Jedná se o zlomky raného řeckého rukopisu Septuaginty, která obsahuje části knih 1. a 5. Mojžíšovy. Byly nalezeny v roce 1939 ve Fayyum (Egypt, Káhira), identifikovány a zpřístupněny pak veřejnosti o několik let později. Znalci datují tento papyrus do 1. století př. n. l. Co je na tomto papyru tak zajímavé?
Obsahuje totiž tetragrammaton, což je Boží jméno. A mělo se za to, že Boží jméno ve tvaru tetragrammata do Nového zákona nepatří.
Pozn. Tetragrammaton: Z řeckých slov te·tra-, které znamená „čtyři", a gramʹma, „písmeno". Tato čtyři písmena (psaná zprava doleva) jsou hebrejsky יהוה a do češtiny mohou být transliterována jako JHVH (nebo JHWH). Je to Boží jméno, které se původně objevovalo na všech místech Hebrejsko-aramejských a křesťanských řeckých Písem asi 7 tisíckrát. Původní hebrejský text se psal bez samohlásek, ty si následně doplnil čtenář, při čtení Písem. Dnes je nejznámější a nejpoužívanější výslovnost „Jehova" (anglicky „Jehovah") nebo Jahve.
Patří, či ne?
Nový zákon je plný citací ze Starého zákona, který obsahoval Boží jméno ve tvaru tetragrammata. Když pisatelé Nového zákona citovali ze Starého zákona, bylo to buď z hebrejského textu, nebo z textu řeckého, zvaného Septuaginta, což byl překlad hebrejských textů započatý ve 3. století př.n.l. Když tedy citovali z hebrejských textů, museli se zákonitě setkat s Božím jménem. Naproti tomu v Septuagintě bylo prý Boží jméno již nahrazeno výrazem „Kyrios", čili „Pán". Argumentovalo se tedy tím, že sami překladatelé Septuaginty Boží jméno odstranili a užívali „Kyrios", načež pisatelé Nového zákona je v tom následovali. Ale už v roce 1944 se prokázalo, že tento předpoklad není pravdivý. Tohoto roku byly v Káhiře publikovány papyry Septuaginty pod názvem Fouad-266. Na těchto papyrech můžeme mnohokrát vidět Boží jméno napsané hebrejským čtvercovým písmeny.
Pak byly nalezeny Svitky od Mrtvého moře a v nich se našly také zlomky Septuaginty s Božím jménem napsané starohebrejskými písmeny mezi řeckým textem.
„Zcela nepopiratelně všechny zlomky Septuaginty do roku 50 n.l. obsahují Boží jméno psané buď aramejsky, starým hebrejským písmem, nebo řeckým fonetickým přepisem. Takže neplatí argument, že pisatelé Nového zákona používali náhražku „Kyrios", jak to dělali překladatelé Septuaginty," shrnuje filolog a lingvista Rolf Furuli Ph. D.
Přestože dnes nejsou k dispozici originály textů Nového zákona, na základě nalezených papyrů a velmi jasné logické úvahy, můžeme říci, že v řeckých textech Nového zákona bylo Boží jméno používáno. Na tomto základě již mnoho překladatelů vrátilo Boží jméno do Nového zákona. Například:
The Theologian Johann J. Stolz 1795
The Theologian Carl. F. Bahrdt 1777
The Translator H. G. Zerrenner 1799
A mnoho dalších...
Opravdu tak tedy potvrzuje fakt, že Boží jméno do Nového zákona patří, i když je dnes v naprosté většině překladů Bible nahrazováno tituly.
ČTEŠ
Agape and the NAME
Historical FictionHistorický román s tajemným poselstvím, které bylo odhaleno až v dnešní době a láskou dvou lidí, překonávající překážky, odehrávající se ve druhém století našeho letopočtu.
