Můj Táta YouTuber

14. kapitola-Narozeniny v té nejlepší rodině

Dneska je den D. Nebo bych spíš měla říct den B, že? To je jedno. Dneska je mi konečně 14 let. Tohle jsou moje první narozeniny, které slavím v rodině a ne v děcáku.

Rodiče mě vzbudili asi ve 3 hodiny ráno a já dostala první dárky.
A to 2 hry na Xbox. Jedna byla o autech, kterou jsem dostala od mamky a druhá hra, která byla od taťky, se jmenovala Parkour Progress.
Obě dvě hry jsme si šli zahrát, ale potom jsem šla ještě spát,abych nebyla unavená.

Spala jsem asi 4 hodiny, a pak přišel Jura. Nasnídali jsme se, a protože má Jura řidičák, tak mě odvezl do ElectroWorldu.
,, Vyber si jakoukoli myš a klávesnici, to bude můj dárek pro tebe." Řekl najednou Jura a usmál se.
,, Dobře, děkuju." Taky jsem se usmála. Objala jsem Juru a šla si vybrat. Ostatní na nás koukali a nějaké děti se se mnou i fotili.

Vybrala jsem si klávesnici a myš s barevným podsvícením. Jura to koupil a potom jsem šli ještě do McDonald's. Dala jsem si hranolky a hamburger a až potom mě Jura odvezl domů.

Tam už na mě čekal další dárek.
A já se rozbrečela. Štěstím. Hádejte, co to bylo. Byla to televize do mého pokoje. Všechny jsem tam objímala asi 5 minut.
,, Večer ti ji dáme do pokoje, jo?" Zeptal se taťka.
,, Jo, moc děkuju."
,, Není zaco."

Bylo teprve 11 hodin dopoledne. Sice je pondělí, ale táta mě že školy omluvil, abych si narozky pořádně užila. Po obědě jsme jeli do ETM prodejny. Tam jsem dostala dort a potom jsme jeli k prarodičům.

Když jsme přijeli, tak jsem nešla za Jáchymem, tak, jako vždycky, ale šla jsem dovnitř za babičkou a dědou, a tam jsme měli menší rodinnou oslavu.

Od prarodičů jsem dostala studijní zájezd do Miami, který se koná za týden na měsíc. Oukej? Tohle jsem nečekala. Ale víte co, těším se tam.
V životě jsem nebyla v USA a ráda se tam mrknu. Jen mě trápí, že tam jedu na celej měsíc a budu tam sama.

Okamžitě jsem zahnala tyhle myšlenky, když jsem jedla dort, který připravila babička. Svíčky už jsem dávno sfoukla, takže na dortu už nebyly.

Jenže tenhle úžasnej den přerušil jeden telefonní hovor. Nevím od koho byl, ale ten někdo chtěl, aby táta jel do Prahy na nějaké jednání. O tom ani nevím, že má táta jinou práci než je YouTube, workshopy a tábory.

To mě přivedlo na myšlenku. Pojedu vlastně na ten tábor?
Potom se musím táty zeptat.
Jelikož Jáchym uviděl naše auto, zazvonil na zvonek a mě vytáhl z domu.

,, Lossie, všechno nejlepší k narozeninám!" Vybafl na mě u dveří a podal mi tašku, která obsahovala dárek.
,, Moc děkuju." Řekla jsem nejistě. Nesnáším, když se prostě očekává, že se do té tašky kouknu a budu v úžasu.
Nenápadně jsem do tašky nakoukla a ejhle. Ani jsem nemusela předstírat, že se mi ten dárek líbí, protože je tomu tak ve skutečnosti.

Byly tam 3 knížky. On ví, jak moc ráda čtu, no poslední dobou na to nemám moc času. Ale to je to poslední, co mi teď vadilo. Dosti nemotorně jsem ho objala a on absolutně zčervenal. Ehm, stejně jako já.

Nakonec jsme se šli projít do lesa a našli jsme tam pár hub. No,docela se divím, že jsem vůbec něco našla, ale tak co. Ten ,,pár hub" bylo přesněji řečeno 4 hřiby. Ale byly docela velký.
Jelikož já houby nejím, a nevím, jak je na tom moje povedená rodinka, tak jsem houby nechala Jáchymovi a on se už jenom při pomyšlení olízl snad až za ušima. Zasmála jsem se tomu a už jsme pokračovali v cestě zase zpátky do vesnice.

Celou cestu jsme si povídali vtipy a já se skoro při každém zasmála. Jáchym je šprýmař. Haha, to jsme se zasmáli nad slovem ,,šprýmař", co? Ani ne.
Jenže hned, jak jsem přišla k domu, mamka chystala auto.

,, Zlato, máš narozky, tak je jdeme ještě oslavit do nákupního centra, chceš?" Zeptala se mě hned, jak si mě všimla.
,, Moc ráda." Odpověděla jsem, rozloučila se s Jáchymem i s prarodičema, jen tátu jsem nikde neviděla, a jeli jsme.

,, Takže, jelikož jsem si všimla, že je ti minimálně půlka oblečení malá, tak ti něco nakoupím. To je ještě k narozkám." Vytrhla mě mamka z myšlenek někde na půli cesty do nákupního centra v Praze.

,, Dobře, děkuju mockrát." Usmála jsem se, i když jsem pochybovala, že to mamka viděla, když řídila, a zaposlouchala jsem se do mojí oblíbené písničky Hayd-Superhero.

V obchodě mi mamka koupila snad tunu oblečení. Nakonec jsme jeli domů do Říčan a já jsem po nejlepším dnu v mém životě usla hned, jak jsem spadla do postele.