Můj Táta YouTuber

15. kapitola-Průsery na druhou a natáčení

Dobře, dobře, dobře. Teď si to táta dost podělal. Víte, proč jel vůbec tak moc rychle? Moje babička prodělala klinickou smrt. To kvůli tomu jel jak debil.

A proč vlastně byla zapnutá ta kamera? Nejdřív chtěl natočit video, jak ,,spořádaně" jezdí po silnicích a dálnicích, ale potom mu zavolali z nemocnice a on zapomněl vypnout kameru. Voala.

Ta figurka. No. To se fakt blbě vysvětluje. On za to v podstatě nemohl. Znáte Českou Poštu, že?
Ale mohl tu figurku udělat z něčeho jiného. A nebo ji neměl dělat vůbec.

Ale s tím klukem to nejvíc podělal.
Jakože fakt. Já jsem na tom workshopu byla. Po skončení workshopu jsem za ním přišla a snažila jsem se to odčinit tak moc, jak to šlo.

Minimální věc, kterou jsem mu mohla dát bylo ETM tričko a taky moje tričko. Vím, že teď už nás odebírat nebudou chtít, ale tak to je jedno. Ale vypadal...... šťastně?
Tak to jsem jenom ráda.

Snad se s tím ve škole popere. Věřím, že je silnej. Na Instagramu si spolu píšeme a prej jsem mu moc pomohla.
Všichni si z něj dělají srandu, ale on si jich nevšímá a říká jim, že si s ním píšu a oni vždycky zmlkou.

Občas k tomu dodá, že se zeptal naschvál a že chtěl vědět, jak se táta zachová. To jsem mu poradila já.
Všichni jsou teď na tátu naštvaní, ale na mě naštěstí ne. Mě spíš všichni litujou, ale to taky není moc príma.

Momentálně rodiče nejsou v Říčanech. Odjeli na výlet na Madagaskar. Teď je se mnou doma Jura, ale dlouho už nebude muset. Pojedu do Miami na ten studijní zájezd.

Ale dneska jedu do Prahy natáčet s Mattemem. Před jeho barákem mám být v 10. Mrknu na hodinky, které ukazují, že máme 30 minut času.

My? Jura mě do Prahy odvezl, jinak bych čas neměla a ještě bych meškala.
Stříhání videí, to mě jednou zabije.
I když jsem tu už mrtě dlouho, pořád si nemůžu zvyknout na to, že Tarymu mužů říkat ,,tati" a Stáně ,,mami".

Asi bych si měla rychle zvyknout, protože v téhle někdy až prapodivné rodince budu žít minimálně do dospělosti.

Když už tak nad tím uvažuju, mohla bych napsat i jiným YouTuberům, aby se mnou něco natočili. Stávám se víc a víc populární. Jenže to jsem nechtěla. Na YouTube natáčím, protože mě to opravdu baví. Jo, vydělám si při tom slušný peníze, ale o ty mi nejde. Narozdíl od taťky.

Ten to asi dělá hlavně pro peníze. Já ne. Pořád si nalhávám, že nás musí živit, ale on může dělat trilion dalších prací s podobným, ne-li se stejným výnosem, jako z YouTubu. Jenže on si na tu slávu už asi zvykl, zase narozdíl ode mě.

Já vlastně nemám zájem být slavná.
To k tomu ale prostě patří. S tím se budu muset smířit. Stejně jako s tím, jak to Tary dokazil. Nechci být sprostá, jinak bych tu použila ostřejší výrazy. 

Při tomhle vztekání se jsem přeposlouchala snad 20 písniček.
Stačilo by. Nádech, výdech, otevřít oči a usmát se.

Dojeli jsme 10 minut před desátou a tak jsem si sedla před dům, který vypadal jako fotce, co Mattem poslal.
Dost nápadně jsem se tam opalovala, když zrovna Matyáš pro mě přišel dolů.

,, Ahoj, Lossie, tak, můžeme?" Zeptal se mě, když jsem se na něj otočila.
,, Nazdárek Maty, jo, tak jdem." Usmála jsem se na něj.
Celý zbytek dne jsme natáčeli.

Ke mně na kanál jsme natočili FNAFko a k němu na kanál video, jak ho učím parkour. Byl snad o 20 centimetrů vyšší než já, takže to šlo docela blbě, ale Maty je rozený talent.
Moc jsem si to užila.