23. kapitola

1.8K 91 0
                                    

Další nudné pondělní ráno se vcelku rozjelo. Nejen že mi volal Dustin, aby mě pozval na páteční večírek, ale do dveří vešla Zoe.

,,Co ty tady?" opřel jsem se o auto a zašklebil se.

,,Je tu Spike ať to neříkám dvakrát?"

Popadl jsem telefon a všiml si, jak si mě přiblble prohlížela. Bylo mi úplně fuk, že jsem neměl tričko a ona na mě zírala jako nějaká pipka.

,,Bude tady za pár minut."

,,Hele Bryane, neber si to osobně.Měla jsem špatný den a tys byl první na ráně. Měl jsi pravdu.Nic mi do vás dvou není."

Založil jsem ruce na hrudi a s úžasem na ní hleděl.

,,Já zírám."

,,Jess si zaslouží být šťastná.Tak doufám, že jí neublížíš..." polkl jsem na prázdno. ,,...takže přijímáš mojí omluvu?" podala mi ruku, což jsem si řekl, že nebudu dělat ze sebe idiota a vzdám to.

Navíc jsem byl fakt rád, že se otevřely dveře, ale čekal jsem Spika. Ne Anne, která sjela Zoe rentgenovým pohledem a nechápala ani tu ruku, co mi zrovna podávala.

,,Je tu Monty?" zabrblala.

,,Není tu nikdo."

,,Tak nikdo..." rýpla si a znovu sjela Zoe.

,,Víš, co tak já příjdu jindy. Teď se ti to nehodí. Děkuju za pochopení a máš u mě pozvání na pivo za tu páteční večeři. Ještě se zastavím a pokecám se Spikem." dodala tomu Zoe korunu.

Sotva za sebou zavřela dveře, Anne si dala ruce v bok.

,,To byl kdo?"

Musel jsem se fakt smát. Vypadalo to blbě, ale mně to bylo úplně jedno.

,,To byla Zoe."

,,Nějaká tvoje nová roztahovačka?"

,,Mimochodem v pátek jdu s Dustinem na nějakou párty." zarazila se.

,,Kde jsi k němu přišel? Nebyl to ještě před nedávnem exot s Bentley?"

,,To sice jo, ale nakonec byl docela fajn."

Spike přišel bohužel pozdě, ale Zoe si všiml.

,,Ona tu byla Zoe?" valil oči.

,,Jo. Udělal jsem na ní dojem. Omluvila se."

,,Kecy!"

,,Škoda, že jsi jí nezastihl."

,,Jo, kdybych přišla o pár minut později, už by z toho bylo jistě něco víc." tlemil jsem se a kroutil hlavou.

,,Žárlivka." okomentoval to Spike, když Anne odešla.

,,Jen řekla, že máme u ní pivo a že se omlouvá a zastaví se za tebou ještě, aby se omluvila."

,,No já čumím."

,,To má na svědomí Jess."

Ta se objevila odpoledne a docela rád jsem jí viděl. Hned jsem se pochlubil tím, že se nám přišla Zoe omluvit a vypadala hned spokojeněji. Chvíli mi asistovala, když jsem dodělával auto a trochu mi pomohla uklidit. Pak jsem jí doprovodil na kolej a dali jsme si po krátké procházce romantickou chvíli na lavičce.

,,Slyšela jsem, že jdeš v pátek na tu párty s Dustinem."

,,Jo dneska mi volal."

,,Myslela jsem, že na tyhle akce nejsi."

,,Prosil mě. Já jsem nechtěl jít, ale když řekl, že tam budeš, tak jsem souhlasil."

,,Jen neříkej, že tam jdeš kvůli mně."

,,Na Dustina nejsem zrovna zvědavý." usmál jsem se na ní.

,,Ve čtvrtek budu mít pro tebe překvapení." líbla mě ještě na rty a pak musela jít.

Já měl taky přichystené překvapení, ale pro jejího fotříka. Tahle akce byla předposlední a nesložitější, když nepočítám Jess. Dělalo na tom pár lidí a dalo to zabrat i mojí peněžence.

Stafford si na své práci a pověsti hodně zakládal a proto jsem se nemohl dočkat až o to všechno příjde. Bylo to hodně náročné, ale těšil jsem se na výsledek.

Nabourat se do jeho počítače doma nebyl problém, ale nabourat se do jeho firemního laptopu, dalo zabrat. Každopádně, když jsem si něco dal do hlavy, vždycky jsem něco vymyslel, aby se to podařilo. A také, že onen čtvrteční den mi zavolal onen borec, co skutečně přes noc udělal čistku jeho počítače a jeho pracovní laptop pocítil umění borce přes počítače. Sotva se posadil, už se dostal přes heslo. Než se rozkoukal, už mísil informace, důkazy a dokumenty mezi různými případy.

Tudíž ve složce, kde se jednalo o běžný dopravní přestupek, byl soubor nesmyslů z případu napadení veřejného činitele. Škoda, že nemůžu být u toho, když by to použil u soudu.

Nicméně ještě o to radostnější zprávu jsem se dozvěděl až od Jess. Chtěla mě něčím překvapit a přitom se zmínila, že její otec dostal výpověď za únik a zneužití informací a soudních spisů.

Kousal jsem se do rtu, jak jsem se snažil blaženě nesmát. Mnohem víc mě však potěšilo, když jsme zastavili u jakési budovy a zamávala mi před nosem klíčky.

,,Co to je?"

,,Klíčky od mého nového bytu." culila se na mě a hned vyběhla schody.

Rozhlížel jsem se a šel za ní. Zatímco ona otevřela dveře.

Nebyl to rozhodně jeden z těch hodně luxusních bytů, ale jisté kouzlo měl. Byl obrovský, tvarem do elka. Vcházelo se delší chodbou až do podkrovního obýváku s vysokým stropem a sloupy. V rohu stála moderní prosvětlená kuchyň s ostrůvkem a v dalším rohu obrovská okna, ze kterých se dalo projít na krásnou terasu s výhledem na park, kde jsme se s Jess viděli poprvé.

,,Kde jsi ho vzala?" usmíval jsem se.

,,No...přemluvila jsem tátu. Jen s tím rozdílem, že neví s kým tu budu dovádět." zamrkala na mě a odhodila sako na pohovku.

,,Tak to si nechám líbit. Dneska mám hodně podařený den. To by chtělo oslavit."

,,Ještě nemám od včera plnou lednici ani bar, ale za to mám plnou hlavu tebe." olízla si rty a zmenšila prostor mezi námi.

Dneska se vážně dařilo ve všech směrech. Nemohl jsem uvěřit, že by mi všechno prošlo tak jednoduše.

Ani jsem netušil, že zírání do stropu s blaženým výrazem bude tak uklidňující. Pohled vedle sebe na polštář, kde spala Jess ještě gradoval situací, ve které jsem byl.

Jess byla skvělá holka a nebýt dcerou toho grázla, bylo by všechno úplně jinak.





Oko za oko, srdce za srdceKde žijí příběhy. Začni objevovat