Pov. Yun Minji
Dnes pršelo a byl chladnější den na rozdíl od normálních dubnových dnů. Taky se dnes kvůli počasí zrušila jedna nabídka a přesunula se na příští týden. Čekala jsem na Hoseoka, který by tu měl být za chvilku. Dívala jsem se na televizi a když zvonek oznamoval příchozí osobu, vypla jsem televizi a sundala ze sebe kostkovanou teplou deku. Ovanul mě chlad i když tu bylo teplo. Otevřela jsem mu dveře a s úsměvem ho pustila dovnitř.
„Ahoj." pozdravil mě a já jen kývla. Vyzul se a s batohem šel do obýváku na gauč.
„Jdu si udělat čokoládu, chceš taky?" zeptala jsem ho, když si vytahoval své věci na stůl.
„S radostí." usmál se a já dala vařit vodu. Udělanou čokoládu jsem odnesla do obýváku a přinesla ještě cukr.
„Díky." osladil si čokoládu, stejně i já. Začli jsme lehkou konverzaci.
„How are you today, Hoseok?"
„Fine. And you?"
„Good, today I don't have job." zazubila jsem se.
„Why? What's wrong?"
„Because of the weather." ukázala jsem na okno, kde se pršelo ještě víc než předtím.
Povídali jsme si ještě chvilku ale občas jsem musela Hoseoka opravit. Všechno si pečlivě zapisoval, až mě to překvapilo, kolik toho má napsané. Začli jsme probírat časy, které jsou v angličtině občas dost náročné. Když jsem mu to začla vysvětlovat, koukal na mě chvilku překvapeně ale když jsem mu to názorně ukázala a vysvětlila podrobněji, pochopil to a když jsem mu řekla větu, aby jí přeložil, zvládnul to. Musela jsem se nad tím pousmát.
Bylo za 15 minut šest a Hoseok už musel jít. Hrozně rychle to uteklo. Hoseok se oblékl, popadl své věci a rozloučil se mnou.
„Večer ti napíšu, kdy mám čas a domluvíme se." zazubil se a já jen přikývla.
„Měj se." zamával jsem mu a on se rozešel po schodech z mého bytu ven. Zavřela jsem a šla uklidit nádobí z obýváku.
Pov. Jung Hoseok
Doběhl jsem do Big Hitu, kde mě sekretářka na recepci pozdravila ukloněním a já jí to jen oplatil kývnutím hlavy. Vyjel jsem výtahem do šestého patra a rozešel se do tělocvičny, kde by už měli být kluci.
„Jsem tu." řekl jsem a sundal ze sebe batoh a šel se pozdravit s kluky.
„Jdeš přesně, co se stalo?" neodpustil si Yoongi a já jen protočil oči.
„Lepší než pozdě ne?" odpověděl jsem a dál to nerozebíral, pořád je starší než já. Hodil po mě vražedný pohled ale já ho odignoroval a sundal si promočenou mikinu od deště. Nasadil jsem si suchou a s klukama se vrhli na trénink.
Netuším, jak dlouho už trénujeme ale baví mě to. Pořád mám moc energie na rozdávání. Zrovna jsme měli přestávku a já seděl na jedné z mnoha židlí zde a nějaká holčina mi upravovala make-up a líčení.
Najednou okolo mě projel na židli Tae s Jiminem, který ho tlačil, aby jel. Vybouchl jsem smíchy, čím jsem si vysloužil naštvaný pohled od holky u mě ale nebyl jsem jediný kdo se smál. Všichni se smáli, protože Tae začal dělat kraviny a Jimin s ním prudce zastavil a jak to Tae nečekal hodil držku na zem. Celá místnost vybuchla smíchy až se někteří jako třeba Namjoon váleli po zemi.
ČTEŠ
English teacher | j.hs
FanficKdyž vám nejde angličtina, použijete v dnešní době internet nebo kamaráda, aby vám pomohl. A co když ani jedno nepomůže? Doučování je poslední záchrana.