Loki vyskočil z postele rychlostí blesku. Místností problikla zelená záře a najednou oba muži byli oblečeni. Bůh popadl Tonyho za límec a prudce jej přirazil ke zdi. Tonyho rozbolely záda a jeho obličej zdobil vystrašený pohled. Loki se zamračil a zeleň jeho očí ztmavla vztekem a zlostí. Byly to ty samé oči, které viděl, když se ho prohodil oknem. Nad tou vzpomínkou se zatřásl a jeho mysl se zaplavila pochyby.
„Jestli o tomhle někomu něco řekneš budeš toho litovat! A přiznáš se ke svým činům, nechci pykat i za tvoje činy“ dořekl kouzelník a zpevnil stisk rukou okolo zbohatlíkova trika. Génie strachy přikývl a najednou stisk povolil a Lokiho ruka opustila jeho osobní prostor. Loki odešel ke dveřím a nechal zmateného Tonyho za sebou. Chvilku Tonyho pozoroval svým vražedným pohledem. Tony nevěděl, co zkoumá a bylo mu to nějak jedno. Najednou se bůh nespokojeně zamračil a přistoupil ke svému opatrovateli, který se lehce třásl. Bál se, že mu Loki znovu ublíží, ale nebyl si jistý jestli je toho bůh schopen. To, co prožili posledních pár dnů bylo zatím jeho nejlepších, nejdobrodružnějších a nejvtipnějších, které kdy zažil. Byl rád, že si Loki vybral jeho jako chůvu, ale pořád tu bylo velké ale, které nechtělo opustit Tonyho mysl a drželo se ho jako pijavice.
Loki přejel prstem po svém výtvoru na Tonyho krku a pyšně se usmál. Pohladil svého smrtelníka palcem po líci a hladově se nasál na zbohatlíkovy měkké polštářky. Tony překvapením ztuhl, a když se vzpamatoval, Lokiho božské rty už byly pryč. Bůh Tonymu na konec upravil límec, aby nebyl vidět červený flek na zbohatlíkově krku. Tony se nervózně pousmál.
„Loki! Otevři ty pitomé dveře, jinak je vyrazím!“ zavrčel Lokiho starší bratr. Oba muži v Tonyho ložnici se podívali na dveře. Loki protočil očima a Tonyho oči se zaplnili obavami. Nechtěl, aby mu jeho kolega zničil celou ložnici. Snažil se něco říci, ale Lokiho prst na jeho rtech ho zastavil.
„U devíti! Nemůžeš chvilku počkat!? Něco tu teď řeším“ vykřikl nahlas Loki a otráveně zavrčel „Neboj, tvoje dveře jsou v pořádku a dávej pozor na krk, Thor by mě a potom i tebe zabil. Nevím, jak by nesl fakt, že jsem si z jeho kolegy udělal mazlíčka“ řekl už klidně Tonymu a znovu upravil Tonymu tričko, aby bylo jistější, že nikdo nic neuvidí. Tony se divně zatvářil nad přezdívkou, která vyšla právě z bohových úst a snažil se ignorovat ten fakt, že ho Loki nazval jeho mazlíčkem. Byl teď celkem zmatený, ale snažil se to schovávat před bohem, jelikož si nechtěl připadat slabý.
„Aha a nebylo by lehčí, kdybys to odkouzlil nebo něco?“ zeptal se Stark a nervózně se podíval na své dveře, kterým hrozila blízká smrt. Loki se pousmál. Tony byl opravdu chytrý a to se mu líbilo. Byl jeden z mála bytostí ve vesmíru, které se rovnali jemu. Možná ho v budoucnu i něco naučí.
„To bych mohl-„ nestihl doříci bůh a přerušil jej hromový hlas jeho bratra a velká rána, která málem zničila dveře. „Loki!“ vykřikl bůh hromů. Bůh neplechy se naštval a rychle odkráčel ke dveřím, které lousknutím odemkl a otevřel. Za dveřmi stál velmi naštvaný Thor a Natasha, která se snažila tvářit neutrálně, ale Tony poznal, že je naštvaná kvůli jejímu oblečení, které si Stark dovolil vylepšit a přebarvit na růžovo i její oblíbené šaty, které nosívala na různé večírky.
„Co je?!“ zakřičel naštvaně kouzelník a přidržel dveře, aby nenarazili na stěnu a neudělali do ní díru. Thor naštvaně zavrčel a rukou přirazil Lokiho ke zdi. Tony s Natashou je pozorně sledovali a doufali, že se tu bratři nepozabíjí. Thor věnoval Lokimu vražedný pohled a blesky se mu začali třpytit v očích. Najednou z kapsy vytáhl náhubek a nasadil jej svému mladšímu bratrovi. Loki překvapením rychle vydechl a rozkašlal se, Thorova dlaň na jeho hrudi tomu moc nepomáhala. Hromovládce s pohledem plným nezájmu a vzteku vytáhl další předmět z kapsy jeho šedých tepláků. Dal ho kašlajícímu Lokimu na krk a k elektrickému disku se následně přidali i těžká pouta. Bůh neplechy se konečně přestal dusit a podíval se na své ruce, které byli pevně zavřené ve stejných okovech, kterému dal i Odin, ale k jeho štěstí tentokrát neměl řetězy všude kolem sebe a jeho nohy byly volné.
ČTEŠ
Tati řekni mi nějakou pohádku...
Fanfiction"Tati řekni mi nějakou pohádku..." zeptala se malá holčička vzhůru hledíc na svého otce. "Tak dobře, ale potom půjdeš už spát" Holčička se pohodlně uložila a čekala na svého otce než začne vyprávět. Začalo to dávno, když se bláznivý bůh z Ásgardu sn...