Nevinné ptáče

40.

Tím, že mě Josh nechal vybrat ty dva předměty, tak mi aspoň nepatrně nastínil, co má v plánu.

Pohlédl jsem mu do tváře, ale nezachytil jsem jeho pohled, protože se díval na můj hrudník. Uchopil zlehka lem mého trička a kmitl očima na mou tvář „Bude vadit, když tě svléknu?"

Nikdy by mě nenapadlo nepočítat s tím, že to udělá „Překvapuje mě, že se vůbec ptáš."

„Vím, že ti to není příjemné, přijde mi fér se zeptat. Takže ano?"

Nepatrně přikývnu „Dobře," souhlasím.

Pousmál se a přetáhl mi tričko přes hlavu. Hodil jsem pohledem po Sigmundovi, zajímalo mě, jestli na to nějak zareaguje. Navázal se mnou oční kontakt a laškovně pozvedl obočí.

Ucítil jsem Joshovu dlaň na hrudi. Měl jsem trochu husí kůži, bez trička mi místnost přišla o něco chladnější. Sehnul se a políbil mě mezi prsní svaly. Jednou rukou obmotal můj pas, jako by si chtěl pojistit, že před ním nebudu mít kam uhnout. A další rukou mi začal přejíždět po dolní části břicha, ovšem pod lem kalhot nešel.

Když si vlhkými rty vybudoval cestičku k jedné z mých bradavek, cítil jsem, že se mi do tváře hrne horkost.

Jednou rukou jsem se opíral, abych náhodou neztratil stabilitu, ale tou druhou jsem se odvážil vjet Joshovi do vlasů. Ucítil jsem na své kůži jeho úsměv. Jeho rty se nechovaly agresivně, byly spíš provokativní. Neměl jsem pocit, že by si mé tělo nárokoval, spíš si s ním pohrával.

Způsob, jakým lehce oždiboval citlivou kůži kolem mé bradavky, způsoboval, že jsem se musel zhluboka nadechovat. Nebylo pro mě těžké se poddat. Pomalé polibky na mém těle, doteky na mých zádech, prsty, co kroužily na mém podbřišku.

Většinu času jsem měl zavřená víčka a prohrabával jsem se v jeho vlasech. Sem tam jsem mrkl na Sigmunda, který občas očima klouzal po mém těle, nebo pozoroval můj výraz.

Sykl jsem bolestí a tělo se mi napnulo, když se kolem jedné z mých bradavek bez varování sevřela svorka na řetízku. Taky jsem zatnul prsty, čímž jsem zatahal za Joshovy vlasy. Odtáhl se ode mě, má ruka se ledabyle svezla na komodu. Navázal se mnou oční kontakt. Měl na tváři sebevědomý úsměv a bez toho, aniž by se podíval kamkoli jinam než do mé tváře, tak připevnil i druhou svorku. Zkousl jsem si ret a svraštil obočí v bolesti.

Obmotal si řetízek kolem prstu a začal ho napínat. Šel jsem hrudníkem dopředu, aby nevznikl tah. Ale položil mi ruku na rameno, čímž mi v tom zabránil. Silně za svorky škubl. Zaskučel jsem a svěsil jsem hlavu. To bylo podlé, ale když jsem znovu pohlédl Joshovi do tváře, tak jsem si všiml, že se očividně velice baví.

Lehce zatlačil na mé rameno, aby mě zas narovnal. A když začal za řetízek znovu tahat, tak mi rukou zabraňoval, abych se nemohl zase předklonit.

Čím silnější tlak byl, tím víc bolesti se mi ve tváři odráželo. Trhaně jsem se nadechl „Joshi," syknul jsem, byl bych rád, kdyby to znělo, jako nadávka, ale spíš to byla prosba. K ničemu mi to nebylo. Pokusil jsem se jít ve směru, kterým za řetízek tahal, ale nedovolil mi to „Kurva," zasyčím skrz zatnuté zuby. Položil jsem dlaň na jeho paži. Nebránil jsem mu v tom, aby držel řetízek napnutý, jen jsem mu chtěl předat aspoň část své bolesti tím, že mu zatnu nehty do svalu na ruce. Byl jsem rád, že už se nepokouší jít dál, ale i když ruku držel na stejném místě, tak tím mé bradavky dost trápil.

Našel jsem pohledem svého Pána s tím, že ho budu očima žadonit, aby mě zachránil, ale ten jen sevřel pootevřené rty a usmál se na mě. Sadisti.