8.

30 5 0
                                    

Stalo se právě to, čeho jsem se obával. Až teď jsem si uvědomil intenzivní pach cizího psa všude kolem. Vzbudil jsem se právě, když na mě zdejší obyvatel výhrůžně zavrčel.
Z jeho očí se ve zdejším temnu odráželo světlo takže se zdálo, že planou jako dva ohně. Bílé zuby se má mě výhrůžně leskly.

V okamžiku jsem byl na nohou a couval do bezpečí, co nejrychleji a nejdál od něj.
Z druhé strany, kam jsem mířil, se ale ozval štěkot. Stuhl jsem strachy. Byl jsem jistojistě v pasti. Druhý hlas se ke nesl ulicí v děsivé ozvěně.
Bezradně jsem kňučel a kmital pohledem na všechny strany, s nadějí že se mi snad povede někde schovat.

Avšak tu žádný úkryt nebyl.
V záchvatu paniky jsem vyběhl vstříc prvnímu psů, jelikož hlas toho druhého mě děsil víc, propletl se mu pod nohama a než se vzpamatoval, vyběhl na rušnou ulici, kde se trousily zbytky lidí.

Orthos - pes z Pompejí ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat