Oko za oko, srdce za srdce

16. kapitola

Kvůli pár tanečkům na párty senakonec vyklubala pěkně žárlivá scéna na vyhlídce. Musela jsem ale uznat, že se mi to moc líbilo. Jasně jsem z toho pochopila, že mu nejsem lhostejná.

Líbačka trvala pěknou dobu a kdyby nemusel Bryan předávat auto majiteli, možná by z toho bylo i něco víc.

Nasedli jsme do auta a mě popadl prostě šílený nápad. Položila jsem mu ruku na stehno a jemně hladila. Bryan nastartoval a usmíval se na mě. Naklonila jsem se k němu, abych ho znovu políbila a rukou zamířila rovnou k rozkroku, kde jsem si jen tak trochu hrála.

,,Jess, musím jet. V jedenáct má přijet majitel."

,,To je dvacet minut. Tohle zvládnu za chvíli a s jízdou to dáváme."

,,Počkej, co tím myslíš...tohle?"

Pustila jsem se do rozepínání kalhot a to už se mu očividně začínalo líbit.

,,Uvidíš."

,,Jess..." sledoval mě jak si hraju s jeho nádobíčkem a pomalu se uvolnil.

Prostě jsem se chtěla jen ukázat, že jsem lepší než ta jeho bejvalka i když jsem mladší a nemám tolik zkušeností.

,,Tak tohle jsem od tebe nečekal." usmíval se, když jsme vystupovali z auta.

Měla jsem pravdu. Stíhali jsme předání na minutu. Monty vyběhl nervózně před dílnu a hned ho sjel.

,,Kde jsi, kurva, byl?"

,,Se mnou." dodala jsem a Bryan se mírně usmál.

,,Čeká naštvaný na dílně nebo kde ho máš?"

,,Každou chvíli přijede."

,,Každou chvíli..." protočil Bryan očima. ,,...jdi někam s těma kecama." zavrtěl na Montyho hlavou.

Když jsem míjela Montyho, dost nepříjemně na mě civěl a tak jsem na něho uhodila.

,,Zajímalo by mě, co ti na mě tak vadí?"

Neměla jsem v okolí moc lidí, kteří by mě neměli rádi a tak jsem to prostě chtěla řešit.

,,Nemám na tebe čas, princezničko."

,,Je to kvůli Anne?"

,,Ty víš o Anne hovno, tak se do ní neser." vyjel po mně s vykulenýma očima.

,,To máš pravdu, ale ty jedovatý pohledy si nezasloužím."

,,Radši zavři zobák." zuřil.

,,Až mi řekneš co proti mně máš."

,,Všechno. Vadí mi, že jsi rozmazlená bohatá slečínka, která si nikdy nevydělala ani na lízátko a má všechno a sereš se do lidí jako jsme my. Jenom proto, že jsi pěkná, neznamená, že můžeš Bryanovi motat hlavu."

Udiveně jsem na něho zůstala zírat a neměla co říct. Přicházel majitel Mustanga a tak jsem se dala radši na útěk.

,,Kašli na něho." snažil se mě utěšit Spike, který stál za námi.

,,Já už radši půjdu. Vyřiď Bryanovi, že se stavím zítra." přikývl.

Mrzelo mě, že si o mně tohle Monty myslel. Nikdy jsem se k nikomu zle nechovala a povýšeně už vůbec ne. Mluvil o mně jako bych snad byla nějaká šlechtična a Bryan otrok či co.

Na hovor od mojí máti jsem neměla náladu už vůbec, ale byla schopná mi volat desetkrát dokola.

,,Stalo se něco příšerného." přišla další pohroma, která mě donutila odjet hned domů.

Pokud by se to mu tak dalo ještě říkat. Nevím jak se to otci podařilo, ale dům propadl nějaké dobročinné organizaci. Matka byla totálně zoufalá a pod prášky. Otec vzteky nemluvil a jen sledoval, jak mu stěhováci odnášejí krabice, které si museli zabalit.

,,Kam se stěhujete?"

,,Než si něco najdeme tak mi nabídla Chantal, abychom u ní zůstali."