Life or Dream? (1D+5SOS)

56) An accident

Lottie se vrátila ze svatební cesty a trávila odpoledne s mamkou. Já jsem byla v pokoji a projížděla jsem si internet. Bohužel, časem jsem zjistila, že jsem to neměla dělat. Nebo měla?

,,Co to jako má bejt?!" křičím do telefonu.

,,Co myslíš?" zeptal se rozespale. Je v Americe a tam je asi o trochu víc (nebo míň hodin), ale to je mi v týhle době jedno.

,,Ta fotka! Ty si jako támhle někde lítáš s nějakou děvkou?!" nebudu lhát, byla jsem hodně vytočená. Mít v pokoji skleněné, nebo porcelánové věci, jsou už rozbité.

,,Liz já ti to vysvětlim.." 

,,Jo tak vysvětlim.. Víš co, já si chvíli myslela, že je to photoshop. Ale jak říkáš tak neni. A teď už je pozdě cokoliv vysvětlovat!" křičela jsem a slzy se valili silnými proudy domů z mých tváří.

 ,,Nechtěl jsem ti ublížit.." řekl smutně.

,,Ale ublížil! Čas už teď nevrátíš!" řekla jsem trochu klidně a položila telefon. Hodila jsem ho na postel. Po několika sekundách začal znova zvonit, ale já to ignorovala. Vyběhla jsem z pokoje a seběhla schody. Proběhla jsem kolem obýváku s takovým vztekem, že jsem si ani nevšimla, jestli si mě někdo všimnul. Vyšla jsem na ulici a šla pryč od baráku. 

Byla jsem pouze v bílém tričku a džínách. Na bundu či mikinu nebyl čas. Už několik dní fouká velmi silný vítr. Nedokázala jsem jít rovně. Vítr mi neustále motal nohy. Vlasy jsem měla rozfoukané přes obličej a vůbec nic jsem neviděla. 

Kolem ulice neustále jezdili auta. 

Najednou foukl opravdu silný vítr. Nohy se mi zamotaly do sebe a já zaklopýtla na silnici. Nestihla jsem se zorientovat. Oči jsem měla plné slz a vlasů. Viděla jsem rozmazaně.

Slyšela jsem skřípání brzd. Nakonec jsem nic neviděla, nic neslišela a nic necítila.
<Lottie>

Seděla jsem s mamkou v kuchyni, když Liz proběhla kolem obýváku a následně zabouchla vchodové dveře. Někam šla, ale nevím kam a nevím proč. Podívala jsem se na mamku, která měla stejný nechápavý výraz jako já. Odložila jsem časopis a šla se podívat do Elizabethiina pokoje, jestli tam nenajdu něco, co mi napoví proč tak rychle a 'nepozorovaně' odešla. 

První čeho si všimnu je iPhone hozený na posteli s dvaceti nepřijatými hovory. Další věc je otevřený nootebook s novinkami ze světa slavných. Je tam otevřená fotka Luka s jakousi dívkou. Stačí mi si přečíst titulek a už chápu Liziin stav. Rozběhnu se ze schodů dolů a následně z domu ven s cílem ji najít. 

Nedaleko od domu stojí sanitky, policie a další podobné vozy. Jdu blíže a všimnu si slabě nabouraného auta a saniťáků, kteří na nosítkách nakládají dívku s poraněnou hlavou, hrudníkem a levou nohou.

,,Promiňte, co se tady stalo?" zeptám se jednoho ze strážníků.

,,Dívka se zatím neznámým způsobem ocitla pod koly dopravního vozu." odpověděl.

,,A její jméno víte?"

,,Ne. Ale možná by jste nám mohla pomoct.." řekne a obrátí na mě desky s její fotkou.

,,Elizabeth." zašeptám a zarazím se.

,,A jak dál?"

,,Tomlinsonová. Má sestra." řeknu a několik slz začne téct po tvářích.

,,Pojedete s námi?" 

,,J-jistě. A.. jaký je její stav?"

,,Nebudu lhát. Velmi vážný. Nereaguje a značná část mozku bala poškozená. Levou nohu ná těžce zlomenou a naražená žebra. Bude velký boj ji probudit. A hlavně operovat."

,,Cože? Půjde na sál?!" zděsila jsem se.

,,Ano. Musí. Ale nebojte, je velká pravděpodobnost, že operace proběhne v pořádku. Bojíme se však následků.." 

,,Co-Co se nůže stát?"

,,Může ztratit paměť.." 

Takže tady znova dílek:3 Snad se vám bude líbit dramatická část mého příběhu. Co na to zatím říkáte??:3