Cizí Život

4.

Konečně nastal den odjezdu. Nemohl jsem se dočkat, poněvadž nám učitelka sdělila, že se náš výlet uskuteční hluboko v lese pod stanama. Samozřejmě většina třídy z toho nadšená nebyla, ale já s Eliz jsme byli a hned, jak jsme se to dozvěděli jsme začali s přípravami.

A nyní ten čas nastal. Setkali jsme se jako vždy s Eliz a společně jeli do Metropolis. Před školou již čekala většina naší třídy s batohy. Někteří z nich měli i stany. Nečekal jsem, že se tu objeví i Henry, abych pravdu řekl, poslední dobou musím na něj myslet. Tak málo toho o něm vím. Kde bydlí, co je zač.. Zavrtěl jsem hlavou abych rozehnal tyto myšlenky. Spatřil jsem učitelku, jak je oblečená ve sportovním oblečení. "Tak jo studenti! Vypadá, že jsme všichni. Připravila jsem pro vás losování. Každý si vytáhne číslo a lidi, kteří číslo budou mít stejní, jsou ve stejné skupině." prohlásila a opět si zatleskala. Nejspíše nad tím, jak je chytrá. Každý postupně chodil a bral si lístek s číslem. Jen Henry čekal a díval se někam jinam. Vzal jsem si číslo a podíval se na něj. Číslo 1. Super.

Slečna Miris se podívala na Henryho. "Mladý muži, vy ještě číslo nemáte, že?" optala se ho a natáhla k němu klobouk. On jen vzdychl a zašmátral pro číslo. "No výborně, jste ve skupině s panem Justinem!" vypískla a vzdálila se. Nemohl jsem uvěřit vlastním uším. Týpek, který vypadal dost agresivně a přec mě na něm něco zaujalo. Podíval jsem se na Elizabeth, která se radovala ještě s jednou holkou, nejspíše mají stan společně.

Odhodlal jsem se Henryho, jestli má stan. Opatrně jsem se k němu přiblížil. "Ahoj?" pozdravil jsem ho. Jeho temné oči mě jen změřili a opět se dívali někam jinam. "Hele, taky nejsem nejradši, že jsme spolu. Nicméně se tě ptám, jestli máš stan." řekl jsem mu upřímně. Nic. Vzdal jsem to a vydal se za učitelkou, že s ním být ve skupině nechci. Avšak dříve, než jsem se vzdálil jsem zaslechl jeho hlas. "Nemám." v tom hlase absolutně nezněl jako tyran a sadista. Byl to zlomený, mladý kluk. Otočil jsem se zpět na něj s nadějí, že mi řekne ještě něco, nicméně se tak nestalo. Vzdychl jsem a opravdu šel za učitelkou za účelem vypůjčení stanu.

Jeli jsme vlakem do nějaké malé vesnice a zní šli pěšky do hlubokého lesa. Holky z města absolutně spokojené nebyly a každý krok, který udělaly nadávaly učitelce. Za pár hodin slečna Miris rozkázala, že tohle místo je vhodné na utáboření. "Tak jo třído, každý z vás si může vybrat místo pro svůj stan vzdálené maximálně osmdesát metrů od hlavního kruhu, který bude zde!" vytáhla nějaký praporek a bodla ho do země. Musel jsem uznat, že to tu bylo nádherně. Vybral jsem si místo na kopečku, nad kterém byla ještě skála, takže kdyby pršelo, nám se to vyhne. Ještě navíc jsme mohli mít krásný výhled na zbytek kempu.

Nanic jsem nečekal a dal se do stavění stanu. Nebylo to poprvé, co jsem takhle tábořil, proto mi práce šla od ruky. Za necelých patnáct minut jsem byl hotov. Musel jsem se v duchu pochválit, tak nádherné místo se jentak nenadejte. Henry mě mezitím pozoroval z centra tábora. Po hodině a něco, kdy slunce putovalo pomalu nad obzor západu všichni byli připraveni. Šel jsem za Eliz, zeptat se jí jak se má. "Eliz?" vyslovil jsem její jméno. Zip od stanu se rozepnul a ze stanu vyskočila pro mě známá dívka. "Jak si to užíváš? Co tvá sousedka?" sedl jsem si a vyzvidal jsem. "Je úžasná Juste, ani nevíš jak. Je s ní zábava, člověk se fakt nudit nebude. A co ty? Všimla jsem si, že se moc nebavíte." Odpověděla smutně. Podíval jsem se směrem k našemu stanu, respektivě nejspíše mému stanu a pokrčil jsem rameny. "Pořád lepší, než se hádat." usmál jsem se a nenápadně ukázal na partu holek, které se hádali o novou kolekci Gucci kabelek.

Slyšeli jsme učitelku, jak nás svolává. Okamžitě jsme vyrazili na místo setkání. "Tak jo studenti, dnes jste stihli udělat vše, co bylo potřeba. Po zbytek dne máte volno. Pamatujte, že veškeré odpadky patří do koše. Pokud tu něco najdu poházené, tak si mě nepřejte." mrkla a dala nám rozchod. Všichni jsme prchli ke svým stanům. Přemýšlel jsem, jak jej vyzdobit a zároveň uchránit před živelnými pohromami. Z mého myšlení mě vytrhl zvuk tekoucí vody. Začal jsem šplhat nahoru na skálu. "Ať nespadneš." ozval se hluboký mužský hlas. Usmál jsem se. "Takže ti nejsem volný." odpověděl jsem mu a dál šplhal. Henry si jen odfrkl a rozhodil rukama. "Jen potom nehodlám vysvětlovat té staré megeře, proč jsi spadl." Sdělil mi a posadil se vedle stanu.

Konečně jsem vyšplhal nahoru na skálu. Nevěřil jsem, že by tu mohla téct voda a už vůbec ne malé jezero. "Tybrďo, tak mám vystaráno i o hygienu." zaradoval jsem se. Zkusil jsem se dotknout vody. Nevěřil jsem tomu. Našel jsem horký pramen. "Čemu se tu tak furt div-. No páni." opět se ozval Henryův hlas. Trvalo mu podstatně rychleji vyšplhat, zřejmě tomu, že on byl atletické postavy a já obyčejný hubený kluk od vedle. Uchechtl jsem se, ale úsměv mi ihned přešel, když se začal svlékat. Uhnul jsem pohledem. Musel jsem být rudý až na zadku. Měl nehorázně sexy postavu. Na něm by se řádilo.

Obcházel jsem malou vodní nádrž a hledal snadnější přístup do naší 'koupelny'. Nakonec jsem jej našel. Schovaný přístup mezi skalami a křovím. "Tohle je lepší, než orgáč" ozval se Henry a já začal myslet na ty všechny věci, které se s tímto srovnáním spojovali. Okamžitě jsem šel dolů mezi skály. Vyšel jsem vedle našeho stanu, což bylo super.

Začal jsem sbírat dříví na táborák, jelikož už se začalo seriózně stmívat. Také jsem vzal i větší kameny na ohraničení. Tři metry od stanu jsem jej začal stavět. Netrvalo mi to dlouho a táborák byl hotový. Dokonce se mi povedlo postavit i něco navíc. Taková ta souprava nad ohněm, na které si můžete vařit vodu na čaj atd.