Od toho dne se Minerva vrhla do svých povinností s mnohem větším zápalem a rychle se zorientovala v Albusově stylu učení. Jednou večer seděli členové Fénixova řádu v ředitelně, ,,dlouho nám trvalo, než jsme pochytali všechny smrtijedy, ale posledních pěl let se strašně nudím."
,,Alastore, copak nejste rád, že je klid? Že se nemusíme strachovat o naše rodiny?"
,,Ale to samozřejmě rád jsem, ale chybí mi povyražení, Minervo, " Pošuk Moody zakoulel svým čarodějným okem na profesorku, jak to ona nesnášela a Pošuk to moc dobře věděl a proto ji rád zlobil, ,,ale nejsem rád, že se na odboru nic neděje, jsem bystrozor a tohle byla moje práce."
Minerva neodpověděla, čímž ukončila tuhle výměnu názorů dřív, než stihl kdokoli z nich plácnout nějakou blbost, která by rozhládala celou společnost.
Nutno dodat, že zbylí členové řádu - Albus, Minerva, Pošuk, Artur Weasley, Remus Lupin, šedá eminence Aberforth a nováčci Molly Weasleyová a Kingsley Pastorek sešli poprvé od pánu lorda Voldemorta.
Všichni sledovali Brumbála, který seděl tiše a zachmuřeně naslouchal celé té rozpravě,
,,řád se rozpadl, většina je mrtvých a Sirius je v Azkabanu, máte někdo nějaký návrh, kam bychom mohli nastěhovat hlavní štáb? "
,, Albusi, sám jste říkal, že s řádem je konec, tak na co nový štáb?" Molly se nechápavě podívala na profesora, ,,on nikdy nevěřil tomu, že by byl s řádem konec a ildyž je nás tady sotva deset členů, z toho dva nováčci a máme spolupracovníky, tak to musí něco znamenat. A jak znám Albuse, tak nikdy nedělá nic jednorázově, ale jeho pláný mívají dlouhodobý dopad."
Molly se podívala na svpu bývalou kolejní ředitelku, ,,na tom něco bude."
,,Sirius mi daroval sídlo Blackových,"
,, Jestli mluvíš o tom domě na Grimmauldově náměstí, tak to asi nebude úplně nejvhodnější, ne?"
,, Remusi, jestli máš nějaký lepší nápad."
,,Vždyť je ten dům plnej zakletejch cetek a bubáci se tam promenádujou a co teprve ten obraz stařeny."
,,Myslím, že jsme všichni dostatečně zdatní kouzelníci, a tady dámy z toho svedou udělat útulné místo."
,,A ten starý skřítek?"
,, Co by? "
,,My dva víme, komu ten dům i se skřetem patří, Albusi, my dva to víme."
,,Nechtěj, abych to tomu klukovi řekl, je mu teprve 12 a nebudeme se ptát nezletilého, nechápal by to a dokud to není nutné, neříkal bych mu to."
,,Počkejte vy dva, o kom to mluvíte?"
,,O Harrym Potterovi, jemu Sirius odkázal ten dům." Minervě spadla čelist,,, copak, je to jeho kmotr."
,,To vím, ale stejně, je to..."
,,Naprosto v pořádku, Minervo, James byl Siriusův a můj nejlepší přítel. A Sirius si musel zajistit, aby Ministerstvo neshráblo jeho majetek."
,,Ale Albus se rozhodl Harryho chránit. Proto mu snad náleží rozhodnout, co s tím domem bude." to bylo snad poprvé, co se Aberforth zastal ve společnosti staršího bratra, ,,a neboj se, v patřičný čas se dům dostane do Harryho rukou a my ho mezitím jen pohlídáme." Na to Minerva neměla žádný protiargument a tak rezignovala, ,,jestli to tak opravdu chcete a souhlasíte s tím i vy ostatní, tak to můžeme zkusit."
,,Děkujeme za váš příspěvek a za vaše svolení, paní profesorko," Albus po ní střelil tuhle větu a tak ji uzemnil.
,,Měli bychom se somluvit za zabezpečení, pokud vím, tak by mělo skvěle fungovat fideliovo zaklínadlo."
,,A kdo by měl být podle vás, Minervo, strážcem?"
,,Albus, u něj by to bylo v té nejlepší péči a aby na to nebyl sám, mohl by se o to strážcovství podělit třeba s Alastorem."
,,Dobrý nápad, dneska jste poprvé řekla něco konstruktivního, bravo, madam."
,,Alastore, nechte si ty kousavé poznámky, ano? Děkuju. Alastore, my dva se zítra sejdeme na Grimmauldově náměstí a provedeme to zaklínadlo. Jestli už nemáte žádné dotazy, tak bych tuhle debatu ukončil."
Skupinka se začala zvedat, všem dělalo dobře teplo sálající z krbu a teď se museli vydat do pěkného lijáku. Albus se se všemi rozloučil několika slovy, zato Minerva stála u dveří a s každým se srdečně loučila.
,, Albusi, vezmi mě tam zítra s sebou, prosím."
,,Nejde to, znáš Alastora, přišel by na to."
,,To jeho oko."
,,Ano, to jeho oko. Nemusela jsi se s námi pouštět do sporu."
Minerva mlčela, pak se přesunula od dveří k oknu, ,,právě zmizeli poslední. Proč se ještě pořád zabýváš řádem? Už nejsou ani členové ani není k potřebě, tak proč se pořád tak staráš, nestačí ti, že jsi zničil Grindellwalda?"
,,Myslím, že řád bude zase potřeba, nezapomínej, že máme ve hře viteály."
,,Ale to je práce pro Harryho, ne pro tebe."
,,Ten chlapec ho zničí, to je dáno, ale my mu můžeme předešlapat cestu, musí to být on, který Voldemorta zničí, nikdo jiný to nemůže udělat." Minervě se za skly brýlí zaleskly slzy, bylo to dlouho od doby , kdy brečela naposledy, ,,nechci tě ztratit, Albusi."
,,Já tebe taky ne, Minnie. Slibuju, že nebudeš mít mnoho příležitostí se o mně bát. Myslím, že tě tady budu otravovat ještě nějaký ten pátek, tak si osuš slzy a přestaň plakat, nesluší ti to."
Mimerva poslechla a vytáhla svůj krajkový kapesník.
Nikdo ji neznal lépe než Albus, který ji prokoukl naprosto dokonale a vždycky věděl, co udělat, aby ji uklidnil.
Cenila si ho za to a jako před jediným se dokázala objevot taková, jaká opravdu byla, před ním nemusela hrát s maskou odměřené dámy, ikdyž ji občas použila, nemusema se bát, že by jí to nějak ublížilo, pokaždé, když mu znova a znova otvírala svoje srdce, tak se nebála, přestože se někomu vydávala do rukou. Důvěřovala mu a to bylo důležité.
,,Zítra tam půjdu, provedeme s Alastorem to kouzlo a vrátím se."
,,Kdybycj nemusela učit, šla bych s tebou."
,,Máš práci a já jsem rád, že jsi zdravá."
Druhý den ráno bylo slunečné a jasné, Albus seděl ve Velké síni a snídal, Minerva tam dorazila s mírným zpožděním, na to byli všichni zvyklí a všichni si o něčem povídali a tak nikdo nezaznamenal, že by měl ředitel něco v úmyslu.
,,Dneska odpoledne odejdu a vrátím se až večer, školu jsem zabezpečil."
,,Použil jsi magii svojí pracovny?''
,,samozřejmě, je to nejlepší způsob, kdyby se mi něco stalo, tak i po mé smrti bude škola chráněná, v řediteoně se přece uchovala magie zakladatelů a magie mých předchůdců, když víš, jak ji použít, je to pak hračka."
,,Hlavně buď na sebe opatrný," řekla potichu a dál spolu už nepromluvili.
V polovině dne se záatupkyni objevil v učebně duch profesora Binnse. Jako jediný z učitelského sboru nesouhlasil s tím, že se ředitel oženil s jednou ze svých učitelek a když to zjistil, bylo stejně pozdě.
,,Pane profesore?" čarodějka vykulila na ducha oči, ,,paní kolegyně, víte o tom, že ředitel opustil školu?"
,,Prosím, mluvme potichu, oni to vědět nemusí, " kývla hlavou směrem ke studentům, ,,ale o ředitelově nepřítomnosti vím, jistě teď zařizuje něco důležitého."
,,Nebyl bych si jistý, paní kolegyně."
,,Ujišťuji vás, pane profesore, že se ředitel vrátí a že zajišťuje něco důležitého."
,,Jak myslíte, ale jestli je to nějaká levárna."
Minervě došly se starým a nedůvěřivým duchem nervy, ,,profesor Brumbál žádnou levárnu nechystá a ocenila bych, kdyby jste mu d pokoj, ano, možná jste tady služebně nejstarší a jste starší než kdokoli jiný z učitelů tady na hradě, ale nejste ředitel. A teď, když mě omluvíte, ráda bych se věnovala svojí třídě."
Duch oplachtil skrze zeď a cosi si bručel.
,, Tak, doufám, že se tohle nikam nedostane. Pište si poznámky a po hodině mi tu zůstanou nebelvírští."
Albus se objevil jakoby zničeho nic uprostřed malého šedého náměstí, v jedné z uliček zahlédl stín křivé Alastorovy hole. To byl signál. Rozhlédl se kolem a vydal se k Pošukovi. ,,Alastore, pořád si myslíte, že je rozumné to udělat za bílého dne?"
,,Je to bezpečnější než večer."
Muži se tedy v tichisti vydali k domu, alespoň měli jistotu, že obyvatelé náměstíčka budou v práci a jen tak se nevrátí. Kouzelníci si vyměnili pohledy, Albus zaznamenal adresu domu do jejich srdcí a začal kouzlit, síla fideliova zaklínadla byla tak silná, až se oba na malý moment zakymáceli a Albusův plnovous se pocuchal. Alastor se opíral o svou hůl, ,,tak a můžeme jít domů."
,,Shromáždím zbylé členy řádu a sejdeme se za týden v Bradavicích."
,,Máte můj obdiv, nikdy bych nevěřil, že by řád mohl povstat."
,,Nemusíme mít nutně strategické porady, ale můžeme se přátelsky setkávat."
Profesor s bystrozorem se rozloučili, Alastor se vrátil na Ministerstvo a Albus zpátky do školy.
