English teacher | j.hs

|15|

Pov. Yun Minji

Procházela jsem parkem s nákupní taškou a šla domů. V uších jsem měla sluchátka a poslouchala písničky. Byla jsem už jen kousek od mého bytu, tak jsem přidala do kroku, abych už byla doma. Odemkla jsem  tedy hlavní dveře čipem a výtahem vyjela do patra a odemkla bytové dveře. Šero v bytě bylo nepřekvapivé. Po rozsvícení jsem si sundala svetr a s taškou jsem přešla do kuchyně. Nákup jsem uklidila a v obýváku zapnula notebook. Projela jsem mail s nabídkami a pár jich přijala. Zvonek, který se rozezněl po celém bytu mě vyrušil z koukání po internetových stránkách. Vstala jsem z gauče a přešla do síně ke dveřím. Přes kukátko jsem poznala Hoseoka za dveřmi.

„Ahoj, promiň, že jsem se neozval ale nebyl čas. Máš momentálně volno?" vychrlil se sebe až jsem na něj překvapeně koukala.

„No, mám volno," usmála jsem se.

„Chci tě představit klukům, protože jsme dneska spolu a máme volno. Tak mě napadlo, jestli by ses nepřidala." poškrábal se nervózně ve vlasech.

„Nechci překážet, pokud máte volno, užijte si ho společně sami."

„Nebudeš, kluci tě stejně chtějí poznat. Hlavně Namjoon." uchechtl se a já tedy souhlasila. Notebook jsem vypnula, vzala mobil a klíče. Svetr jsem si uvázala okolo pasu a s zamčením bytu jsme s Hoseok jeli výtahem do přízemí. Trochu jsem prohrábla vlasy v zrcadle.

„Prosím, nelekni se jich. Sedí v autě." oznámil mi, když jsme stáli u hlavních dveří a u chodníku stála dvě černá auta.  Hoseok zamířil k zadnímu autu a pokynul mi, ať si sednu na místo spolujezdce. Když jsem otevřela dveře, hlasy, které se bavili utichly a jediný zdroj zvuku bylo rádio. Sedla jsem si a Hoseok hned po tom, co obešel auto. Dala jsem si bezpečnostní pás a otočila se dozadu na kluky, co tam seděli.

„Ahoj Minji! Jsem Namjoon, ale to už víš." zasmála jsem se a podala si s ním ruku.

„Yoongi." představil se prostě kluk sedící za mnou.

„Minji." podala jsem si s ním ruku. Hoseok se nad tím jen uchechtl ale dával pozor na cestu. Bouchla jsem ho do ramene ale slabě.

„Au! Za co?" udělal smutný obličej.

„Ne každý má rád nové lidi, tak se mu nesměj." pokárala jsem ho a on si jen skousl rty a snažil se zadržet smích a to úspěšně.

„Kam vůbec jedeme? Nic jsi mi neřekl." koukla jsem z okna, kde byly všude rodinné domy.

„Na piknik." odpověděl Namjoon. Usmála jsem  zaposlouchala se do rádia, kde zrovna hrála nová píseň od Got7. Pobrukovala jsem si do rytmu. Když jsem zaslechla Namjoona rappovat, otočila jsem se na něj.

„Oh, máš rád Got7?" zeptala jsem se a on jen přikývl.

„Got7 je vlastně jediná skupina, kterou poslouchám z K-popu. Jinak jen zahraniční hudbu." otočila jsem se zpět koukala na cestu.

„Slyšel jsem, že fotíš. Co tě k tomu dovedlo?" zeptal se Yoongi za mnou.

„Otec, baví mě to a mám to jako práci i koníček. Škoda, dneska jsem nevzala foťák." povzdechla jsem si.

„Já mám. Můžeš mi pak ukázat, jak fotíš. Přeci jen každý má jiný styl." uchechtl se a já přikývl.

„To beru." usmála jsem se a odepla si pás. Hoseok zrovna zaparkoval a já tedy vystoupila z auta. Yoongi s Namjoonem stáli vedle mě a já se zasmála.

„Co se směješ?" zeptal se Hoseok, který se objevil vedle mě z druhé strany.

„Je mi blbé stát vedle Namjoona, protože moc vysoký." zasmála jsem se.

„Tím narážíš na mnou výšku?" zamračil se postavil se přede mě. Musela jsem zvednout hlavu, abych mu viděla do obličeje.

„Maybe?" zasmála jsem se a začla utíkat.

„Tyyy!" zakřičel a rozeběhl se za mnou.