2. kapitola

425 29 1
                                    

"Ahoj, já jsem Liam Payne a jsem alkoholik a taky jsem závislý na lehkých, ale i tvrdých drogách." Stojí uprostřed kruhu lidí, kteří jsou na tom podobně, nebo dokonce stejně jak já. Koukají na mě a v jejich očích vidím pochopení pro mou situaci. "Ahoj Liame." Ozve se místností a to je pokyn pro mě, abych si sedl a začal vyprávět svůj příběh. "Všechno to začalo na střední, když jsem se na konci třeťáku zamilovat. Zamiloval jsem se do nádherného kluka..." Čekal jsem, že mě odsoudí, ale všichni pozorně poslouchali. "....Byl malý a hubený, ale přesto měl v sobě tu drzost, kterou všechny odpálkoval. Měl jen jednoho kamaráda, jelikož se o něm říkalo, že je bezcitný. Byla to pravda. Ovšem já se nenechal odradit a pokoušel jsem se s ním bavit. Jednou, když jsme jeli na školní výlet, tak se mě zastal. Byl jsem překvapený, ale přesto jsem mu šel poděkovat. Nakonec jsem zůstal sedět u něho a začali jsme se víc bavit. Nebudu vám tady vyprávět přesně, co se stalo, takže to zkrátím, jen na to, že jsme se tehdy políbili. Tenkrát jsme byli šťastný. I on byl. Viděl jsem to na něm. Ale stejně se to muselo posrat, jeli jsme domů a měli bouračku. Málem v nemocnici zemřel, ale nakonec se probudil. Když byl ještě v kómatu, tak jsem byl na dně. Když jsem byl ve škole zazvonil mi telefon, volalo mi neznámé číslo. Zvedl jsem to. Volal mi můj starý kamarád, že se chce sejít. Nějak se dozvěděl, že nejsem úplně šťastný a tak mi řekl, že mi pomůže.Nevěděl jsem, že mi chce pomoct chlastem a trávou. Začal jsem pít a hulit každý večer. Když byl Niall zpátky ve škole, nepřestal jsem. Naopak jsem hulil a pil ještě víc. Jednoho dne mi prostě odešel ze školy z očí a od té doby jsem ho neviděl. Od té doby jsem začal brát i horší drogy a teď jsem skončil až u horoinu. Tehdy to byla chyba. Neměl jsem mu dávat tu pusu. Nenávidím se za to." Konečně. Konečně jsem to někomu řekl. Cítím úlevu. "Nebyla to chyba." Zvednu hlavu. Proti mě sedí malá blondýnka. "Cože?" "Říkám, že to nebyla chyba. Všechno v životě má smysl. Jsi chlap, tak se zvedni a něco proto dělej,  jestli jsi tady tak se chceš vyléčit a uvědomil sis, že je tohle špatně. To je první krok. Neseď tady. My ti nepomůžeme. Byla jsem stejná jako ty. Chodím sem pět měsíců a nepomohlo mi to. Ale nic víc pro to se vyléčit dělat nemůžu. Mohla jsem na začátku. Tak běž a zlepši si život." Uvědomil jsem si to. "Děkuju." Na mobilu jsem si našel nejbližší léčebnu. Musel jsem se tam dostat rychle, než budu mít další absťák. Popadl jsem tu blonďatou holku za ruku. Divila se, co dělám, ale já se rozhodl, že ji vezmu s sebou. Byla hodná a pomohla mi. Za to si zaslouží vyléčit. Nasedl jsem do svého auta. Říkala mi, že není dobrý nápad jet autem, když jsem pod vlivem drog, ale na to jsem nedbal. Chtěl jsem se do té léčebny dostat hned. Oba se potřebujeme vyléčit. Oba jsme na dobré cestě, jelikož jsme si přiznali naši závislost, Někde jsem slyšel, že když se léčíte ve dvou, jde to líp.

No, tak uvidíme...

______________________

Ahoj, tak jsem tady s dalším dílem. Tenhle mi přijde, takový o niče, ale další díl už bude zase z pohledu Nialla, tak snad to bude lepší. Jinak děkuju za skvělé ohlasy. Jste skvělýýýýý. 

Káťa<3

Bezcitný 2 - NIAMKde žijí příběhy. Začni objevovat