Už jsem opravdu nevěděl, co dělat. Vždy, když jsem se odhodlal jít někam pryč, něco mě vyděsilo.
Krčil jsem se tedy dál od všeho ruchu a třásl se strachy. Jak se dostanu domu? - ptal jsem se sám sebe. Vůbec jsem netušil, co bude dál.
Zůstal jsem sám. Byl jsem jen rád, že se zatím nepřiblížil ani jeden z toulajících se psů všude kolem. Vůbec jsem netušil, jak bych zareagoval.
Postupem dne se okolí pomalu uklidňovalo a ruch už nebyl tak velký, jako předtím.
Už se mi chtělo hrozně spát. Namáčkl jsem se tedy ke zdi, zívl a už se mi zavíraly unavené oči.
Únava přemohla strach a já po chvíli usnul.
ČTEŠ
Orthos - pes z Pompejí ✔
PertualanganČerný kříženec jménem Orthos - kdysi žijící ve starověkém městě Pompeje; vzpomíná na období několika krátkých let před výbuchem legendární sopky Vesuv, jenž mu přinesla smrt. Stále stojí na stráží a hlídá dům svého pána, který se už nikdy nevrátí, a...
