V Lisabonu jsme byli ještě dva dny. Jeden večer byl koncert. Za celou dobu za mnou Luke nepřišel. Ani jednou se na mě nepodíval, ani jednou nepromluvil.
Budem spolu zase v autobuse. V tom malým autobuse, s tou malou koupelnou. Nemůže se mi vyhejbat věčně! Nemůže! Skoro jsme se spolu vyspali a teď mě bude ignorovat?! Tak to ne! Já mu to vytmavím! A to pořádně!
Dnes jsme měli odjíždět z Lisabonu do Říma v Itálii. Máme tam být za týden, ale je to docela dlouhá cesta. Prý se na dva dny zastavíme v Monacu! Moc se těším. Teď se před hotelem schází davy šílených dívek, protože jsme měli odjet. Všichni už byli na cestě do autobusu. Já teprve opouštěla svůj pokoj. Udělala jsem si poslední selfie s číslem 69 na dveřích a pak jsem odešla. Klíče jsem odevzdala na recepci a opustila jsem hotel. Nastoupila jsem do autobusu. Luke seděl na své posteli a poslouchal hudbu ve sluchátkách. Podívala jsem se na něj. Podíval se na mě.
,,Chceš se s náma dívat na film?" zeptal se Ash.
,,Ne. Ne díky. Já... Já si pustim písničky." řekla jsem, položila jsem telefon na postel a vyndala jsem sluchátka z kufru. Vylezla jsem na postel. Sedla jsem si a nasadila jsem si sluchátka na uši. S Lukem jsme seděli naproti sobě. On asi nevydržel pohled na mé smutné oči a tak si zatáhl. Já jsem si pustila písničku Wish You Were Here od Avril Lavigne a položila jsem hlavu na polštář.
Luke's self :
Liz strašně moc miluju a když jsem se to snažil dokázat, dopadlo to špatně. Teď se bojím, že by to takhle mohlo dopadat pořád. Ta holka si zaslouží víc než jí můžu dát. Když si sedla na postel naproti mě, musel jsem si zatáhnout. Nesnesl jsem pohled do jejích smutných očích. Když jsem zatahoval, její oči zesmutněli ještě víc.
Měl bych jí to vysvětlit. Řeknu jí to.
Roztáhl jsem si a uviděl jsem ji ležet na její posteli. Z očí jí tekly slzy a ústa naznačovala slova písničky, kterou poslouchá. Seskočil jsem z postele a šel jsem k ní. Ruce jsem si položil na kraj její postele a podíval se na ní. Hřbetem ukazováčku jsem jí setřel slzu na levé tváři. Ona otevřela oči a sundala si sluchátka.
,,Co seděje Liz?" zeptal jsem se.
,,Ty se děješ." řekla a posadila se. ,,Ani nevíš jak to bolí, že mě ignoruješ. Miluju tě a ty to víš! Tak proč mi takhle ubližuješ?" znova se jí z očí valili slzy.
,,Liz, zasloužíš si někoho lepšího..."
,,Ale já chci tebe!"
,,Ale já to podělal. Zkazil jsem to a..."
,,Ne! Ty si neudělal nic špatně! Prostě jsme měli zamknout. A Louis měl zaklepat. To přece nebyla tvoje vina!"
,,Ale co když se to nepovede ani příště?!"
,,A kvuli tomu to chceš teď vzdát? Kvuli ztrachu z budoucnosti si zkazíš přítomnost?"
,,To ne. Jen nechci tobě zkazit život."
,,Ale timhle ho kazíš."
Tak, tady další. Snad se vám to líbí. Dejte vote a komentík taky potěší ;) děkuji :*
Love ya!;*
-Zz:))*

ČTEŠ
Life or Dream? (1D+5SOS)
Fanfiction"Obyčejná" angličanka zjistí, že je víc než si myslí. Odjede se svou oblíbenou kapelou na turné. Po cestě potká skvělého kluka. Je tu jen jedna otázka: Je on ten pravý?