4. kapitola-Ve škole

246 8 3
                                    

Ráno jsem se vzbudila docela pozdě.
Dnes má Stáňa narozeniny.

29.12.

Šla jsem na snídani, protože jsem měla docela hlad. Snídaně už byla nachystaná, já jsem se vrhla Stáně kolem krku a vtiskla jsem jí pusu.
,,Za co, prosímtě?" Zeptala se mě a taky mě obejmula.
,,Za vše. Mimochodem, máš dneska narozky." Usmála jsem se.
,,Děkuju."

Odběhla jsem do pokoje, vzala jsem dárky pro mámu a zase se vrátila.
,,Tohle je pro tebe."
,,Děkuju."
Dostala ode mě nějaký patlátka na obličej a přáníčko. Včera jsme ještě byli v obchodě.

,,A kolik ti vlastně je?"
,,Dvacet pět."
,,Aha, a tátovi?"
,,Dvacet devět."
,,Ahá."

,,Ahoj, vy dvě."
,,Ahoj, tati."
,,Ahoj."
,,Tak já tě odvezu, a potom si uděláme krásný den." Při tom se podíval na Stáňu.
,,Dobře, díky."

Potom jsem se zase dobelhala do pokoje a připravila jsem si tašku a šla se obout. Táta tam na mě už čekal.
,,Tak vyrážíme." Zavelel a já si ještě převzala svačinu od mamky a už jsem šla.

Táta mě vyhodil před školou, a já se k ní vydala. Všichni na mě koukali. Bylo to dost nepříjemný, ale nedivím se jim. Ještě k tomu, že jsem přijela tátovou Audinou. Super.

,,Ahoj, ty jsi Charlotta Povoroznyk?" Zeptal se pan ředitel.
,,Ano, mohl by ještě mě dovést do třídy, prosím?" Zeptala jsem se rovnou.
,,Ano, tak pojď."

Vstoupili jsme do třídy a všichni na mě upřeli zrak. Usmála jsem se na ně a šla k řediteli a k třídní učitelce.
,,Takže, toto je vaše nová spolužačka, Charlotta Povoroznyk, tak se k ní chovejte hezky, díky. A ty si sedni třeba k Anně." Usmála se na mě.

,,Počkat, ty jsi Povoroznyk? Máš něco s Tarym?" Zeptal se jeden kluk.
,,Jo, je to můj táta."
,,Tary dceru nemá." Začal se se mnou hádat.
,,Dneska se mnou vyjde video." A s tím jsem si sedla k Anně. Vypadala kamarádsky a mile. Usmáli jsem se na sebe a já si vytáhla penál a nějaký kus papíru.

,,Jak ti mám říkat?" Zeptala se.
,,Lossie."
,,A budeme kamarádky?"
Tak tím mě překvapila.
,,Tak jo? Budu ráda, mimochodem, řekneš mi, jaký věci budu potřebovat?"
,,Jasný, o přestávce."
,,Jojo."

Zvonilo asi za 15 minut, a my se vydali do další třídy na dějepis. Anička řekla všechny důležitý věci, jaký sešity potřebuju a po škole jsme šli na oběd. Potom jsem volala mamce, že půjdu do papírnictví na ty sešity. Ta souhlasila, a tak jsme se společně s Aničkou vydali do papírnictví a já jsem všechny sešity koupila. Značka byla Oxford. Miluju je.

Potom jsem se rozešla domů a když jsem byla doma, začala jsem si dělat nějaký úkoly, a potom jsem šla na počítač. Hrát Minecraft. Přemýšlím, že bych taky začala natáčet. Večer se zeptám táty.

Odpoledne uteklo jako voda a táta se vrátil z kdovíčeho. Teď nebo nikdy!
,,Tati. Myslíš, že bych mohla natáčet?"
,,Mohla."
,,Vážně?"
,,Jop, budu rád, aspoň ti pomůžu."
,,Děkuju." Vrhla jsem se mu okolo krku.

Byla tady večeře. Ňamina. Po večeři jsem si udělala úkoly, které jsem dostala jak od Aničky, tak od všech učitelů. Potom jsem si ještě opisovala nějaký to učivo a až po tom úmorném učením se jsem šla spát. Konečně!

Můj Táta YouTuberKde žijí příběhy. Začni objevovat