6.

3.3K 115 1
                                    

Znovu vešel do místnosti. Nesl hromádku oblečení, kterou položil na dřevěnou desku, potom si sedl a posunul ji ke mně. Kmitl jsem pohledem z něj na oblečení a zpátky „Já nikam nepůjdu," oznámil.

    Zakňučím a natáhnu se po tričku. V tu chvíli mi vezme deku „Hej!" vyjeknu a přitáhnu si nohy k tělu. Vytáhne telefon a chvíli na něm něco kliká, potom ho schová do kapsy a usměje se na mě. V tu samou chvíli, se řetězy začnou hýbat. Tlak mě donutí natáhnout nohy a potom si lehnout. Vytáhne mi ruce nad hlavu a v momentě, kdy mám pocit, že jestli to nepřestane začne mě to rvát na kusy vše ustane.

    Přejel mě pohledem. Pomalým. Zkoumavým.

    Cítím, jak mi začínají rudnout tváře a najednou mé tělo úplně hoří i přesto, že jsem před chvíli měl husí kůži z chladu. Zacloumám okovy, ale nic se nikam ani nehne

    „Nevztekej se," prohodí „je ti to stejně k ničemu." Poposedl si ke mně blíž a přejel mi palcem po klíční kosti „Nemusíš se stydět."

     „Ale já se stydím," přiznal jsem zoufale, znovu jsem se pokusil vyprostit se z pout, ale bylo to k ničemu

    „Proč?" zeptal se „už jsem tě viděl. Líbal tě na spoustě míst. Tak proč?"

    Mlčel jsem. Netušil jsem, proč je lidem trapně, když jsou nazí, ale byl jsem si jistý, že to rozhodně není jen můj problém.

    „Každé slovo, co jsem včera řekl jsem myslel vážně. Neumíš si představit, jak strašně moc se mi líbí, jak vypadáš," nahnul se nade mně a přejel mi palcem po rtu

    „Připadám si v nevýhodě," řekl jsem lehce drzým hlasem

    Usmál se „Ale tenhle typ vztahu je o tom, že má jeden navrch." Nahnul se ke mně „Věř mi, máš to lepší, než já," zašeptal a přejel mi dlaní po žebrech. Trochu jsem se bál, že bude takhle pokračovat, protože to by se mi za chvíli postavil „Ty jsi tady ten, co se včera udělal. Já si buď mohl zachovat trochu cti, nebo zapojit starou kamarádku pravačku." Povzdechl si „A ty mi tady mluvíš o tom, že jsi v nevýhodě.

     „Já-." Zastavil mě svou dlaní, kterou mi přikryl ústa

    „Chci ti ošukat pusu i prdel. Tvrdě." Při těch slovech mi zacukalo v penisu. „Nestěžuj si. Nebo to bude bolet. A rozhodně ne mě." Zašeptal mi do ucha a potom ho lehce skousl.

    Sakra. Zase se mu to povedlo. Byl jsem nadrženej a stál mi v pozoru.

    „Tohle na tobě miluju," zašeptal „vsadil bych, se že bych tě mohl udělat jen tím, že bych na tebe mluvil," chvíli mlčel, potom mu z úst vyšel sten. Nechápal jsem, jak to udělal. Ale zasténal, jako by prožíval úžasnej sex.

    Srdce mi tlouklo rychleji. Zakňučel jsem. Nechápu, jak je možné, že mě tak rajcuje jen ten zvuk. Přiložil prst k mým rtům a lehce je rozevřel, potom se palcem vecpal mezi ně. Nevím proč, ale hned jsem po něm začal přejíždět jazykem a sát ho

    „Jsi tak strašně nadrženej a to jsem ani nemusel nic udělat," poznamenal „včera to pro tebe muselo být peklo."

     Nebylo to peklo. Byla to ta nejlepší zkurvená noc mého života.

    „Včera jsem opomenul tvoje bradavky." Poznamenal a vyndal mi prst z pusy a přejel mi po lícní kosti. Sklonil se nad můj hrudník a líbal mě mezi prsa. Tiše jsem vyjeknul, když skousl jednu z mých bradavek, potom jí věnoval krátký polibek. Vzal mezi zuby kůžičku hned vedle ní a zatahal za ní. Tiše jsem zasténal, oči se mi rozkoší přivírali.

   Nejvíc jsem vnímal, jeho rty, které si semnou pohrávaly až zákeřným způsobem. Prohnul jsem se v zádech a zalapal po dechu, když do mě vjel prstem. Nečekal jsem to. Vůbec jsem nevnímal, co vlastně dělají jeho ruce, dokud se ve mně jeho prst nezačal pohybovat. Stahoval jsem se kolem něho „Jsi tak zatraceně úzký, Andy," sykl.

    Pevně jsem zavíral oči a vůbec netušil na co se mám soustředit první.

    „Uvolni se trochu," prohodil. Vyjel ze mě a zase zajel. Jak jsem se měl sakra asi uvolnit? Byl první člověk, který se mi snažil dostat do zadku.

    Dostal do mě i druhý prst a já zasténal, trochu bolestí, ale spíš slastí. Možná, že pro mě tyhle dvě slova znamenala to samé.

   Sedl si na mě obkročmo a sklonil se k mé tváři „Andy," oslovil mě „zapomínáš dýchat," poznamenal. Měl pravdu. Tajil jsem dech. Nadechnu se a zhluboka vydechnu. Bylo tak zvláštní v sobě něco cítit a když přidal třetí prst začínalo to opravdu bolet. „Dýchej," připomínal mi.

   Snažil jsem se, ale nebyl jsem se schopný pořádně nadchnout. Pokusil se mě víc roztáhnout, skousl jsem si spodní ret, abych nevyjekl.

    Nemohl jsem se rozhodnout, jestli to je, nebo není vzrušující, ale co jsem věděl, bylo, že se mi strašně špatně dýchá. Lapal jsem po vzduchu. Ale nepomáhalo to. „Andy," ozval se jeho hlas, nějak pokračoval, ale nerozuměl jsem tomu, co říká, jediné, co jsem byl schopný rozeznat bylo moje jméno „Andy," zopakoval.

    Mrkal jsem. Měl bych se nadechnout, ale nějak mi to nešlo. Přestal jsem v sobě vnímat ten tlak „Andy, dýchej, jo?" řekl a pohladil mě po tváři „Vnímej mě."

    Párkrát se zhluboka nadechnu „V pohodě?" zeptá se

   „Ano," odvětím „asi ano." Uhnu pohledem „Omlouvám se."

    Přejel mi po hraně čelisti „Fakt, že bude ještě chvíli trvat, než tě ošukám, jako děvku, je svým způsobem vážně rajcující. Na druhou stranu... jestli budu ještě chvíli abstinovat tak se budu chovat, jako zvíře."

    Prohlížel jsem si jeho tvář a on se ke mně naklonil blíž „Mám pocit, že tě rozbiju." Prohrábl mi vlasy „Práh bolesti máš úplně jinde než ostatní subíci, co jsem měl... a tak úzkou díru neměl snad žádný z nich. Těším se, až z tebe vyšukám duši, ty mé, už ne tak nevinné, ptáče," zašeptal. Odtáhl se a odemkl mi ruce a nohy „Buď na sebe opatrný, jo?" vybídl mě „Obleč se, dělej sic co chceš a až se ti bude chtít přijdi za mnou do toho salónku, kde jsem se poprvé potkali, chtěl bych s tebou mluvit." Oznámil a odešel.

Nevinné ptáčeKde žijí příběhy. Začni objevovat