Anděl v oblacích

22.část

Pohled Harryho

Odvezl jsem ráno Em na letiště, ale vůbec se mi nechtělo. Bylo pro mě celkem těžký jí vidět odcházet. Ke všemu až se vrátí, tak tu nebudeme kvůli koncertu v Americe. A až se vrátím z Ameriky, tak má Em spoustu letů. Bude to teď malinko těžší, ale nějak to zvládneme. Ale co mi stále vrtá hlavou je, proč si myslela že by ji Liam neměl rád? Po cestě z letiště domu jsem se rozhodl u něj zastavit. Nejdřív jsem mu zkoušel volat, ale marně. Když jsem dojel k Liamovi před dům, vystoupil jsem z auta a zazvonil. Nic. Zkusil jsme to znovu a opět nic. Takže jsem zmáčkl zvonek a držel ho dokud mi nedošel otevřít. Pozdravil jsem ho, ale on ze sebe nedostal ani hlásku. Bylo vidět, že to včera přehnal s chlastem. Nejen že vypadal jako když ho přijede parní válec, ale kolem gauče se válely dvě velký, prázdný lahve od vodky.

"Cos zapíjel bro?" Zasmál jsem se mu.

"Ouu. Ne tak hlasitě." Zaskřehotal Liam.

"Dobře. Ale prosím tě cos dělal? "

"Tak je vidět že chlastal ne?"

"To vidím. Ale proč?"

"Není to jedno? Co potřebuješ Harry? Chci jít spát."

" Není! Sakra Liame! Jsme kamarádi... Bráchové! Co se stalo? A jsem tu kvůli Em. Myslí si že ji nemáš rád. "

"Tsss." Vypadlo z něho a potom se jenom smál.

"Co je na tom vtipný? Chci ti pomoct. Takže mi řekni co ti je! "Absolutně jsme nechápal.

"To že mi chceš pomoct." Zařval. "To je tu vtipný. Chápeš? Jsme totálně v prdeli! Se Sophii to už není takový, jaký to bývalo a aby toho nebylo málo asi jsem se zamiloval do přítelkyně kamaráda, který mi chce pomoct. To je tu vtipný! "

"Cože si?"

"Jo Harry je to tak! Zamiloval jsem se do Emily! Ale neboj! Já proti tobě nemám šanci. Si přece ten okouzlující Harry Styles!"

" Sakra o co ti jde?! Víš co? Tohle nehodlám poslouchat! Si ještě namol a nevíš co kecáš!" Řekl jsem a odešel ke dveřím.

"Víš Harry, já vím přesně co říkám! Bro."

Tohle už jsem nehodlal dál poslouchat. Otevřel jsem dveře a třísknul s nimi vzteky. Byl jsem tak naštvanej. Šel jsem k autu a jel domu. Nedbal jsem na předpisy a když mi na semaforu svítila ještě oranžová šlápl jsem na pedál a chystal jsem se to projet. Jindy by jsem zastavil a počkal, ale v tuhle chvíli mi to bylo jedno. Jenomže se mi to stalo osudným. Ze strany se řítil náklaďák a už to nestihl zabrzdit. Viděl jsem světla a slyšel jsem jen ránu. Pak už nic víc.

Pohled Liama

Ráno mě probudilo zvonění zvonku. Někdo se mnou potřebuje nutně mluvit, jenomže o to nestojím. Když zvonění nepřestalo šel jsem otevřít. Stál tam Harry. Tak zrovna na toho jsem náladu neměl. Šel dovnitř a snažil se mi pomoct. Ale co mi je jeho pomoct, když jsem se asi zamiloval do jeho holky. Snažil jsme se ho zbavit, ale on se nedal. Jako pravý kamarád se snažil ze mě všechno vypáčit aby mi pomohl. Já mu všechno řekl a byl na něj hnusnej. Harry odešel a třískl dveřmi. Potom co odešel, jsem začal litovat toho co jsem udělal. Choval jsem se jakou vůl. Tohle si nezasloužil. Co když je to jen chvilkové pobláznění co k Em cítím? A kvůli tomu mám přijít o nejlepšího kamaráda? Bratra?! Okamžitě jsem si vzal telefon a vytočil jsem Harryho číslo. Nikdo to nezvedal. Nedivil jsem se mu, ale zkoušel jsem to dál. Asi po půl hodině mi to konečně zvedl.

"Hele sorry bro. Fakt mě to mrzí. " Řekl jsem do telefonu.

"Omlouvám se, ale nejsem pan Styles."

"Aha. A kdo jste? No a mohl by jste mi ho dát k telefonu?"

"Jsem strážník Pool. A je mi líto, ale bohužel pana Stylese vám dát nemohu. "

"Proč?" Začínal jsem se bát.

"Je mi to líto, ale pan Styles měl vážnou autonehodu a je v nemocnici. "

"Cože? " Dostal jsem ze sebe přiškrceně. "A v jaké nemocnici je?"

" Nemocnice Svatého Kříže. "

"D..Dě-Děkuju." Řekl jsem a zavěsil jsem. Okamžitě jsem zavolal klukům co se stalo a kde Harry leží, vzal klíče od auta a jel do nemocnice. Celou cestu jsem brečel a nadával si do blbečka. Kdybych držel hubu nic by se nestalo. Když jsem dojel do nemocnice a zjistil kam mám jít, našel jsem tam ubrečeného Nialla. Po chvilce přijeli i ostatní kluci.

" Co se mu vůbec stalo? " Zeptal se Zayn.

" To není možný! Vždyť jezdí opatrně a neriskuje." Řekl Louis, který začínal natahovat.

" Já... Já to nechápu. " Brečel Niall.

" Je to moje vina. " Řekl jsem.

"Cože?" Řekli všichni najednou.

" To že tu Harry leží je jen moje vina. Jsem totální blbec." Řekl jsem a viděl tři páry očí, jak se na mě nechápavě dívají.

Tak tohle bude ještě na dlouho. A co teprve kdo to dá vědět Emily?