Why are you? [ 남 진 ]✔

2.

S Yoongiem jsme se pomalým krokem přibližovali k hřišti.
To hřiště je rozlohou skoro nevypočítatelné, jak je velké...
Úplně vzadu na konci je prostorná nově postavená tribuna. Občas se tady totiš utkávají fotbalové zápasy.
„Nad čím přemýšlíš?"
Vyruší mě Yoongie z neustálého zírání na své černé tenisky.
„Eh, nad ničím." ujistím ho svým úsměvem a on jen pokrčí rameny.

U jedné z dřevěných laviček o kolo hřiště se zastavíme.
Yoongie se nechápavě rozhledně kolem nás. „Kde jsou všichni?"
V tom se zadívám do dálky mezi stromy. „Támhle. Už jdou." ukážu prstem před sebe.

Po chvíli k nám všichni doběhnou. „Namjoone! Yoongie! M-my jsme j-jen.."
Popadá Kookie dech a ostatní za ním nápodobně.
Hosook se dokonce zhroutí na zem.
„Ježiši co se stalo?" zpražím je nechápavým pohledem.
Tae ke mě dobelhá a udýchaně mi položí dlaň na rameno.
„J-já...jsem si d-doma zapomněl mobil t- tak sme se všichni v p- půlce cesty o-otočili a běželi zpátky k-ke mě."
Vysouká ze sebe pomalu a já ho vtáhnu do objetí.
„Hyung! To nic, my bychom tu na vás počkali. Navíc jsme teď taky přišli."

18:12 večer

Celé odpoledne jsme se procházeli po našem nemalém městě s myšlenkou kam půjdem nebo co podnikem.
Nakonec jsme si jen zašli do McDonaldu na hamburger a hranolky. No a pak jsme objevili dětské hřiště.
Takžéé....Jimin s J-hopem blbli na houpačkách, Yoongie usnul na lavičce, Tae se klouzal po hladké barevné skluzavce....no a já s Kookiem jsme skákali na trampolíně a dělali kraviny jak pětileté děcka.
No jo no....  počasí nám dopřálo teplé slunce tak SME toho přece museli nějak využít.. XD

Nad touhle myšlenkou se pousměju.
„Joone?" Kookův hlas mě přenese zpět do reality.
Až teď si uvědomím, že sedíme v restauraci.
A podle toho zářícího lustru, a prosklených stolů...usuzuji že v dost luxusní restauraci.
„Hm?" Podívám se na Kookieho, jenž sedí spolu s Taem naproti.
„Ty jsi dneska nějak mimo ne?" Uchechtne se a tím odhalí své zářivé bílé zoubky.
Zavrtím hlavou. „Ne, jsem v pohodě. Proč jsme vlastně v restauraci?"
„Na jídlo, že by?" odpoví za Kooka yoongie sedící hned vedle mě.
Nechápavě nakrčím obočí. „Vždyď jsme dneska byli na hamburgery."
Ostatní pokrčí rameny. „My máme ale zas hlad takže sry Joone." Věnuje mi Jimin sedící po mé levici, nevinný úsměv.
Hlasitě vydechnu a zakloním hlavu. „Nenažranci toto."
Sice jsem to jen zašeptal, ale Yoongie to slyšel a plácnul mě do ramene.
Ovšem tam i spadla jeho modrovlasá hlavička když zase usnul.

On si ze mě vždycky dělal polštář. Kdekoliv a kdykoliv.
Prý že jsem podle něj velký a pohodlný.
Do teď nevím zda to mám brát jako kompliment, nebo jako urážku.

„Co to bude kluci?" Objeví se u našeho stolu blonďatá servírka v zástěře a se svým notesem s propiskou.
Mezi tím, co jeden po druhém hlásí svá vybraná jídla, si vezmu do svých dlouhých rukou menny. Hmm...vlastně nemám ani tak moc hlad takže...
„Šopský salát." Prohlásím když na mě přijde řada.
„A já si dám taky tu tortylu jako J-hope." Ukončí to Jimin a servírka svižně odejde.

„Namjoone, jen salát? Jsi dost hubený, měl bys jíst pořádně." Napomene mě kdo jiný než Kookie.
„Rappe." Poklepe mi na rameno Jimin a vyhrne si své černé triko. "Tyhle moje abs dají sice dřinu ...ale stojí za to."
Mávnu nad tím rukou.
„Hele, já sem sám se sebou spokojený. Takže guys, klid."
Mrknu na Jimina s Kookiem.

20:2 večer

Přijdu domů a i hned po tom co si vyzuju boty, zamířím přímo do mého pokoje.
Zavřu za sebou dveře a usednu za svůj dřevěný stůl s tím, že zkusím napsat nějaký song. Jen tak na nečisto.
Nahnu se ke spodnímu šuplíku a vytáhnu z něj papír i s propiskou.

Křečovitě drtím mezi prsty propisku, a s hlavou skloněnou nad prázdným bílím papírem přemýšlím.
Nad tónem, slovy, názvem....
Ale nic mě prostě nenapadá.

V tom se celým pokojem rozléhne hlasité oznámení z insta.
I hned propisku odložím a vezmu do ruky mobil.
Jimin s J-hopem mají fotešku a je úplně cute.

S úsměvem poklepu 2x na fotku, přičemž jim dám like.

Ahojte Lidičký!!
Sem tady s další kapčou tak se vám líbila 😄😊😊