Cizí Život

9.

Podíval jsem se na Henryho. "Máš smůlu, Eliz je na holky" zasmál jsem se. On se jen usmál. "Ou, to mě mrzí. Zrovna tak sexy holka" řekl ironicky. Musel jsem uznat, že se opravdu tenhle výlet povedl. Naštěstí aspoň přes den bylo krásně. "Víš, že když nás holky uvidí, tak si budou myslet, že jsme teplí?" zeptal jsem se ho, začal jsem se zvedat a tajně doufal, že odpoví nějakou utěšujicí větu. "A?" zatáhl mě zpět k němu a já nevěděl, co odpovědět.

Po pár minutách se rozepnul zip stanu a k nám vešly dvě promočené holky. "Leje tam jak z konve." zastěžovala si Eliz. "Moment, nerušíme vás kluci?" ozvala se Lucia s úsměvem na tváři. "Vlastně jo. Užívali jsme si romantický večer." zasmál se Henry. "Wtf, přestaň žertovat." usmál jsem se a dále si užíval pocit jeho břišáků. Lesem se ozvala hlasitá rána hromu. Cítil jsem, jak mě pod dekou chytl za ruku. Podíval jsem se na něj s výrazem, co to má znamenat. Pouze mi věnoval mrknutí. Propetl mi prsty s mými prsty. Natáhl jsem se k jeho uchu. "Je tohle sen?" zašeptal jsem. Sklonil hlavu a svůdným hlasem řekl. "To záleží na tobě." Elizabeth vypískla nadšením. Lekl jsem se jak nevím co. "Nevěděla jsem, že spolu.. jakože víte co.." koktala nadšením. "My ale spolu nechodíme, však Henry je na holky." řekl jsem a vytrhl mu ruku. On jen zamrkal zmatením. Ačkoli nerad, opustil jsem jeho ochrannou náruč a sedl si vedle Eliz.

Venku bouře nepolevovala, spíše naopak. Stále zesilovala na síle. "Však o tobě ani nic nevím Henry. Řekl jsem ti o sobě skoro vše, ale ty o sobě nic." namítl jsem. Holky jen mlčely a dívaly se na nás dva. "Co chceš tedy slyšet?" skřížil ruce na prsou. "Všechno, kde bydlíš, co máš rád.." řekl jsem mu. "Fajn, bydlím sám, protože mě rodiče vyhodili, když zjistili, že jsem se líbal s klukem. Bylo to nedorozumění, ale je to nezajímalo. Neutekl jsem, když mi bylo 15, vyhodili mě." řekl s kapkou nechutenství v hlase. "Od té doby jsem se potuloval ulicemi a sháněl peníze na jídlo." Odvrátil zrak směrem stranou. "Také jsem sváděl holky, abych si dokázal něco, co ani nevím. Takhle to trvalo zhruba rok, než jsem si našel stálou práci.. S holkama jsem nicméně nepřestal.. Avšak nikdy jsem nezažil pocit, že bych byl milován." vzdychl a podíval se na mě. "Až do doby, než jsme se setkali. Odehnal jsem tě ten den proto, protože jsem se bál, že k tobě začnu něco cítit." přiznal se. Nevěděl jsem co říct. Někdy prostě soudíme lidi hned, než abychom je poznali. "Jenže.." pokračoval ".. potom jsme se setkali ve škole. Neplánoval jsem sem jet, ale něco mi říkalo, ať jedu. Tak jsem jel, jenže jsem nevěděl, že nás opět osud, či jak tomu říct, spojí." pokrčil rameny. Zahlédl jsem, jak mu stekla slza. Zvedl jsem se a klekl si před něho. "Omlouvám se, hrozně se moc omlouvám" omlouval se. Podíval jsem se na holky, které se navzájem držely a společně plakaly. Objal jsem ho. Tak pevně, až mě zaboleli ruce. "Já se omlouvám, nechtěl jsem ti vstoupit do života." řekl jsem mu a odtáhl se. "Myslím, že jsem konečně zažil pocit, že konečně něco pro někoho znamenám." vzlykl. Stanem se neslo vzlykaní dvou holek a jednoho zlomeného kluka.

Vzbudilo mě štěbetání ptáků. Vymanil jsem se z Henryho 'zajetí'. Všichni byli roztomilí, když spali. Dnes byl den odjezdu, kéž bychom tu zůstali o pár dní déle. Vylezl jsem ze stanu do krásného dne. Slunce již bylo nad obzorem, proto jsem usoudil, že bude něco kolem jedenácté ráno. Vzhledem k tomu, že se nikdo ještě nepohyboval po kempu mi došlo, že bouře byla tak hlasitá, že nikdo nezamouřil oči.

Šel jsem k jezírku se opláchnout, voda byla jako vždy příjemná. "Dobré ráno" ozval se hlas Elizy. "Ahoj.." hlesl jsem. "Copak?" chytla mě kolem ramen. "Nebyl to sen?" Na mou otázku se zatvářila zmateně. "Co tím myslíš?" optala se. "Tím myslím tu noc." oznámil jsem. "Jak jste se s Henrym začali líbat?" zasmála se. "Nedělej si z toho srandu jo? Kdyby to aspoň byla pravda." vyplázl jsem jazyk a pocákal jsem ji vodou. Začali jsme se oba smát.

Po nějaké době jsme došli zpět do stanu, abych vyndal poslední pytlíky polévek. Dnes posnídame i s holkama, které došly též pro něco do svého stanu. Po očku jsem si všiml stále spícího Henryho, který poklidně oddychoval. Spal na zádech, tudíž jsem si nemohl nechat proklouznout příležitost mezi prsty. Opatrně jsem si na něho vlezl. "Vstávání" zašeptal jsem. Henry se jen usmál a pootevřel oči. "Když já nechci." zakňoural. "Zdál se mi tak hezký sen." dále protestoval. "Joo? Jaký" vyzvídal jsem. "Bude lepší, když ti to názorně ukážu." čapl mě a najednou jsem byl ten já dole a on nahoře. Cítil jsem ten stud, který se mi vylil do žil. Nikdy jsem takhle pod klukem neležel. Jeho rty se přibližovaly k těm mým, až nakonec splynuly do jednoho celku. Byl to neskutečný pocit, po celém těle mě začalo šimrat. Odtáhl se až když nám docházel kyslík v těle. "Tak tohle se mi zdálo. Hah, teď jsem dokázal, že se sny kolikrát splnit mohou." usmál se. Chytil jsem ho za vlasy a znovu si ho přitáhl. "Ten polibek byl můj, vzal jsem si ho jenom zpátky" obhájil jsem se a odhodil ze sebe Henryho. "Holky se za chvíli vrátí, musím udělat snídani." řekl jsem mu a podíval se na ležícího sexy kluka. Ten se jen ďábelsky usmál a kývl.

Holky donesly čokolády a další sladké pochoutky. Smáli jsme se a vtipkovali o všem možném. Za necelou hodinku k nám přišla učitelka. "Henry, Justine, Eliz a Lucio sbalte se, vracíme se." oznámila nám a odešla za dalšími studenty. Rozloučili jsme se a každý se dali do práce. Henry mi pomohl sklidit věci a stan. Byl ještě roztomilejší než kdy jindy. Všiml si, že na něho civím. "Co koukáš?" usmál se. "Nemůžu se nabažit tvého sexy těla" vyplázl jsem jazyk a pokračoval jsem s úklidem. Zaslechl jsem jen uchechtnutí.

Po poledni jsme se sešli u ohniště s věcmi a batohy na zádech. Je čas jet domů.