Soused Smusa 2/Jiný život (DOKONČENO)

Přepsaná budoucnost

Otevřela jsem těžká víčka a nutila se je nechat otevřené. Zaklapla jsem budík a nesouhlasně zaskučela do polštáře.

,,Zlato musíš vstávat, už je skoro sedm!"

Slyšela jsem mamku že spodního patra.

,,Mami ale vždyť už jsou prázdniny..."

Bohužel se mi už nepodařilo usnout. Sedla jsem si, protřela si oči a protáhla se. Jen tak jsem seděla a koukala po pokoji.

,,Mám pocit, jako bych na něco zapomněla..."

Zatřepala jsem hlavou a vstala z postele. Zamířila jsem rovnou do koupelny. Rychle jsem se osprchovala, utřela a nachystala si oblečení.

Do modrých kraťasů jsem zastrčila bílé tílko a udělala si vysoký culík. Dala jsem si trochu řasenky a když jsem opouštěla koupelnu, začal mi zvonit mobil. Proběhla jsem do pokoje a na displeji byla fotka Elly. Okamžitě jsem hovor zvedla a přiložila si mobil k uchu.

,,Ahoj Ello, co se d-?"

,,Okamžitě si zapni počítač a youtube!"

Přerušila mě Ella.

,,Dobře, uklidni se... Co je na youtubu?"

,,Smusa."

Jakoby mi něco... Chtěla jsem na něco začít myslet, ale nemohla jsem si nic vybavit...

Sedla jsem za počítač a nedočkavě ho spustila. Ella něco říkala, ale moc jsem ji nevnímala. Načetl se mi Smůsův kanál a jeho poslední video. Hned jsem na něj klikla a čekala, co se bude dít.

,,Nejspíš jste si všimli názvu videa. Opravdu to tak je. Končím. Je to z rodinných důvodů i osobních. Asi jste si všimli mého rozchodu s Míšou. K tomu se nebudu vyjadřovat. Budu se stěhovat, takže bych teď stejně neměl čas na videa. Už to tak nějak nebylo pro mě... Takže doufám, že mi to prominete. Byli jste skvělé publikum a nikdy nezapomenu. Zároveň bych chtěl poděkovat Adélce, která mě vždy podporovala a držela nad vodou. Děkuju vám všem a mějte se."

Jen jsem tak zírala a nic neříkala.

,,Chápeš to? Řekl tvoje jméno!"

,,Není jen moje... Víš, kolik Adél existuje? Nemá o mně ani páru... A končí... Bude mi chybět..."

,,Hele, jsou prázdniny. Co kdybychom někam zašly?"

Domluvily jsme se a zašly nakupovat. Ella omylem vrazila do jednoho fakt hezkého kluka a seznámili se, byli by spolu taaak hezcí. Celý den jsem měla pocit, že mám něco přímo před sebou a nemůžu si vzpomenout. Později jsem ten pocit přestala vnímat.

***O deset let později***

,,Zlato? Jdu s Chloe, půjdeš s námi?"

,,Same, ještě volala Ella a připojí se k nám. Jo, nechala jsme si něco nahoře, počkáš?"

Zavolala jsem na Sama z kuchyně a běžela do ložnice. Úplně si pamatuju, když se vrátil z Islandu....

,,Někdo na tebe čeká Adélko!"

Odepsala jsem Elle, vstala z postele a šla za mamkou do kuchyně.

,,Kde? Kdo?"

Najednou mi přišla zpráva: Ty víš kde, Sam.