Nevinné ptáče

11.

Probudil jsem se ve své posteli. Oblečený jsem byl do nějakého pyžama. Obrátil jsem se na druhý bok.

Ozvalo se zaklepání. Bál jsem se toho, kdo za nimi stojí a co po mě bude chtít. Ale potom se ozval hlas mé sestry „Andy? Jsi vzhůru?" zeptala se a nakoukla dovnitř „Měl bys chodit dřív spát," poznamenala, když mě uviděla naprosto rozespalého

„Budu se snažit," odpověděl jsem jí.

„Kde jsi byl včera? Po večeři jsem za tebou přišla, ale nebyl jsi tu."

„Byl jsem se strýcem," doufal jsem, že jí to bude stačit, ale nakrčila obočí

„Říkal mi, že tu bude mít návštěvu."

Sakra! Andy, dělej, vymysli nějakou lež „Taky že měl. Potřebovali čtvrtého do počtu, hráli taroky."

„Myslela jsem, že taroky neumíš."

Usmál jsem se „Včera ráno jsem ještě neuměl.... Co jsi potřebovala, že jsi mě hledala?"

„Myslíš si, že je strejda gay?"

Překvapeně zamrkám „Jak jsi na to přišla?"

„Když jsem včera přišla ve čtyři ze školy, chtěla jsem ho jít pozdravit. Pierr mi řekl, že je v salónku. Tak jsem tam šla a... a slyšela jsem zvuky. Takové TY zvuky. A nepatřili ženě. Takže si myslím, že je gay."

Emily mě slyšela sténat. Snažila se mi tím, co mi říkala nějakým okázalým způsobem naznačit, že ví, že jsem něco měl se Sigmundem? Nebo to prostě byla jen nějaká její teorie?

„A taky jsem tu včera ráno potkala jednoho kluka, zhruba tak starého jako ty. Byl naštvaný a třískl dveřmi, když odcházel. Sigmund se ho snažil zastavit, prý mu to vysvětlí, ale neposlouchal ho."

Pokrčím rameny. Co jsem jí na to měl říct? Jasně, je gay a k tomu dominant, líbí se mi, když mě svazuje a včera mě prodal nějakým lidem. Sakra! Sigmund mě včera prodal Kometě a jejímu dominantovi!

„Myslíš si, že je to možné?"

„Možné to je," připustím „být gay je normální věc."

„To říkáš jen proto, že máš pocit, že jsi teplej."

„Já jsem gay."

„Andy, to že jsi ještě neměl holku neznamená, že jsi gay."

„Ale mě se holky nelíbí."

„Dyť víš, co by ti na to řekla máma. Že je to jen tvůj pocit, že je to tak jen kvůli dnešní době a že z toho vyrosteš."

„A přesně proto jsem jí to neřekl."

Semknula rty do úzké linky „Líbil se ti někdy nějaký kluk?"

„Ovšem že líbil."

„A kdo?"

„Nechci se o tom bavit."

„Fajn," řekla a vstala „nemusíš se mi svěřovat, když nechceš." Dodala a odešla.

***

Dveře se otevřely. Vzhlédl jsem od laptopu, který jsem měl položený na nohách zkřížených v tureckém sedu. Stál v nich Sigmund „Běžte pryč," řekl jsem a vrátil se zpět k textu, co jsem četl „prosím, pane," dodám.

Přešel ke mně a notebook zaklapl. Podíval jsem se na něj „Nechci s vámi mluvit."

„Ale já chci mluvit s tebou."

Obejmul jsem se ruka. Když jsem se na něj díval musel jsem přemýšlet nad vším, co se za poslední dny stalo. Nespočítal bych kolikrát mě dokázal dovést k neuvěřitelné rozkoši.

„Chci se ti omluvit."

„Za co přesně? Je toho víc. Ty šaty. To, že jsem musel být nahý před cizími lidmi. To, že jste mě prodal a choval se ke mně, jako k dobytku."

„Ty šaty ti slušely. A líbil se mi i ten tvůj strach z Michaela a Komety. Ale prodat tě jsem v úmyslu neměl. Jen se mi líbila ta představa z toho, že mám chtěné zboží a taky to, že konečně ohnu Michaelova oblíbeného subíka."

„Proč mě vůbec koupil? Není to trochu divný kupovat svému subovi nějaké to zboží?"

„To, co ti dva mezi sebou mají je ta nejhlubší láska, jakou v tomhle světě můžeš najít. Nedovolí nikomu se na ni křivě podívat a vůbec ne si na ni sáhnout. Víš proč jí říká Kometa?"

„Nevím, pane," přiznám a pohledem probodávám peřinu

„Odvodil si to jméno od slova komtesa. Víš, co to znamená?"

Věděl jsem to. Dočetl jsem se to na internetu „Alfa submisiv."

„Mě osobně to přijde divné. Ale jim to vyhovuje. Kometa je submisiv pro něj, ale domina pro jiné jeho zvířátka, může si s nimi hrát, vymýšlet jim pravidla a trestat je, pokud tím neporuší něco, co řekl Michael."

„Já nechci, aby mě svazovala nějaká masochistická domina."

„Už jsem se s ním domluvil. Nemůžu to zrušit."

„Nechci, aby na mě šahala."

„Ta na tebe moc sahat nebude. Ta ti ho nevykouří ani nevyhoní to mi můžeš věřit. Má to od Michaela zakázané."

„Já se jí bojím, copak to nechápete?!"

„Andy, ale ty se bojíš úplně všeho."

„Co když nebude respektovat to, že mě něco až moc bolí? Děsí mě všechno, co mi může udělat."

„Já taky nemusím respektovat to, že tě to bolí a můžu ti udělat cokoliv z toho, co ona. Pokud se bojíš jí, měl bys i mě."

„Ale..." nenapadla mně žádná slova

„V čem je jiná, než já?"

„Je žena!"

„To bys byl radši, kdybych tě prodal Michaelovi?"

„Ano."

„To jen dokazuje, že nic nevíš. Jemu bych tě nikdy nesvěřil. To, co submisivům dělá hraničí s mučením. Kometa, nebo já jsme oproti němu vanily."

Přejedu si dlaněmi přes obličej „Nechci, aby mě ojela nějakým dildem."

„To by klidně udělat mohla. Ale neudělá. Byla vážně zklamaná, když jsem jí to zakázal."

„Bojím se, že mě spráská, že do mě našije elektřinu, nebo mě pořeže."

„Zakázal jsem jí udělat cokoli, co by se nezahojilo, což znamená žádné ostré předměty."

„Co jste jí ještě zakázal?"

„Ignorovat to, že tě to až příliš bolí. Varoval jsem jí, že jsi poměrně citlivý a nesneseš moc."

„Co když něco z toho poruší?"

„Vymyslel jsem něco, co nehodlá riskovat. Když ti ublíží víc, než sneseš tak mi ji Michael dá, což je to poslední, co by chtěla." Prohrábl mi vlasy „Nemusíš se jí bát."

„Kdy mě za ní pošlete?" zeptám se

„Zítra."

„Zítra?"

„Ano. Hned ráno."

Zakňučím.

„Nech toho. Josh za kterého jsem tě vyměnil bez svéhodominanta stráví týden."