English teacher | j.hs

|31|

Pov. Jung Hoseok

Procházeli jsme částí parku, ve které jsme naposledy nebyli. Pořád jsem ji držel za ruku a měl tak dobrý pocit, že tu je a jen se mnou. Pousmál jsem se nad svou sobeckostí.

Tak moc ji chci.. Jen pro sebe..

Párkrát jsem zamrkal, abych mé nečisté myšlenky zahnal do kouta ještě na nějakou dobu.

Nesmím jí ublížit..

„Kam přesně jdeme?"

„Nevím, chtěl jsem se jen projít, jak jsem řekl." usmál jsem se na ní zářivě.

„Tak jo." stiskla mou ruku a konečně upevnila naše propletené ruce. Pocit spokojenosti mě zavalil a já nemohl být šťastnější.

„Začíná se ochlazovat, vzala bych to rovnou k autu. Ani jeden si nepřejeme proležet tak letní dny doma." zatahala mě za ruku a vedla k autu. Její občasné zakopnutí a udržování rovnováhy mě deptalo. Když už po šesté neudržela rovnováhu, začala padat na mě.

„Hoseok, můžeš mě pustit." řekla, když jsem ji nesl v náručí.

„Jsem těžká a vlastní nohy ještě mám." argumentovala.

„Jíš vůbec? Jsi strašně lehoučká." zakroutil jsem nad její váhou hlavou. Jako bych v náručí skoro nic nenesl.

„Jím někdy až moc." zašeptala. Podíval jsem se na ní s podivem.

„Vždyť jsi strašně vyhublá! Ještě víc než holky v dívčích skupinách. Jak to, že jsem si to nevšiml." smutně jsem si povzdechl a dál ji nesl. Neměla se ke slovu, což ani já.

„Měl bych na tebe poslat Jina. Jsi jako Jimin, jenže ten si připadal tlustý a přestal úplně jíst. Jin mu pomohl a dostal zpět do normálního režimu." povzdechl jsem si nad Jiminovou špatnou stránkou.

„Do něj bych to neřekla. Spíše do tebe.. Taky jsi až moc hubený." rukou mě pohladila na ramenu a nakonec mě objala okolo krku a hlavu zabořila do mého ramena.

„Jsi unavená?" zeptal jsem se.

„Trochu." zamumlala mi do ramena a já se uchechtl.

„Moc jsem toho nenaspala," začala, a já už s ní byl skoro u auta. „Poslední dny mám noční můry." povzdechla si.

„Kolik jsi toho naspala za poslední dva dny + u nás?" zeptal jsem se s obavami a opatrně otevřel dveře od auta.

„Málo." povzdechla si a nechala se posadit do auta. Zabouchl jsem dveře a obešel auto k mému místu.

„Co říkáš, že bych přespal u tebe? Třeba by tvé noční můry zmizeli." ušklíbl jsem se pobaveně a ona se jen pousmála.

„A co tvá práce? Co kluci?"

„Prostě přijdu v tolik, v kolik přijdu." pokrčil jsem rameny a rozjel se k Minji domů.

Cesta už nějakou chvíli trvala a já konečně zastavil u jejího bytu. Vystoupili jsme z auta, vzali batohy a šli k hlavním dveřím. Minji se zase kolíbala a nohy se jí trošku pletly. Jen co odemkla jsem ji zase vzal do náruče a vynesl do patra.

„Nemusíš to dělat.. Už tak toho děláš mnoho." zase protestovala.

„Odemkni." pokynul jsem a ona tedy jen odemkla. Zavřel jsem pomocí nohy dveře a odnesl jí do koupelny.

„Umyj se, já mezi tím uvařím čaj a udělám něco malého k jídlu." pousmál jsem se a opustil koupelnu mířící do kuchyně připravit slíbený čaj a něco na jídlo.