Můj Táta YouTuber

20. kapitola-Poslední turnus FreemoveCampu

Sama nevím, proč jsem souhlasila s tím, že pojedu na poslední turnus FreemoveCampu, když jsem si TaryCamp užila až až. Ale prázdniny ještě zdaleka nekončí, tak v tom nevidím problém.

Jedu tam jako zvláštní host, nebudu nikoho učit parkour, ale ani se parkour nebudu učit. Dnes odjíždím a vlastně se docela těším. Snad mě tam lidu nebudou tak moc otravovat, jako na TaryCampu.

,,Ahoj Richie." Pozdravila jsem po telefonu Richieho, když mi zavolal, že dorazil k nám před barák. Má mě totiž odvézt na FreemoveCamp.

,,Jo, jasně, už běžím." Odpověděla jsem mu, když mi řekl, abych už šla.
Natáhla jsem se pro batoh, kterej si s sebou beru. Ano, beru si jen to, i když tam jedu na týden. Nepotřebuju tolik věcí, navíc mi Miky řekl, že když budu potřebovat nějaký trička, mikiny nebo kalhoty, tak mi dá z jejich merche.

I oni měli tenhle servis na TaryCampu, takže si teď budeme kvit. Sebrala jsem si ještě brašnu na kameru a vše okolo toho, telefon, klíče a peněženku, a mohla jsem vyrazit.

,,Mami, tak já vyrážím!" Zakřičela jsem někde do kuchyně.
,,Jasně, tak si to tam užij." Zavolala na mě mamka nazpět. Táta už byl zas někde v prčicích, takže s tím jsem se rozloučila už včera. Poslední dobou je pořád pryč.

,,Díky." Zabouchla jsem dveře a rychle seběhla schody. Richieho červené auto jsem poznala už ode dveří.
Vyšla jsem z baráku a zamířila přímo k němu.

,,Nazdar Speedy." Pozdravil mě, když jsem do auta nasedla. To je jeho přezdívka pro mě, protože když jsem byla na TaryCampu, tak jsem vždycky všechno udělala rychle a zbrkle. Nu což, mně ta přezdívka nevadí a docela se mi i líbí.

Říká mi tím jenom Freemove team a nikdo jinej o ní neví, ani rodiče.
,,Nazdárek Kolouchu." Řekla jsem mu zase jeho přezdívkou. Když tentokrát přijel na TaryCamp, tak byl ze všeho vystrašený. No, nápodobně, protože i já.

,,Můžeme? Chceš si něco hodit do kufru?" Zeptal se mě.
,,Nene, díky." Usmála jsem se. Richie pustil na plno hudbu v rádiu, protože moc dobře ví, že miluju hudbu stejně jako on.

Najednou se z rádia ozvala písnička Imagine Dragons, Whatever It Takes a oba dva jsme začali zpívat. Mně to šlo líp, ale to jen kvůli tomu, že s Terkou chodím na zpěv. 

,,Hele, natočíš mi to na story?" Zeptal se mě najednou Richie.
,,Jasný." Vzala jsem od něho mobil, zapla ho a naťukala heslo.
,,Odkud znáš moje heslo?" Zasmál se Richie.

,,Nó, to víš, jak si jednou to heslo naťukával, tak jsem se ti jaksi koukala přes rameno a nějak ho nemůžu vyhnat z paměti." Usmála jsem se.

,,No já si ho kvůli tobě měnit nebudu, ale nelez mi tam." Pohrozil mi prstem.
,,Nebudu." Zasmála jsem se.
Tak jo, kde jsme to skončili? Aha, jo, story na Instagramu. Najela jsem na ikonku Instagramu a ťukla na ni.

Potom jsem zmáčkla políčko story a natočila Boomerang z auta. Na ten jsem následně napsala něco ve smyslu, že jedu na FreemoveCamp a potom jsem se tam tagla. Ukázala jsem to Richiemu a ten pokýval hlavou, že dobrý a tak jsem to pustila do světa.

Okamžitě se mi rozblikal telefon, že mi přišlo nová zpráva od Richieho, tak jsem to jen vymazala, když jsem věděla, že to bylo to tagnutí na story.
Na svoje story nic dávat nebudu, protože mám být překvapení. No, už asi ne, když jsem se na Richieho story story.

Asi za půl hodinu jsme dojeli do tábora, kde už bylo spoustu dětí. FreemoveCamp se koná u Mladé Boleslavi. Koukla jsem se na Richieho a ten se na mě šibalsky usmál a projel celým táborem až k velkému rybníku, který tu byl.

,,Rychle, vystup si a zůstaň tady, dokud tě nebudeme s dětma volat přes megafon." Navigoval mě Richie.
,,Rozkaz šéfe." Zasalutovala jsem, rychle vylezla a vzala si brašnu s kamerou, abych to všechno zdokumentovala a ještě jsem se schovala.

,,Dobrý, tak já mizím." Ukázal mi palec nahoru a já se usmála a zamávala mu. Když odjel krátila jsem si dlouhou chvíli tím, že jsem nastavovala kameru tak, aby fungovala.

,,Překvapení!? Kde seš?" Zavolali na mě děti a Freemove kluci přes megafon. Nakoukla jsem tam a uslyšela jsem cinknutí mého telefonu. Podívala jsem se a byl to Richie. Napsal mi, abych ještě nikam nechodila. Ten teda umí rychle měnit plány.

A tak jsem tam ještě zůstala. Asi za půl hodinu mě ty děti začaly hledat a já se jim mohla konečně ukázat. Sláva! Hele, bylo to fajn, provětrat si takhle hlavu, když už nemám ani kapku soukromí.

,,To je Lossie!" Zavolala jedna holka, která mě jako první našla. Zasmála jsem se a šla za všema.
,,No koukejme se, kdo se tu kouzelně zjevil." Podivil se Honza a já začala máchat rukama okolo sebe, jakože kouzlím.

Všichni se zasmáli a šli jsme na svačinu. Já jsem to všechno dokumentovala, takže se nikdo z nás nechoval přirozeně. Ale nebyla jsem sama, i Mařas natáčel nějaký záběry zas do jejich videa.

Bylo docela vtipný, když jsme po sobě pokřikovali, aby ten druhej uhnul, že potřebujeme záběr, kde není kamera. Blbě se mi to říká, ale s Mařasem si z celýho Freemovu nejvíc rozumím.

Spolu si vždycky povídáme o nastavení kamery, s Richiem a s Honzou si povídáme o tom, jak dobře zeditovat video a s Mikym se bavíme o......no, vlastně s Mikym se nebavíme o ničem okolo YouTubu, ale spíš o věcech ohledně parkouru a cvičení v posilce. A když si se zbytkem teamu nepovídáme zrovna o YouTubu, tak se předháníme, kdo je lepší v parkoru.

Kupodivu jsem na tom dost podobně jako kluci, i když jsem mladší než oni.
Celý týden se mnou všichni zacházeli jako v bavlnce a já si ten poslední týden prázdnin užila. Ale pozítří jdu zas do školy a už z toho teď umírám. Musím napsat Terce, aby se u nás stavila a popřípadě u nás i přespala.