[ pokud jste viděli Thora 1 a Avengers 1, myslím si, že tuto kapitolu můžete přeskočit. Je zde popsaný děj, co se stalo a jak vše začalo]
Poslední, co Loki slyšel, byl křik Thora. Potom už se černovlasý bůh ztrácel v nekonečné temnotě. Bůh věděl, že je to jeho konec. V posledních chvílích svého života uvažoval o tom jestli se rozhodl správně. Přeci jenom by mohl nadále žít, ale rozhodl se takto a svoje rozhodnutí by rozhodně neměnil.
Byl konečně volný. Volný od svého života plného lží a bolesti. Mohl konečně cítit radost a poprvé za delší dobu mohl svým rtům dát podobu upřímného úsměvu. Ať se snažil sebevíce jeho otec ho vždycky dával na druhé místo. Thor byl vždy ten, kdo musel být lepší. Loki tu byl jenom proto, aby syn Ódinův mohl zářit více. Ale jak mohl očekávat lepší život potom, co se konečně dozvěděl pravdu. Jeho život se změnil v jednu velkou lež. Jeho bratr byl pro něj vzorem, chtěl být jako on, vždy chtěl být jako Thor. Když bývali mladší Thor by se o Lokiho staral jako o mladšího brášku, ale jak roky postupně přibývaly bratři byli méně bratři.
Ze všeho nejvíce mu bylo líto Frigy jeho matky. Ta jediná ho s Thorem brala jako sobě rovné. Měl ji rád, byla to úžasná žena s velkou osobností. To ona vždy dokázala oběma domluvit. Už když byl malý, vždy se cítil lépe s jeho matičkou. Byl smutný že už jí nikdy neuvidí ani ve Valhalle, jak by mohlo takové monstrum jako je Loki být hodno odpočinku ve Valhalle. Jak by mohl, když byl jedním z mrazivých obrů, jedním z těch příšer. Jak se černovlasý bůh pletl, toto zdaleka nebyl jeho poslední den, ne dnes.
××××
Neznámá postava se objevila ve středu modrého víru vytvořeného za pomocí teseraktu a držela jakési kopí, hůl mohly bychom říci. Jeden jediný pohled vám stačil, aby jste ucítili tu známou úzkost v podobě strachu. Všichni v místnosti byli velice opatrní a strachu se nepoddali. Zbraně namířené na boha lstí a falše bez náznaku strachu, který ale byl přítomen u všech v tento moment. Bůh pomalu vzhlédl vzhůru s hrůzným úsměvem, jenž strach zvětšil. Člověk si mohl myslet, že sám ďábel je obdařil návštěvou.
Bůh se klidně rozhlédl po velkém pracovišti a prohlížel si vyděšené výrazy smrtelníků. Když v tom tajemné ticho prolomil tmavý muž s páskou přes oko, připomínající všeotce Ódina a Lokimu proběhlo v hlavě spoustu bolestivých vzpomínek, které hned zahnal zpátky do kouta své mysli, kde mohli zase ležet, jako staré odložené knihy ve velké knihovně na Asgardu, jenom Loki je občas otevřel. "Pane, prosím odložte to kopí" Požádá slušně Nick Fury ředitel S.H.I.E.L.D.u. Loki jenom věnuje své zbrani, ze které vychází trocha modré páry, menší pohled. Je na čase, aby zjistil co ta zbraň umí. Loki v mžiku namíří na jednoho ze žoldáků a z žezla se objeví modrá smrtící zář. Voják se úspěšně vyhnul, díky svým instinktům a dlouhému tréninku. Všichni po černovlasém bohovi začnou pálit ze svých pušek a kulky jenom hvízdají vzduchem.
Loki jednoho ze žoldáků probodne, dalším zapíchne ostří do hrudí, jednoho uhodí svým žezlem. Jako zázrakem se kulky od Lokiho odrážejí a padají na zem, jak kapky deště. Jedním kopnutím zabije dalšího. Všichni v laboratoři jsou mrtví či omráčeni. Bůh přistoupí ke Clintu Bartonovi, jenž známého jako Hawkeye, a popadne ho za ruku. "Ty máš srdce" řekne a přiloží špičku svého žezla k jeho hrudi a pošle tak modrou záři do těla hrdiny. Jeho oči se rázem promění v modř a Clint odloží svou zbraň. Loki, bůh lstí a falše, se pousměje. Přeci mu jen Thanos nelhal a ta zbraň umí manipulovat s myslí ostatních, kterým přiloží žezlo k srdci. Postupně na svoji stranu proměnil i zbytek smrtelníků.
Mezitím Nick pomalu vzal teserakt a odložil do svého kufříku. " Prosím, nedělejte to. Pořád to potřebuji" Řekl tichým, ale avšak strašidelným hlasem, který se vám vyryje do paměti a nenechá vás spát. Když by o teserakt přišel byl by to pro Lokiho veliký problém. Thanos mu neslíbil nic jiného než bolest, jestli teserakt nebude v jeho držení. Loki se opravdu bál, ale nedával to na venek vůbec vědět, své pocity do sebe uzavřel, přesně tak jak to dělával vždy. už nechtěl nadále prožívat tu bolest, chtěl jen to co mu bylo souzeno a krutě všeotcem odebráno, zanechalo to jen velkou temnou díru na místě, kde kdysi bylo velmi citlivé srdce mladého boha. "Nedělejte to ještě horší" řekne napůl odcházející ředitel s páskou přes oko. "Je to nutné" odpoví Loki, jenž ví, co se stane jestli teserakt nedostane do svých rukou. Thanos Lokiho donutí prosit o něco tak hezkého a milosrdného jako je bolest, a že Loki už o bolesti ví svoje a nechtěl by prosit o ni před útěkem něčím horším, mnohem horším. "Přišel jsem proto z velké dálky" dořekne bůh s velkou naléhavostí v hlase. Fury se otočí a Loki projede chladným pohledem starého agenta, který prožil svoje noční můry, ale avšak Lokiho bubákům z pod postele se nemohli zdaleka rovnat.
ČTEŠ
Tati řekni mi nějakou pohádku...
Fanfiction"Tati řekni mi nějakou pohádku..." zeptala se malá holčička vzhůru hledíc na svého otce. "Tak dobře, ale potom půjdeš už spát" Holčička se pohodlně uložila a čekala na svého otce než začne vyprávět. Začalo to dávno, když se bláznivý bůh z Ásgardu sn...