21. Kapitola - Ronnino malé tajemství

1K 54 0
                                    

Samozřejmě jsem jí to neřekla. Ale nechybělo moc, aby se stalo. " Elisabeth," podala jsem jí ruku. Podívala jsem se jí do očí. Polkla. Chudák. Nemá to lehké. Asi si myslela, že ve mě najde oporu, a že z nás budou 'BFF'. Smůla. Kdybych nepoznala Andrewa mohly bychom být kamarádky. Ne počkat. To bychom se neznaly. Snažila jsem se, aby se mi neklepal hlas ani ruka. Celkem se mi to povedlo. Když jsem se posadila všichni na mě hleděli. Veronica tam stála a ani se nehýbala. " Já tě tu provedu," nabídl jí Andrew s úsměvem. Pohlédla jsem na něj. Potom jsem sklopila oči k jídlu a začla se v něm bezmyšlenkovitě dloubat. Přece nebudu žárlit na každou, která kolem něj jen projde a podívá se na něj. Musím mu věřit. Opakovala jsem si. Zvednula jsem se a došla si pro jablko. Popadla jsem ho a zamířila pryč. Zakousla jsem se do něj. Došla jsem do pokoje. Vzala si plavky a zamířila k bazénu. Lehla jsem si na lehátko a na chvíli usla. Vzbudil mě něčí smích. Otevřela jsem jedno oko. Když jsem zjistila čí smích to byl a kdo mi sedí na lehátku povzdechla jsem si. " Co chceš, Johne?" zamumlala jsem, když jsem se protahovala. " Kde máš ochranku?" zeptal se s pohrdáním. " Kde máš bodigárdy?" odsekla jsem. " Neodpověděla jsi mi," řekl ostře. " Ty mě taky ne. Dokonce na dvě otázky. Jsme si kvit," ušklíbla jsem se. Vstala jsem z lehátka a došla k bazénu. Vstal a chytil mě za zápěstí. " Nebuď drzá," varovalně. " Nebo co? Co mi uděláš před všemi těmi lidmi?" rozmáchla jsem rukou, kterou nedržel. Ušklíbl se. " To by ses divila, zlato,". " Trhni si," mrkla jsem na něj a vyškubla se mu. " Dávej si pozor Thomasová. Vždycky u sebe nebudeš mít někoho, kdo by tě zachránil," sykl. Nechápavě jsem na něj pohlédla. Podíval se někam za mě. Podívala jsem se tam. Andrew s Veronicou. Naproti mě byli pro změnu Jason s Isabellou. Všichni nás pozorovali. " Nepotřebuju záchranu," odsekla jsem. " Tvůj blonďatý přítelík si našel lepší?" zasmál se vlastnímu vtipu. Nechápala jsem, jak se o nás dozvěděl. " To se dalo čekat," dodal a odešel. Protočila jsem nad ním oči a konečně sešla po schodech do bazénu. 

" Chápu tě," ozvalo se zničeho nic, když jsem opět ležela na lehátku. " Co?" zamumlala jsem ještě se zavřenými víčky. Zamžikala jsem proti sluníčku. Veronica. " Chápu, proč mě nemáš ráda," řekla trochu s úsměvem. " Nechápeš nic," odsekla jsem. " Nech mě hádat. Zamilovala ses do sladkého blonďatého animátora. Vypadalo to skvěle, ale pak jsem přišla já. A ty si myslíš, že se tvému vysněnému klukovi líbím a-" přerušila jsem ji. " Furt nic nechápeš a ani nic nevíš," řekla jsem a opět zavřela oči a položila se. " Dobře, tak to trochu upravme. Náhodou jsi s ním strávila čas a zamilovala se do něj. On se zamiloval do tebe. Miluješ ho. Jsi s ním šťasná. Ale nemůžeš si pomoct a máš chuť zabít každou, která se za ním otočí. On na ně naštěstí nereaguje. Jenže pak přijdu já. A ty mě odsuzuješ." nevěřícně jsem na ní zírala. Jak to věděla? Ušklíbla se. " Myslím, že budeme kamarádky," usmála se. " Říkej mi Ronnie prosím. Veronica je takový zdlouhavý," podala mi znova ruku. Zamračeně jsem jí stiskla. " Elis," přikývla. " Víš, je tu věc, kterou bys měla vědět. Já nejsem na kluky. Andrew mě nepřitahuje. Hele, než tě napadnou nějaký divný fakta, nejsem tu abych tě balila. Já holku mám doma." Mrkla na mě. " Proboha," zamumlala jsem. Zasmála se. " Omlouvám se ti. Já.... já .. ehm.." zrudla jsem. To byl trapas. " Jak jsi to věděla?" zeptala jsem se nechápavě. " Něco mi řekl Andrew a zbytek mi došel, když jsem si vzpomněla na tvůj pohled." trochu jsem se zahihňala. " A... Andrew to ví?" nejistě jsem se na ní podívala. " Samozřejmě. Chtěla jsem být upřímná hned od začátku," trochu jsem si oddechla. " přece jenom tu spolu strávíme nějaký čas." dodala. Přikývla jsem. Najednou se kolem mého pasu obmotali něčí ruce. Otočila jsem hlavou. Andrew. Stulila jsem se k němu. " Jdete na oběd?" zeptal se nás. Ronnie se usmála a příkývla. " Už mám pořádný hlad," pohladila si břicho. Zasmála jsem se. Vstali jsme a došli před jídelny, kde jsem se posadila na schody. Netrvalo dlouho a přidala se ke mě Isabella s Jasonem. Lissy, Kristy, Andrew a Ronnie stály na pravé straně a přáli lidem dobrou chuť. Bylo zajímavé je pozorovat. Mezi nimi prošel John včetně jeho zbytku party. Povzdechla jsem si. " Dobrou chuť," řekl chladně Andrew. John se na něj ušklíbl. Potom vrhl pobavený pohled na mě a šel dál. Protočila jsem oči. " To asi není váš nejlepší kamarád, že?" slyšela jsem, jak se ptá Ronnie Andrewa. Něco zabručel. 

Později, když jsem seděla s Andrewem u bazénu jsem přemýšlela, co budeme dělat zítra. " Víš Andrewe, chápu jak těžké je se mi věnovat, ale máme zítřek a pozítří v noci odjíždím. Chci s tebou strávit každou chvíli. Bůh ví, co bude potom," pozvdechla jsem si. Podívala jsem se na Andrewa. Měl na sobě své oblíbené zeleno žluté plavky. Povzdechl si. " Měsíc se minimálně neuvidíme," podíval se mi do očí. " Já vím," řekla jsem. Chtěla jsem ho obejmout, ale nemohla jsem. Zavřela jsem oči a vystavila se sluníčku. 

Summer Love [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat