"Pane Pottere, svlečte se a dopřejte si koupel. První dveře vlevo. A ty, Luciusi, si udělej pohodlí v křesle." Ozval se sytý baryton. Již podle jedinečné hloubky hlasu bylo poznat, kdo promlouvá.
Chlapec nepodporoval. Po koupeli toužil celé 3 měsíce. A to, že tu byl Snape. Srabus umaštěný Snape. Nic neměnilo. Alespoň ne teď. Chlapec se odšoural se skloněnou hlavou do koupelny. Jakmile za sebou zavřel dveře, sesunul se po nich na zem a hlavu si složil do rukou. Bylo mu hrozně. Ne jen, že byl ponížený. Byl ponížený před Snapem. Ten mu to bude servírovat, dokud bude naživu. A možná i po smrti. Kdo ví? Ale Snape si nikdy nenechal ujít příležitost, kdy se mu mohl vysmívat. Zlatý chlapec. Ach, kam se v tom životě dostal? Na zem. Na kolena. Nikoliv nahoru. Nešplhal po žebříku, jak mu bylo předhazováno. S hlavou plnou myšlenek se doplazil až po okraj napuštěné, horké vany. Mohl rozjímat v teplu a čistotě. Bylo to osvobozující. Jak moc rád by byl v Bradavicích. I kdyby to znamenalo pouhé chlapecké sprchy. Společné pokoje. Nechtěl samotu, nenáviděl samotu. Měl ji celý život dost. Co udělal tak špatného?
"Pane Pottere, už jste strávil v koupelně 75 minut. Jestliže se tam nechystate strávit zbytek života, což bych vám neradil, na stolku u umyvadla máte poskládané oblečení. Oblečte se a přijďte nás navštívit." Potter z vany vyletěl jako blesk. Možná doslova. Bál se. Nechtěl zpátky. V mžiku se obléknul a vyšel z koupelny. "Pane Pottere, k mým nohám. Už víte, jak se správně sedí, nemýlím se?" Chlapec opět sklonil hlavu. Tohle bylo mnohem horší než Voldemort. Protože ten alespoň mlčel. Neponižoval ho více než bylo třeba.
Ne! Všechno bylo lepší než Voldemort. "Slova, Pane Pottere. Copak vás nikdo nenaučil řeči?" Sytý baryton chlapce probudil z rozjímání. "Ano, profesore."
*mlask*
"Říkejte mi "pane", nikoliv profesore. Již nejsem váš profesor."
Harry si nemnul tvář. Nechával bolest prostupovat celým svým tělem. Chtěl cítit horkost z místa úderu. Připomínalo mu, že on je stále člověk. "Ano, pane."
Poklekl. Klečel u Snapeových nohou. Nedíval se nahoru. Cítil pohledy Malfoy a Snapea. Nechtěl jim udělat tu radost. "Pane Pottere, udělali jsme malou dohodu s Luciusem. Vy už nebudete muset klečet u nohou Temného Pána. Spát ve špinavé cele. Obklopovat se špínou. Trpět hlady a žízní. Budete tady. Se mnou. Občas přijde Lucius či Pán Temnot. Ale převážně budeme trávit čas společně. Teď vám dávám na vybranou, pane Pottere. Jak zní vaše odpověď?"
Chlapec vzhlednul a pohledem se zaklesnul do pevného pohledu svého bývalého profesora lektvarů.____________
Opět děkuji za veškerou odezvu🙏🏻❤️.
Je to pro mě neuvěřitelné!❤️
Moc si toho všeho vážím.
A taky doufám, že jste si dnešní kapitolu užili a mate tam trochu Snarry momentu.😇
Myslíte, že Harry přijme nabídku nebo bude tvrdohlavý?
ČTEŠ
Zlatý chlapec-Snarry
FanfictionJméno je provizorní. Kdybyste měl kdokoliv jakýkoliv nápad, budu moc ráda. Dlouhou dobu jsem nad tím přemýšlela a došla jsem k závěru, že nebude na škodu něco malého napsat. Samozřejmě, že bude záležet na úspěchu. Četla jsem toho na téma "Snarry"...