Kapitola druhá

870 47 11
                                    

Zastavily se před dvoukřídlovými dveřmi. na Luciusův povel všichni smrtijedi odešli, aby on mohl zůstat s chlapcem sám. Lucius opět ladně mávnul hůlkou a Harry se snesl lehce na zem. Harry pouze zůstal prkenně stát. Opravdu si nechtěl vysloužit další trest.
Zajímalo by ho, jak se mají Ron a Hermiona. A co Weasleyovi obecně.
Tak rád by teď seděl ve společenské místnosti a hrál Řachavého Petra s Nevillem, Ronem a Seamusem.
Tak moc rád by chtěl být v Bradavicích.
I přesto, že ředitelem nyní byl Snape.
Na tom nezáleželo.
Bradavice jsou jeho domovem se Snapem i bez Snapea.
S rozjímání ho vyrušilo jemné zatlačení na záda, které značilo, že se má pohnout dál.
Byl dezorientovaný. Nevěděl kam jde. Zda upadne či ne. Ale i přesto vyšel vpřed tím nejlevnějším krokem. Udělal dva kroky a zavřely se za nim dveře, o nichž nevěděl, že vůbec byly otevřeny. Z očí mu byla sňata páska a on konečně mohl otevřít oči. Kdyby nebylo i toho, že Lucius Malfoy stál po jeho levé straně, otevřel by i pusu.
Stál ve velké čtvercové místnosti, která byla vymalována do příjemně tmavě zelené barvy.
Vévodil ji obrovský krb, který byl přímo naproti dveřím, takže ho příchozí mohl spatřit ihned, co vstoupil do místnosti. U krbu se nacházela dvě čalouněná křesla, která k němu byla směřována. Mezi křesly se nacházel stolek na němž byla položena kniha, karafa s alkoholem a dvě sklenky. Po levé straně se nacházely dvoje dveře a po pravé taktéž. Harry se nemohl vynadívat. Přišel si tak špinavý, zatímco tu stál nečistý a zapáchající. Tvář mu pokryl ruměnec, styděl se.
"Luciusi, jsi tu přímo včas."

___________________
Moc děkuji za veškerou odezvu u minulého dílu.
Moc si toho vážím! ❤️
A omlouvám se za delší dobu, ale popis není mou silnou stránkou. Když bude mít kdokoliv jakoukoli připomínku, budu jen ráda.
A opět děkuji za veškerou odezvu!❤️❤️

Zlatý chlapec-SnarryKde žijí příběhy. Začni objevovat