Stopa

2. kapitola

Do pokoje začaly pronikat sluneční paprsky. Ležela jsem na posteli a přemýšlela jsem o tom co by mohlo zabít Zvíře. Je tak obrovské. Pohybuje se tak rychle. A ani nevím jak se vzalo tak blízko u mně. Neslyšela jsem ho běžet a ani nebylo nijak cítit. A proč na mě nezaútočilo? Zabilo někdy člověka?... Mého otce? Na to abych mu alespoň trochu ublížila v lepším případě zabila budu potřebovat zbraně. Luk, šípy, nože a je tu možnost, že mi někdo z lovců prodá pistoli. Jen pro jistotu.

Vstala jsem z postele a zamířila jsem rovnou ke skříni. Vzala jsem si oblečení, které vždy nosím na lov: dlouhé černozelené šaty, které sahaly až na zem, hnědé boty, a černý plášť s kapucí. Vlasy sem si zapletlado copu.
A ze skříně jsem si vzala luk a šípy, ostatní věci na lov jsem nechala ležet a sáhla jsem po krabičce do, které jsem si schovávala peníze, které jsem si vydělala prodejem ulovených zvířat a pomocí v nemocnici. Dnes jsem nemířila do lesa, ale potřebovala jsem zbraně abych se mohla postavit Zvířeti.

Šla jsem za Victorem. Byl to jedem z nejlepších lovců, který byl současně i prodavačem zbraní. ,, Ellie tebe jsem tu neviděl ani nepamatuji. Jak se máš?" Když jsem byla malá tak jsme za Victorem často chodili. Byl to otcův nejlepší kamarád. ,, Zrovna se chystám na lov. A potřebuji to nejlepší co máš." Victor se na mě nechápavě podíval.
,, Pojď za mnou." Šli jsme do malého sklepa. Vypadal jako každý jiný sklep, ale Victor zamířil ke jedné ze skříní a odsunul ji od zdi. Byla tam skrytá místnost. Victor se po mně ohlédl a pokračoval do tmy. Chvilku jsem tam stála jako přimrazená, ale po chvíli jsem se zase dala do pohybu. Byla tam tma, že jsme si ani na špičku nosu neviděla. ,, Victore?" zeptala jsem se a najednou se rozsvítil světlo. ,, Tak co by jsi chtěla Ellie?" ukázal na všechny zbraně vyskládané na stole. ,, Ty nejostřejší nože, meč, nejostřejší šípy a pistoly.. a taky náboje samozřejmě." Victor se na mě díval s otevřenou pusou. A pak se podíval zpět na stůl a řekl ,, Nejlepší nůž je tento," ukázal na dlouhý nůž, který byl zahnutý na konci a vypadal dost nebezpečně
,, Vezmu si dva." Victor se natáh a sáhl do poličky nad námi.
,, Ten nejlepší meč je tento." ukázal na meč s dřevěnou rukojetí a šedou čepelí na které byli vyryty různé ornamenty. ,, A šípy.. prosím ty nejostřejší co máš." Victor se začal hrabat ve skříni a po chvilce vyndal asi 30 šípů, náboje a pistoli. ,, Na co tyhle všechny věci potřebuješ?" zeptal sa Victor. ,, Na lov Victore, na lov. " zaplatila jsem mu, věci jsem si dala do tašky a meč jsem si dala za opasek a odešla jsem na trh.

Na trhu dnes bylo neobvykle moc lidí. Byl tu hluk i když naše vesnice nebyla veliká a nežilo tu tolik lidí jako v jiných vesnicích. Mohla bych si koupit sešit, do kterého bych si psala všechny informace, které jsem se dozvěděla o Zvířeti. Koupila jsem ten nejlevnější a šla jsem dál. Už mně nenapadalo co bych si mohla koupit. Přemíšlela jsem a ani jsem si nevšimla, že jsem zašla do uličky. Když už jsem se chtěla vrátit uslyšela jsem zvuk. Otočila jsem se a vyděla jsem vychrtlého, špinavého a vyděšeného psa. Byl středně velký, mněl krátkou hnědou srst. Hned jsem šla za ním a chtěla jsem mu pomoct. ,,Co se ti stalo pejsku? Neboj se dám ti něco k jídlu, máš hlad že jo? " sáhla jsem do tašky ve které jsem měla kousek masa. ,, Na vezmi si." pejsek se podezřívavě podíval, a pomalu a opatrně šel směrem ke mně. Už byl u mně a natahovala se pro jídlo vzal si kousek masa snědl ho v malé chvilince. Šel ke mně blíž, protože chtěl jídlo. Natáhla jsem ruku a pohladila jsem ho. ,, Jak se jmenuješ?.. Budu ti říkat Bella."

Když jsem i s Bellou přišla domů už na mě čekala matka. ,, Ellie co jsem ti říkala..."
,, Promiň, byla jsem jenom na trhu a našla jsem ji v uličce. Musí být hladová a kdybych ji nenašla tak by zemřela hladem a za chvilku bude zima. Musím se o ní postarat." řekla jsem. Matka se dívala chvíli na Bellu a chvíli na mně. ,, Tak dobře, ale musíš se o ní každý den starat. Už jsi vymyslela jméno?" zeptala se. ,, Je to Bella." šla jsem se podívat co bych mohla dát Belle. Našla jsem zbytky od včerejší večeře. Bella se zabydlela u mně v pokoji. Bylo teprve krátce po poledni. Ležela jsem v posteli a přemýšlela jsem o Zvířeti. Bella skočila za mnou do postele a po chvilce jseme obě usnuly. Byla jsem ráda, že jsem Bellu našla.