12.část

76 5 0
                                    

Pohled Harryho

Konečně! Konečně uběhly tři dny a Emily se vrátí. Je šest ráno a já jedu na focení na obal nového parfému. V sedum večer vyzvednu Emily a jdeme spolu na muzikál Carmen. Už se nemůžu dočkat až ji znova uvidím a políbím. Dojel jsme k ateliéru a tam už byl Paul. 

"Ahoj Harry. Co se stalo že tu jsi první? " Zasmál se mi. 

"Ahoj. No chci už ti to mít za sebou."

"Kecá." Ozvalo se pobaveně za mnou. A tam už šel Louis se Zaynem.

"Nekecám. "

"Ale kecáš Harry. Nemysli si že nevíme že jdeš na rande. "

"Já? "

"Jo ty." Řekl pobaveně Louis.

"No dobře jdu. A co je na tom špatného? "

"Nic. " Řekli kluci a Paul jen unaveně kroutil hlavou a smála se.

Když už jsme byli všichni, Lou nám postupně začala dělat vlasy. Mezitím co dělala kluky tak já si hrál s jejím novým štěnětem, protože jsem šel na řadu poslední. Jmenuje se Fluffy a je to roztomilej, malej drobeček. 

"Harry tak pojď. " Zavolala na mě Lou.

"Už jdu."

Sedl jsem si na křeslo a Lou začala hned pracovat. 

"Takže Harry?"

"Ano? "

"Ty prý jdeš dnes na rande? A kdo je ta šťastná?" Řekla trošku naštvaně.

"Jdu. A neboj ta dotyčná je Emily. " 

"Oh. Aha. Tak to je super. " Usmála se na mě. "No a co máte v plánu? Protože co vím, tak Emily přilétá dneska a jde na oběd s Tomem. "

"Tomem? Kdo je Tom? "

"Ehm. No to je Emily kamarád. Něco jako její brácha."

"Aha. No máme v plánu divadlo. "

"Super. A Harry? Nezlob se na ni." Mrkla na mě."Ty máš taky spooooustu kamarádek."

"Máš pravdu. Nebudu to řešit. "

" Fajn. A teď padej fotit, ať to všechno stihneš."

Celý den jsme fotili a kolem páté jsme odcházeli. Rychle jsem dojel domu se osprchovat a obléct. V šest jsem byl před domem Emily. Když jsem zazvonil, otevřela mi přes zvonek dveře do domu a já šel k ní do bytu. Dveře měla pootevřené ale stejně jsme zaklepal.

"Harry? " Ozvala se. 

"Ano? "

"Pojď dál. "

Otevřel jsem dveře a vešel dovnitř. Dveře jsem za sebou zabouchl a Emily akorát scházela schody z pokoje. Stál jsem tam jak blbec a koukal na ni. Byla nádherná. Na sobě měla dlouhé, černé večerní šaty. Vlasy měla natočené a byla kouzelná. 

"Harry? Haló. Země volá Harryho? " Zasmála se. Jak mě ten její smích chyběl. 

"Promiň. Ale jsi nádherná."Usmál jsem se na ni a políbil jsem její rty. Bože! Mně se po nich stýskalo. Chvilinku jsem myslel že místo divadla zůstaneme u Emily doma, ale ona se odtáhla a tak zamknula byt a šli jsme k autu. 

Když jsme dojeli k budově divadla něco mi nesedělo. Zaparkoval jsem a vylezl jsem ven. Pomohl jsem Emily vylézt z auta a v tom se na nás sesypala hromada fotografů. Sakra!

Anděl v oblacíchKde žijí příběhy. Začni objevovat