Stopa

3. kapitola

Když jsem se probudila tak byla tma. Bella ležela na posteli a spala. Pomalu a co nejtišeji jsem se zvedla a zamířila jsem ke svému batohu, který ležel pohozený na zemi. Vzala jsem si sešit a batoh jsem uklidila na svoje místo a to do skříně, do tajné přihrádky. Meč už tam byl, protože byl velký a těžko se schovával před matkou. Se sešitem jsem šle ke stolu, nakterý svítilo světlo. Do sešitu jsem načrtla Zvíře. Zítra se pokusím získat informace od toho lovce nebo z knihovny. Zavřela jsem sešit a šla jsem si lehnout, abych měla na zítra sílu.

Nespala jsem ani hodinu. Do mého pokoje už svítilo slunce. Oblékla jsem si stejné oblečení jako včera. Dnes jsem se rozhodla, že se jen tak nevitratím,
ale že matce řeknu, že půjdu nakoupit jídlo pro Bellu. Bella už vztávala a přitom se na mě upřeně dívala. Seskočila z postele a šla směrem ke mně. Pohladila jsem ji. A že skříně jsem vyndala batoh, dala jsem do něj jeden z nožů a sešit ležící na stole.

I s Bellou jsem šla do kuchyně, kde už byla matka a Tomas se připravoval do práce. ,, Dobré ráno."řekla jsem a šla jsem najít něco k jídlu pro mě i pro Bellu. Bella se rozběhla směrem k Tomasovi a začala na něj skákat.
,, Ahoj Bello ty jsi ale hodný pejsek. Kde, že jsi ji našla Ellie... Matka mi už o tom řekla." pořád hladil Bellu, která už ležela na zádech. ,, Byla jsem na trhu a najednou jsem něco uslyšela v uličce a šla jsem se tam podívat, byla tam Bella. Nemohla jsem ji tam nechat. Zemřela by hladem nebo by umrzla v zimě."přitom co jsem to říkala připravila jsem jídlo pro Bellu a dala jsem jí ho do misky, kterou jsem postavila na zem. Bella se k ní hned rozběhla a začala jíst. ,, Dnes půjdu koupit nějaké jídlo pro Bellu a potom půjdu do knihovny ano matko?" zeptala jsem se a matka se na mně podívala a řekla ,, Jsem ráda, že nejdeš do lesa, ale že jsi jako každá jiná dívka. Jsem moc ráda, že jsi si nechala poradit. Jen běž." promiň matko, ale lesa se jen tak nevzdám. ,, Už musím jít." řekl Tomas.
,,Půjdu s tebou stejně míříme stejným směrem." Tomáš přikývl a já jsem dojela chléb a kousek síra a šly jsme. Bellu jsem nechala doma, aby si odpočinula.

,, Tome? Nevíš jak se jmenoval ten lovec co viděl Zvíře?"zeptala jsem se po chvilce cesty. ,, Proč tě to zajímá Ellie? Ty chceš to Zvíře ulovit?" podíval se na mě přísným pohledem.
,, Ne to ne, jen mně to zaujalo tak jsem o tom chtěla zjistit víc informací. " Podívala jsem se na něj. ,,Tak dobře, byl to Alex."
,, Děkuji ti. Moc to pro mě znamená Tome. Tak zatím musím nakoupit pro Bellu." podíval se na mě a řekl.
,, Cokoliv děláš můžeme ti pomoct Ellie, nám můžeš věřit jsme tvoje rodina. Tak ahoj." co tím asi tak myslel.

Na trhu bylo méně lidí než včera. Nakoupila jsem, co jsem mohla. Šla jsem k Alexově domu. Alex byl přibližně stejně starý jako já, ale nebyl moc mrštný a rychlý. Často si zvěř vyplašil. Alespoň tak jsme si ho pamatovala. Už jsem byla kousek od jeho domu. Zaťukala jsem na dveře a po chvilce se otevřely. ,, Ellie jsi to ty neviděl jsem tě... od svých osmi let, pojď dál. Alex vypadal úplně jinak než jsem si ho pamatovala. Mněl blond vlasy, které mu sahaly až po ramena, modré oči se na mně dívali, ale vypadaly přitom úplně jinak než před deseti lety. Vešla jsme do domu ,, Ráda tě vidím Alexi jak se ti celé ty roky daří? "podíval se na mně a vedl mně do místnosti se stolem uprostřed a s pohovkami okolo. ,, Posaď se. No nevedlo se mi zrovna nejhůř. A hodně jsem se zlepšil v lovu. Nedáš si čaj nebo něco?"
,, Ne díky jen jsem se tě chtěla zeptat to ty jsi viděl to Zvíře?" udiveně se na mě podíval a řekl ,, Ano, snad se ho neskoušíš ulovit, protože to je sebevražda."
,, Ne, už si dnes druhý co se na to ptá, ne jen... získávám informace. Mohl by jsi mi prosím říct co jsi zatím zjistil. " podíval se do země a pak zase na mně
,, Tak dobře je vysoký asi tři metry, vypadá jako vlk, je rychlí a ani jsem nepostřehl jeho pach snažil jsem se podívat jaké má stopy, ale nic tam nebylo chápeš tam tudy kudy běžel nebyly stopy. Loví pro zábavu mrtvá těla zvířat nechává tam, kde je zabil. V jeho řevu jsou slyšet lidské emoce, jako strach, touha, bolest, ale i volnost a jako by říkal TADY JSEM PÁNEM JÁ." podívala jsem se na něj ,, A víš jistě, že tam nebyly  žádné stopy?"
,, Jo Ellie říkám ti pravdu, ale víc už nevím. " Pomalu jsem se zvedla a řekla jsem ,, Už musím jít matka bude mít starost a moc ti děkuji, moc mi to pomohlo." Šli jsme ke dveřím a Alex řekl
,, Kdykoliv za mnou můžeš přijít Ellie." mile se na mě podíval. ,, Děkuji za všechno." otočila jsme se a šla jsem směrem ke knihovně.

V knihovně bylo jenom pár lidí. Šla jsem do oddělení s legendami.
,, Mítická stvoření". Jmenovala se jedná z knih vzala jsem ji z poličky. Začala jsem knihou listovat.
,, Trpaslíci, obři, čarodějnice, "ale nikde Zvíře. Listovala jsem dál až jsem narazila na kapitolu ,, Mítická zvířata." Draci, jednorožci... Zvíře.
,, Zmínky o něm už před sto lety... loví samo.. známý pouze jeden... Dále už jsem nechtěla číst a neměla jsem čas. Knihu jsem si půjčila, dala jsem ji do tašky a spěchla jsem domů.