Brána se musela nejspíš nějak narušit, protože po značně době mého snažení opravdu povolila.
Vyběhl jsem na ulici a ani se neohledl na Kerberose, který se okamžitě po zjištění, že jsem venku, rozběhl za mnou. Řetěz ho však nemilosrdně stáhl zpět a nedovolil mu odejít.
Slyšel jsem jeho zoufalý nářek, ale neotáčela se. Nebylo času nazbyt.
Probíhal jsem ulicemi, kudy jsme spolu se Sorsem často chodívali a marně větřil jeho pach. Jakoby se po něm slehla zem, nikde nic. Marně jsem se ho pokoušel volat.
V zápalu hledání jsem dokonce přebíhal z jednoho chodníku na druhý a nedbal na koně, kteří přede mnou prudce zastavovali a řičeli. Strach z koní šel stranou před strachem ze samoty.
Hledal jsem a hledal, procházel celé město a ani jednou nezastavil. Musel jsem ho najít. Rychle. Hodně rychle, než bude příliš pozdě. Všechen jeho zbylý pach byl však příliš starý. Nic čeho bych se mohl chytit.
ČTEŠ
Orthos - pes z Pompejí ✔
AventuraČerný kříženec jménem Orthos - kdysi žijící ve starověkém městě Pompeje; vzpomíná na období několika krátkých let před výbuchem legendární sopky Vesuv, jenž mu přinesla smrt. Stále stojí na stráží a hlídá dům svého pána, který se už nikdy nevrátí, a...
