Tajemství (HP Poberti FF) - [POZASTAVENO]

Kapitola 16. - Famfrpál A Překvapení V Koupelně

Clarissa POV

Upřímně tolik fazolek najednou jsem v životě nesnědla. To možná vysvětluje proč mi bylo tak špatně...
Zbytek týdne probíhal naprosto klidně a předpokládám, že v podobném uspořádání to takto bude každý týden. Jen jsem musela slíbit, že se půjdu podívat na výběr do Famfrpálového družstva. Jul, Sirius a James mě skoro umačkali, když jsem souhlasila. Proto jsem se v sobotu okolo deváté šourala ve společnosti energií nabité Jul na Famfrpálové hřiště. Sedla jsem si na tribunu a čekala, až přijdou všichni. Po chvíli jsem se začala nudit a rozhodla jsem se, že se do hry taky zapojím. Vytáhla jsem z kapsy papírek s kouzlem, které jsem dva dny zpátky hledala ve všemožných knihách. Doufám, že bude fungovat. Vytáhla jsem hůlku a uklidnila mysl. Nejprve jsem přiložila špičku hůlky na svůj hrudník, poté na knihu, kterou jsem si s sebou vzala, a vyslovila formulku vivamus reponere. A najednou jsem tam byla dvakrát. Vedle mě jsem seděla já, jen s trochu otupěným výrazem. Originální já jsem se proměnila v sokola a po krátkém letu přistála na Jamesově koštěti, které opíral o zem. Ten se podíval na Siriuse, pak na mě a jen se usmál. Ostatní uchazeči se na mě dívali trochu divně a tak jsem se rozhodla, že změním místo svého pobytu a sedla jsem si Jamiemu na hlavu. Reakce byly různé. Sirius a Jul dostali záchvat smíchu, James se mě snažil dostat dolů a zbytek skupinky uchazečů nevěděl jestli se má smát nebo pomoci Jamesovi. Sirius se podíval na tribunu a zaraženě zíral na mého klona, který mu zamával. Pak se podíval na mě a začal se po mě ohánět. Jóó, tohle mi nedošlo. Snažila jsem se dostat z jeho dosahu a po pár vytrhaných perech a pár klovnutích jsem se letěla schovat k Jul pod hábit.
Zbytek tréninku/výběru probíhal klidně... Teda z mého pohledu... Ostatním jsem spíše překážela, ale byla jsem odhodlaná, že to takhle budu dělat každý Famfrpálový zápas.

Jul byla po tréninku strašně utahaná a nechtěla si s námi ani povídat. Když jí však Lily navrhla, že nás vezme do primusské koupelny, okamžitě vyskočila a začala si hledat věci. Převlékla jsem se do plavek, přes které jsem si oblékla normální oblečení, hůlkou jsem si přivolala ručník a už jsem stála u dveří. Holky rychle popadly své věci a už jsme se pod vedením Lily proplétaly hradem k zaslíbené koupelně... No ehm, koupelně... Ta místnost byla velká asi jako polovina Velké síně. A to už je co říct...
Svlékly jsme se do plavek a naskákaly jsme do vody. Nejdřív jsme si jen tak plavaly a povídaly si, potom jsme začali závodit, kdo dřív přeplave 'vanu', kdo vydrží nejdéle pod vodou, a stahovaly se navzájem pod vodu. Jelikož jsem měla dvoudílné plavky, holky se občas pozastavily nad mojí jizvou, ale já jsem vždy jen protočila očima. Po asi hodině jsme se vydaly k mnohočetným kohoutkům a zkoušely jsme, co dělají. Podle štítků vedle každé z řady kohoutků jsme pochopily, že mají různé funkce, jako např. vůně, bublinky, barva vody, teplota vody a další. Po vyzkoušení snad všech těch kohoutků jsme vodu vypustily, protože nevypadala zrovna vábně... A mezitím, co se bazén znovu napouštěl, jsme si vlezly do malého bazénku v rohu místnosti, který sloužil jako vířivka.
Užívaly jsme si příjemně teplé vody a ponořily jsme se do uvolněného rozhovoru převážně o ničem. O škole, o klucích, o nadcházejícím plese, o šatech... Blablabla.
V půlce hovoru jsem vypla a jen poslouchala. Nejsem moc výřečný člověk. Zrovna když jsme se rozesmály, zaslechla jsem jakési zavrzání. Snažila jsem se najít původ toho vrzání, tudíž jsem se logicky obrátila směrem ke dveřím, ale z vířivky jsem na ně neviděla. „Co je?" zeptala se Lil. „Ale nic," mávla jsem rukou. Stoupla jsem si a chtěla jsem vylézt z vířivky, ale podjela mi noha a já se za chvíli válela po zemi. Kdybych nestihla natáhnout ruce a dopandout do, řekněme, polokliku, tak by mě asi docela bolel obličej. Zaslechla jsem tiché uchechtnutí a horlivě, pořád na zemi, jsem očima hledala jeho zdroj. „Jsi v pořádku?" zeptala se Jul. „Slyšely jste to?" zeptala jsem se ignorujíc položenou otázku. „Ale co?" zeptala se pro změnu Lily. Tak jo, asi jsem se zbláznila. Leda, že... Ale ne, co by to tu dělalo.
Zvedla jsem se z dlaždiček a šla se podívat na proces napouštění. Potom jsem na holky zavolala, že už je napuštěno, a že mohou přijít. Sama jsem začala zavírat kohoutky a následně jsem skočila do vody. Holky skočily za mnou a chvíli jsme zase blbly. Najednou se mi zdálo, že za mnou někdo stojí. V tu chvíli Jul zmizela pod vodou a poslední co jsme slyšely, byl její přidušený výkřik. Vyděšeně jsme se na sebe s Lily podívaly a najednou pod vodou zmizela i ona. Vyděšeně jsem se rozhlížela a pak mi to došlo. Tak tak jsem zachytila ruku a mezi zuby jsem procedila: ,,Ani na to nemysli, Remusi..."

Ahoj *stěrače again*
Půl roku je dlouhá doba, takže doufáme, že jste na nás nezapomněli. Jaksi jsme se zasekly a proto jsme nic nepublikovaly. Pardon😅
Jelikož nás to ale pořád baví, tak budeme po prázdninách pokračovat, ale kapitoly nebudou vycházet v nějaký určitý den či čas. Prostě když budeme mít hotovou kapitolu tak ji zveřejníme. Děkujeme všem co tu zůstali ❤️❤️
Lucy🌑 & Sári🌕