Why are you? [ 남 진 ]✔

56.

Jin

Nemůžu tomu uvěřit.
Jak mi tohle mohl udělat?! Tak on mi neustále opakuje jak moc pro něj znamenám a že mě miluje, a teď....se tam líbá s tím zmetkem který mě tehdy surově zmlátil.
A ty jsi mu to všechno věřil Jine...

Nevím přesně kam jdu, jen vím že chci být od toho hřiště co nejdál.
Slzy mi stékají po tvářích v nadpřirozené rychlosti.
Cítím jak se mi dělá zle, ale ne fyzicky....pouze pocitově.

V tom mě uchopí něčí ruka za loket, a tímto mé nohy zastavila v chůzi.
Urychleně jsem si hřbetem ruky setřel slzy a obrátil se k té osobě čelem.
Joonie.

Namjoon

„Ty svině!!" Zařval jsem na Beakhyuna kvůli kterému odemě teď odešel Jinie a dal mu pěstí do držky.
Nehleděl jsem na to jestli vstane a raději jsem vyběhl za mojí láskou.

Když už jsem ho konečně dohnal, uchopil jsem ho za loket.
Otočil se ke mě se zarudlýma očima které měly na svědomí jeho slzy.
Ach...Jinie..

Chytl jsem si ho za mokré tváře aby mi neuhnul pohledem.
„Jinie, lásko...nech mě to prosímtě vysvětlit."
„Není co vysvětlovat. Viděl jsem dost na to abych pochopil o co šlo. Myslel jsem že mě miluješ Joone!!"
Zvýší na mě ten svůj jemný hlásek načež jsem spojil naše čela.

„Ale Jinie! Já tě miluju! Strašně neskutečně moc! Celé mé srdce jsem věnoval jen a pouze tobě!! Miluju tě...miluju...miluju..."
Ztíšil jsem hlas a oddechoval proti jeho plným vytvarovaným rtům.

„T-tak proč jsi ho líbal?! Tohle prostě přestává dávat smysl Joone.."
Z těch jeho už i tak dost uslzených oček se spustily další.
Mé srdce i oči to bolelo ho takhle vidět brečet, proto jsem mu je postupně z tváře slíbal.

„Teď mě poslouchej Jinie. To on mě začal líbat. Nechápu o co tomu kokotovi jde! Já ho varoval aď toho nechá ale on si nedal říct! A zrovna v tu chvíli ses tam objevil ty. Tak jsem mu dal přes držku a běžel hned za tebou, protože o tebe nechci kurva přijít!"
V jeho očích si povšimnu viditelných jiskřiček radosti.
Jak roztomilé.

„O-opravdu?"
Přikývnu a přitáhnu si ho k sobě do medvědího objetí.
Zatímco já ho k sobě tisknu s rukama kolem jeho pasu, on je má obmotané kolem mého krku.
Mám takový dojem že se tady takhle budem objímat ještě hodně dlouho.

____________________________

A fakt že jo.
Objímali jsme se asi pět minut a pak jsem usoudil že je na čase se mu se vším svěřit.
Sedl jsem si ke kmenu stromu o který jsem se taky opřel a vzal si své černovlasé sluníčko na klín.

„Jseš si vážně jistý že to chceš vědět?"
Raději se ještě ujistím.
Protože co si budem, není to zrovna nic pěkného...to co se semnou dělo celý půl rok co byl v Japonsku.
„Naprosto." Vydechne Jinie zatímco se mi v hlavě už srovnávají myšlenky jak mu to povědět.

„Ehm, dobře tedy..."
Začal jsem plynule mluvit a pokoušel se zpomalit aby mi zřetelně rozuměl.

___________________________

Po nějaké době jsem mu všechno pověděl. A když říkám všechno tak tím myslím opravdu všechno.
Řekl jsem mu o drogách, trávě, cigaretách, přespávání ve StripClubu, vězení....až jsem se bohužel dostal i k tomu, co mi rvalo srdce mu to říct takhle do očí.

Noták Namjoone! To zvládneš!

„No a pak tu je ještě jedna věc o které by jsi měl vědět."
Chtěl jsem ještě dodat aby se na mě nenaštval, ale to by bylo hloupé protože tohle by nasralo i mě být na jeho místě.