„Hele Phile, našel si něco?" zavolal na svého společníka Sten.
Bylo parné odpoledne. Slunce se jim ocitalo přímo nad hlavami. V Egyptě je vždycky horko. Mnoho archeologů, kteří sem jezdí pravidelně si na to zvyklo, ale tihle jsou tady noví. Ještě to neznají. Ani to, že najít něco, je téměř zázrak.
„Ne nic. Jsme tu už měsíc a nic. Celé dny na nás peče slunko, teče ze mě a nic nemáme, chápeš to? A ještě k tomu nás špatně platí, to je na nic todlenc to," ulevil si Phil.
„To mi povídej, jenom tady kopu, kopu a kopu a ni..." nedořekl to, protože na něco narazil.
„Pojď se Phile, hned!" zakřičel na něj.
„Co si našel?" zajímal se.
„Že by nakonec tohle malé město Fajjum vydalo svá tajemství?" laškovně si užíval, že něco našel. Společně to odkryli a vytáhli nevelkou truhlu. Nafotili ji a pomalu otevřeli.
„No, tak z toho se nenajíme. Žádné zlato, jen papíry," posmutněl Phil.
„Když myslíš," pronesl Sten dlouze a prohlížel si jeden kousek něčeho. Byl to papírový svitek.
„Svitek, no a co? Ještě k tomu se za mnoho let rozpadl na spoustu malých dílků."
Vytáhl přístroj přiložil ho na papyrus a zmáčknul ho. Přístroj vydal zvuk a vyjel výsledek. „Ty, víš co Phile? Já sice řecky moc neumím, ale tohle poznám," řekl a ukázal mu na čtyři písmena, která tam do textu jako by nepatřila.
„Co je to?" zvednu Phil obočí.
„Jestli se nepletu, udělali jsme jeden z největších objevů v moderní době. V roce 1940 jsme to konečně rozluštili," nadšeně komentoval Sten.
„Furt to nechápu. O co jde?" divil se.
„Víš, co je to za písmo?"
„Řekl bych, že obecná řečtina koiné."
„Správně a vidíš tyhle čtyři písmena, která sem jako nepatří?"
„Vidím a co to je?"
„Asi si ve škole nedával dost dobrý pozor. Tohle je hebrejské čtvercové písmo. Je to tetragrammaton. Jedinečné Boží jméno! Dlouho se pochybovalo, a ještě dnes se pochybuje, že Ježíš vůbec vyslovoval Boží jméno, nebo ho četl v Písmech, protože údajně bylo ze Septuaginty vymazáno a nahrazeno. Pokud jsou údaje správné, tenhle papyrový svitek je z prvního století, před našim letopočtem. Je to jeden z nejstarších zlomků Septuaginty, jaký kdy byl nalezen. A jak se tak dívám, tetragrammaton je na spoustě těchto úlomků."
„No a co má bejt?" podíval se nechápavě Phil na Stena.
„Pořád to nechápeš, co? Tenhle svitek jasně ukazuje, že Bůh je jenom jeden, jak pro Starý, tak pro Nový Zákon a jeho Jméno patří i do Nového Zákona. Je vidět, že tohle byla rozšířená verze opisu Septuaginty, takže určitě ji neměl jen jeden člověk, ale veřejně z ní i četli. To Ježíš myslel, když řekl, že jim ,,Zjevil Tvé jméno" a že mají ,,posvěcovat jméno Tvé". Víš, jaký z toho bude poprask, až se to zveřejní? Tohle totiž vylučuje nauku o Trojici. Protože jméno Ježíše, hebrejsky Jehošua znamená, Bůh je záchrana, ale Boží jméno, samo v sobě neobsahuje žádné jiné. Je jedinečné. To může zahýbat církevními dějinami."
„Ale prosím tě. Přestaň filozofovat. Stejně si každý udělá to, co bude chtít, a bude věřit, čemu chce, bez ohledu na důkazy. Tak jako se to dělá vždycky."
„Stejně je to síla. Patří tam. Pak je to jasné a dává to všechno logiku. V Římanům 10:13 se píše – Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn."
>>>
Do muzea přivezli nové exponáty a vedoucí směny a zároveň vedoucí muzea je přebírala a dávala jim muzejní značení. Přišla ji truhla s úlomky svitků.
„Páni, to vypadá zajímavě. Poznámka od archeologů? Velice důležité? Pak se na to podívám," řekla, odložila to vedle sebe a dala svitkům označení „Papyrus Fouad 266"
ČTEŠ
Agape and the NAME
Ficción históricaHistorický román s tajemným poselstvím, které bylo odhaleno až v dnešní době a láskou dvou lidí, překonávající překážky, odehrávající se ve druhém století našeho letopočtu.