Bezcitný 2 - NIAM

13. kapitola

Niall

Zasunul do mě rovnou až po kořen. Zavzdychal jsem na celou místnost a Liam taky. Chvíli se ve mě nehejbal, abych si na něj zvykl. Co si budeme, Liam ho nemá vůbec malého. Kývl jsem na znak toho, že může a on se ve mě začal hýbat. Po pár přírazech narazil na mou prostatu a já zavzdychal. Zvýšil intenzitu a rychlost svých přírazů a směřoval je na to jedno místo. Během přirážení si mě otočil na záda a věnoval mi vášnivý polibek. Zajel jsem mu rukama do vlasů a políbil ho tak, aby poznal vše, co k němu cítím. "L-Lia..m, já u-už b..du." Liam vzal můj penis do ruky a začal po něm rychle přejíždět. Ještě dva přírazy a udělal jsem se. Liam hned po mě. Takhle jsem si dali ještě dvě kola a potom jsme v objetí usnuli.

Ráno - Niall

Probudil mě horký den na mém krku. Chtěl jsem se otočit a říct Maxovi, aby ze mě slezl, ale když jsem se začal otáček obrovská bolest mi vystřelila do hlavy a já se zastavil v pohybu. O bože, kolik jsme toho s Liamem včera vypili?! Sedl jsem si na postel a pomalu otevřel oči. Pohled mi padl na mého psa, který seděl vedle postele a hladově na mě koukal. "Moment. Když jsi ty Maxi tady, tak kdo je zamn... To ne ne ne ne ne." Liam. Pomalu jsem se otáčel a prosil boha, aby tam nebyl ten kurva sexy chlap. A hádejte co.... Byl tam. Do prdele, co jsem to udělal. Jak jsem mohl tak pít, když vím, že o sobě potom nevím. Sakra, co teď budu dělat? No prostě mu řeknu, že to byl sex z opilosti a že to nic neznamenalo. Jo! A přesně tak to i bylo. Nic k sobě necítíme. Teda aspoň ne já k němu! Co si to nalháváš Nialle? Jsi zamilovaný až po uši. "Dobrý ráno." Ozvalo se za mnou unaveně. Otočil jsem se na zmuchlaného Liama. "Ahm..Dobrý." Poškrábal jsem se na krku. "Víš Liame, řeknu ti to hned, protože to nechci odkládat..." Začal jsem s vysvětlováním včerejšího večera. "To je dobrý Nialle, chápu to. Viděl bych to tak, že se oblíkneme, uděláme si snídani a já potom zmizím nadobro a když to nebude nutné, tak se ani nekontaktujeme." Chvíli jsem na něj koukal s otevřenou pusou a trochu jsem nechápal. "No..no jasně." Zvedli jsme se a šli se nasnídat. Společně jsme udělali pravou anglickou snídani. 

V klidu jsme se najedli a Liam vyrazil do předsíně. "Tak ahoj Nialle." Otočí se na mě ještě mezi dveřmi. Svůj "velmi dobře skrývaný" smutný pohled zvednu ze země a podívám se na něj. Už jde..."Ahoj." Usměju se na něj. Asi falešně, sám nevím.  Znáte ten pocit, kdy sami nevíte, co cítíte a jak to teď máte?  Tak přesně tak se teď cítím. Chtěl bych ho mít jen pro sebe a už nikdy ho nepustit, ale nemůžu a všichni moc dobře víme proč... Ozvalo se cvaknutí dveří, které značilo, že můj host už je pryč. "Ach jo... K noze Maxi, jdeme ven." Hned jak jsem toho pašáka zavolal, tak radostně přiběhl se svým vodítkem v puse. "No jo, vždyť už jdeme." Zasměju se a vodítko jsem mu připnul k obojku. Otočil jsem se, protože jsem slyšel cvaknutí kliky. Ani jsem si nevšiml, kdo to je a už jsem byl přitlačený na zdi a s někým se líbal. Podle vůně jsem poznal, že je to muž, se kterým jsem se včera vyspal.

Tohle je všechno špatně...