English teacher | j.hs

|33|

Pov. Jung Hoseok

„A-"

„KDE JSI BYL TY IDIOTE!" protočil jsem oči nad ním. Ani jsem nevkročil jednou nohou do sálu a už ví, že jsem to já.

„Ještě jsi ani nevlezl do bighitu a on už předpovídal, že za chvíli příjdeš." pochechtával se Yoongi.

„Chceš to fakt vědět?" nahodil jsem šibalský úsměv. Jen po mně hodil znechucený pohled.

„Nene v klidu. Byl jsem u Minji, spoko?" sundal jsem si mikinu a hodil ji na jednu z židlí zde.

„Ooh.. Proč jsi tam přespal a nám nedal ani vědět?" zeptal se pro změnu Jin. Nam jen přikyvoval vedle něj.

„Nechci to řešit. Jdeme trénovat." odbyl jsem je.

~~

„Hoseok-hyung." zavolal na mě Tae když jsme odcházeli do garáží.

„Copak?" mile jsem se na něj usmál.

„Mohu jet s tebou?" zeptal se. Jen jsem přikývl a sedl jsi na místo řidiče. Tae zaujal místo vedle mě.

„Tak jak jsi na tom?" zeptal se, když už jsme byly venku z garáží.

„Dobře." odpověděl jsem neutrálně a dál se věnoval řízení. Jen si povzdychl a mě došlo, že vyslýchání bude pokračovat do té doby, dokud nebude Tae vědět to, co chce.

„Tak jste spolu nebo ne?" zeptal se nedočkavě. Pokroutil jsem nad jeho zvědavostí hlavou ale pousmál se.

„Tak nějak."

„KONEČNĚ! Vyhrál jsem!" začal se radovat.

„Co?"

„Sázku! Vsadil jsem se s Yoongim a Jiminem, za jak dlouho se dáte dohromady." usmíval se jak sluníčko a radoval dohromady.

Nechal jsem ho si užít jeho chvilku slávy a zaparkoval do garáží. Ani jsem si nestačil odepnout bezpečnostní pás, Tae už běžel za klukama.

„HAHA! VYHRÁL JSEM!" křičel na Jimina s Yoongim. Zamknul jsem auto a došel k nim. Kluci na něj koukali překvapeně a Jimin s Yoongim s otevřenou pusou.

„Chci svou odměnu." natáhl ruku je kluků, kteří na mě furt koukali jak vyvorané myši.

„Jako vážně?" zeptal Yoongi.

„Pokud myslíš naši sázku, tak ano." vyklopil ze sebe Tae.

„Hoseok.. Je to pravda?" zeptal se Jimin.

„Nooo.. Mohl bych říct ne ale to bych lhal. Ano, je to pravda." obešel jsem je a následoval Nama s Jinem, kteří tomu nevěnovali svou pozornost a šli rovnou do dormu.

„Jsem utahaný. Co je k večeři hyung?" objal Nam Jina.

„Jono, copak bude?" drkl jsem do Jina. Ten se jen uchechtl a vešel do kuchyně.

„Udělám rámen." rozhodl a začal pochodovat po kuchyni.

„Co jste řešili v té garáži?" zeptal Nam, když jsme seděli na gauči a měli zapnutou televizi, aby hrálo něco do pozadí. Ani jeden z nás neměl v plánu ji sledovat.

„Kluci se vsadili, kdy začnu mít něco s Minji." povzdychl jsem si. Plánoval jsem jim to říct najednou a všem. Takhle opravdu ne.

„Tak to přeji, hodně štěstí, ale co vedení?"

„To je druhý problém. Bojím se, že o ni příjdu přitom jsem ji teprve získal." zase jsem si povzdychl.

„Vedení by se dalo vyřešit snadno. Ale co fans?"

„Třetí problém." dal jsem obličej do dlaní.

„Nechme to teď vše být. Nic nebudeme řešit a až se něco stane, budeme na tvé straně." jen jsem přikývl a začal menší pozornost věnovat televizi.

Druhá část myslela na Minji..

~~
Ahoj!
Doufám, že vás moc nezmlátili a že si můžete sednout. ( ͡° ͜ʖ ͡°)
Lucy