Life or Dream? (1D+5SOS)

37) Bye

,,Prosím řekněte mi, že je to jenom sen!" řekla jsem a vyšla z pokoje. Ruce jsem měla přitisknuté na čele, vlasy trčící různě do stran a byla jsem oblečená v Lukovo triku.

,,V šetnácti se takhle opít.." smál se mi Ashton.

,,To neni vtipný!" okřikla jsem ho. ,,Žádný hlasitý zvuky. Prosím!" dodala jsem.

,,Hele, nevim co ste včera s Lukem dělali, - dobře, vim - ale byli jste slyšet až do přízemí. Lidi si chodili stěžovat." smál se Harry.

,,Harry, prosím, já nevim vůbec nic z toho co se včera stalo." řekla jsem.

,,Se nedivim. S Jane a Michelle jste se včera pořádně napili." uchechtl se i Liam.

,,Haha. To je strašná bolest."

,,Aby ne. Pěkně si to míchala." přišel Luke a políbil mě na tvář.

,,Hele, možná, že si časem vzpomenu a budu se za to nehorázně stydět, ale-" nenechali mě to doříct.

,,Neni třeba, máme fotky." řekl Niall.

,,COŽE?" zděsila jsem se a vytrhla mu iPhone z ruky. ,,Žádný tady nejsou!"

,,Protože si z tebe dělam srandu, víš!" smál se.

,,Jako kdyby mi už tak nebylo dost blbě.."

,,No, blbě, neblbě, za tři hodiny odjíždíme."

,,Už?" zesmutněla jsem.

,,Jo." soucítil Louis.

,,Nechce se mi." posadím se a zamrmlám si do klína.

+++++++

,,Liz dělej!" řekne Louis. Courám se po letištní hale. Kluci mají strach o letadlo, které by mohlo uletět, ale já ne. Poletí přeci další, no ne?

Luke odešel asi před půl hodinou vchodem o několik metrů dál a nastoupil do letadla, které má namířeno trochu jinam než to moje.

Docourala jsem se ke klukům. Loui mi vzal kufr a holky mě chytli kolem ramen. Posledních třicet minut mě utěšují různými slovy, ale žádné nepomáhá.

V letadle jsem usla, takže jsem o cestě nevěděla.

Po přistání jsme se rozdělili i my.

Liam a Michelle jeli k Liamovým rodičům, Zayn a Jane k nim domů, Niall za babičkou, Harry domů a já s Louisem k nám domů.

Bylo to divný se tam po takový době vrátit.

Byli tam všechny sestry. Louis jim vyprávěl o zážitcích, koncertech a tak. Já celou dobu koukala do blba. Pak jsem odešla do pokoje. Prohlížela jsem si fotky ve svém mobilu a rozbrečela se, když jsem málem najela na nějakou s Lukem.

,,Tak copak se stalo?" řekla Lottie a posadila se vedle mě. S ní si rozumím snad nejvíc.

,,Prostě, je moc daleko." odpověděla jsem.

,,Kde?"

,,V Austrálii."

,,Aj."

,,A nevim kdy se zase uvidíme." zesmutněla jsem.

,,Jestli je to opravdová láska, tak vás dá osud nějak dohromady." usmála se.

,,Ano. Jestli je ta pravá.."

Omlouvám se, že tak krátká..:/ brzy se to změní;)