebe." zaútočila jsem mu na rty a obkročmo se posadila na jeho klín.

Hned mě chytl za zadek a pod tričkem putoval výš. Přehodila jsem si vlasy na jednu stranu a pustila se do jeho krku.

Kdyby jen mi jen nezazvonil telefon, měla bych opět divoké sny.

,,Zoe?"

,,Kde, kruci, jsi? Celý den ses neukázala a zítra je škola."

,,Já už jsem na cestě. Promiň, že jsem se neozvala."

,,Měla jsem strach a chtěla jsem volat vašim."

,,Neblázni. Naše z toho vynech."

Nedalo se nic dělat a já se začala balit. Bryan měl za celý den všeho očividně taky plný brýle a tak mě jen doprovodil ke koleji. Rozloučili jsme se pořádně vášnivou líbačkou a už jsem mířila na pokoj.

,,Viděla jsem tu vaší scénu, vystřiženou z pornofilmu, z okna."

,,A nejradši bych ho měla v posteli celou noc."

,,Opovaž se ho sem vodit."

,,Neboj se, prosím tě."

,,To už jste tak daleko, že bys s ním chtěla být celou noc v posteli?"

,,Ne, ale stačí už fakt jen málo."zubila jsem se na ní.

,,Jseš si jistá, že on má být ten první?"

,,Naprosto." zasněně jsem sebou praštila do postele.



Oko za oko, srdce za srdceKde žijí příběhy. Začni objevovat