Life or Dream? (1D+5SOS)

12) Bad dreams, good reality

Spala jsem a spala. Najednou mě probudilo nějaké cuknutí. Posadila jsem se. Odtáhla jsem závěs a vystrčila hlavu. Skoro nic nebylo vidět. Viděla jsem jen kluky, jak udělali to samé co já.

,,Co se stalo?" zeptala jsem se trochu s panikou.

,,Nevim." řekl Ash.

Další cuknutí.

,,Kde je Luke?" řekla jsem už s velkou panikou.

,,Nevim." řekl Cal.

Seskočila jsem z postele.

,,Kam deš?" zeptal se Mike.

,,Najít ho!" začali mi vlhnout oči, protože jsem měla velký strach.

,,Nikam nejdeš! Neni to bezpečný!" řekl Ash.

,,Já ho MUSIM najít!!" tentokrát už mi po tvářích tekly proudy slz.

Kluci se po sobě nechápavě koukli. Já se podívala na každého zvlášť a pak jsem odběhla do obýváku. Kluci běželi hned za mnou. Zastavila jsem se ve dveřích. Uprostřed obýváku ležel Luke. Okolo něj byla velká kaluž krve. Začala jsem brečet silněji.

,,Ne!" klekla jsem k němu.

Další cuknutí. Srážka. Narazili jsme do něčeho tvrdého. Všichni jsme letěli dopředu. Bylo to, jako kdyby jsme viseli dolů. Ležela jsem pod oknem. Tvář jsem měla plnou krve a slz. Kousek ode mne ležel Luke. Natáhla jsem k němu ruku. Další cuknutí. Lukovo tělo se nějak pohnulo. Já si všimla, že má na tváři vyrytá písmena. Přiblížila jsem se k němu. Rozeznala jsem na jeho tváři slova: WAKE UP!

Cože?? Otevřela jsem oči. Prudce jsem se posadila. Rozhlédla jsem se.

,,Dobrý. Jen sen. Rozumíš?" uklidňovala jsem se, protože mé slzy ze sna byli i mé slzy v realitě. Polštář jsem měla vlhký a tváře mokré.

,,Zlý sen?" ozvalo se ze tmy naproti mě. Luke.

,,Jo. Já. No. Ty nespíš?" vykoktala jsem zmateně.

,,Jak vidíš, tak ne. Nemůžu usnout. Musim pořád...Přemejšlet." napil se kafe. Ano. Nevidím ho, ale vím, že pije kafe. Cinkla lžička.

,,Ty máš kafe?"

,,Jo."

,,Já chci taky!!"

,,Tak pojď sem a já ti dam! A můžeš mi říct co ten tvůj sen."

,,No to asi ne." slezla jsem z postele. ,,Ale ty mi můžeš říct o tom přemýšlení." vylezla jsem k němu a posadila se vedle něj.

,,Tak to nevim. Je to dost osobní."

,,Osobní jo?!" smála jsem se.

,,Jo je!" taky se smál.

,,Hele, a co ten tvůj "problém"? Pořád to nechápu." pokrčila jsem rameny a vzala mu hrneček s kafem. Napila jsem se.