Zayn sister[1D]

Seventeen- You were born

Monique

„Takže my budeme mít miminko?" ptá se Harry už po sté a otlapkává mi bříško. „Ano, lásko" zašeptám s úsměvem. Rozhodli jsme se, si to dítě nechat. Nebudu vrah. Mluvila jsem o tom s klukama z Nightwish a oni mi řekli, že na mě počkají. Bylo to od nich skutečně velmi milé. „Půjdeme se najíst?" zeptám se tiše brouknutím, když mi kudrnka jemně líbá bříško. „Jistě, na co máš chuť?" zeptá se ihned. Je teď takový jiný. Moc hodný a empatický, ale kdybych mu řekla o Marcovi tak by jistě žárlil. „Hm, co třeba vafle? „ udělám na něj psí oči. „Pro moji krásku cokoliv" koketně se usměje a vezme mě za ruku. Společně sejdeme schody dolů a vzápětí stojíme proti Zaynovi, který očividně pění. „Tys mi zbouchnul sestru!" procedí mezi zuby. „Bráško" zašeptám tiše, ale on mě přeruší. „Co sis myslela? Je ti sedmnáct!" zasyčí černovlásek a ruce má v pěst. „Já to vím! Ale nemusíš se o mě bát. Mám Hazzu a na tour jsem si vydělala tolik, co normální člověk za pět let" prsknu a založím si ruce na hrudi. „Ale nejsi ani dospělá! On ti udělal děcko. To ti přijde normální?" zuří dál. „Já nebudu vrah malých dětí Zayne! Je to moje věc jestli půjdu na potrat a já se rozhodla, že si to miminko nechám a ty bys měl být hrdým strejdou a ne tady na mě křičet. Myslíš, že jsem ho chtěla? Ne, ale já chci do budoucna mít ještě děti, a kdybych šla na potrat, tak už je třeba, nikdy moct mít nebudu!" zaječím na něj tentokrát já. „ Ale je ti sedmnáct" namítne bráška už klidněji. „Ještě jsi nic nezažila, nevíš ani co je život. A navíc tady s Harrym vám to ani nemusí vydržet, co budeš dělat, až se toho dítěte vzdá?" zeptá se pak a mě hlavou začnou vířit myšlenky. „Nikdy se toho dítěte nevzdám" ozve se vedle mě kudrnka. „To říkáš teď, ale až tě opustí a ty zůstaneš s děckem sama? Který chlap by chtěl holku s děckem, když není ještě dospělá?" zeptá se a já musím uznat, že má pravdu. Nemůžu dopustit, abych to dítě měla, ale už jsem se rozhodla. Nemůžu ho zabít. Je přeci moje. Naše. „Zayne" oslovím ho jemně. „Já chápu, že máš o mě obavy, ale já to zvládnu. Pokud se něco z toho, co říkáš, stane, můžeš za mnou přijít a říci, že jsi to předpovídal, ale já tě prosím. Nech tomu volný průběh" zašeptám a obejmu ho. „Sestřičko, budu vždycky na tvé straně, ale buď opatrná prosím" broukne mi do ucha on a já se usměju. „Ehm a mě nikdo neobejme?" ozve se, se zakňučením Harry za mými zády. Se smíchem se od brášky odtáhnu a otočím se na zelenoočka. „Tebe nemám za co! Udělal jsi mi dítě proti mé vůli"ušklíbnu se, ale pak můj pohled zjemní. „Navíc tobě chci udělat tohle" přejdu k němu a políbím ho. „Dobře, dobře. Respektuju, že jste spolu, ale sex na živo mi tu předvádět nemusíte" ozve se bráška a já se odtrhnu od Harryho rtů. „Nechtěla by ses jít projít?" zeptá se kudrnka a usměje se na mě. „Promiň, zlato" omluvně na něj pohlédnu. „Už jsem domluvená s Taylor" špitnu a nejistě se usměju. „S jakým Taylorem?" vyjekne brunet automaticky a zdvihne ruce. „To je moje kamarádka, kterou jsem potkala během naší tour. Je to zpěvačka. Jistě jí znáš" uchechtnu se a přeměřím si ho pohledem. „To myslíš-?" odmlčí se Harry. Zřejmě tomu nechce věřit. „ Taylor Swift a já si docela dobře rozumíme" ušklíbnu se na něj. „A teď mě omluv" zvesela mu zamávám a vyrazím do víru velkoměsta.

„ Cože udělal?" vyjekne Taylor, když spolu sedíme v kavárně. „Prý si tu Samanthu našel jako náhradu" pokrčím rameny. „To je idiot" pokroutí hlavou blondýnka a upije kávy. „Ale můj" mírně se červenám, protože probírat Harryho s holkou, se kterou měl docela dlouhý vztah je vážně trapné. „On byl vždycky trochu do větru, ale tohle bych nečekala" zamračí se moje přítelkyně a já jen pokrčím rameny. „Každopádně ho měníš" dodá a prohlédne si mě od hlavy až k patě. „No nic zlato, už musím jít. Zatím se opatruj a určitě se ozvi" usměje se na mě a zvedne se. Obejme mě a někam zase odspěchá. Zůstanu sama a zamyšleně pomaličku zamíchám stydnoucí kávou. Dopiju a na stůl hodím několik bankovek. Je docela úleva, že jsem v kavárně pro vysokou společnost, protože tady po mě nikdo nechce podpis či fotku. S povzdychem si nasazuji černé brýle a kapuci a vyrážím po ulici pěšky domů. Lehkým krokem projdu kolem klenotnictví a chtě nechtě se musím zastavit. Ve výloze leží překrásné snubní prsteny. Zabolí mě u srdce. Harry už se dříve zmínil, že svatbu v životě nechce. Po kom bude mít naše dítě příjmení? Kudrnka s mým souhlasit nebude. Bude trvat na jméně Styles. Se zkroušeným povzdychem se vydám po ulici dál. Rozhodnu se si cestu zkrátit postranní uličkou, kterou jsem poslední dobou chodila více než často. Zcela klidně kráčím a občas udělám jeden maličký poskok, když tu si všímám, že mě někdo sleduje. Zrychlím krok, ale daná osoba za mnou se rozeběhne. Zděšeně se otáčím a také se rozeběhnu. Běží za mnou muž, kterého určitě neznám. Nejsem dostatečně rychlá, takže se jeho ruka brzy obmotá kolem mého zápěstí. Vyjeknu, ale on mi druhou rukou přikryje ústa. „Drž hubu, ty zasraná děvko" zavrčí mi do ucha a mrští se mnou o zem. Bolestivě upadnu a snažím se zvednout a utíkat, ale on mě vzápětí kopne do břicha. „Co jsem ti udělala?" zaskřehotám a chytím se za bolestivé místo. „Narodila ses" odfrkne si on a znovu do mě kopne. Vzápětí mě vytáhne na nohy, aby mě mohl přesně mířenou ránou pěstí opět poslat k zemi. Poslední na co pomyslím když ztrácím vědomí, je mé dítě.

Harry – o 7 hodin později

„ Kde do prdele je?" zavrčí Zayn, který přechází po místnosti jako divoká šelma v kleci. Jsem na stejně. I mnou cloumá nervozita. „Tak dost! Jdu ji hledat. Měli jsme to udělat už dávno" bouchnu pěstí do zdi a zamířím ke dveřím. „Jdu taky. Vezmu porsche, ty jdi pěšky. Nebo klidně obráceně, ale pojďme" ozve se bratr mojí milované Monique a jde za mnou. Jen kývnu a vyběhnu ven. V rychlosti se vydám po chodníku cestou, kudy Mon často chodívá. O vteřinku později se kolem mě prožene černé auto. Zayn jede po hlavní, což znamená, že já musím uličkami. Nezajímá mě, jestli mě někdo uvidí, jdu si pro svoji dívku. S bušícím srdcem zamířím do jedné zapadlé uličky a spěšně jí procházím. Náhle uvidím postavu ležící na zemi. Má dlouhé havraní vlasy a všude kolem je krev. „Monique" z mého vyschlého hrdla se vydere vyděšený výkřik a rozeběhnu se k tělu. Klesnu na kolena a opatrně ji zvednu. Je to ona. Někdo ji zbil. Někdo mrzačil moji přítelkyni. V rychlosti vytočím číslo na záchrannou službu a jemně ji hladím po tváři. „Mon, lásko" šeptám a oči mi skelnatí. „ Prosím vzbuď se" hlesnu tiše a nepokojně sleduji, jak mělce dýchá. Sanita se přiřítí více než rychle a stejně tak Zayn, kterému jsem mezitím dal vědět, že jsem ji našel. „Omlouvám se, ale může s ní jet pouze příslušník rodiny" ohradí se jeden muž, který sanitkou přijel, když chci nastoupit dovnitř. „Jsem její přítel. Víte vůbec, kdo jsem!" zaječím na celou ulici nepříčetně. „Já pojedu Harry. Vezmi auto a přijeď za námi" položí mi ruku na rameno Zayn a já neochotně přikývnu a sednu si do porsche. Ihned vyrážím za sanitou a pevně svírám v rukou volant. Kdo jí to mohl udělat? Zabiju ho!

// Zdravím vás u další kapitolky. Omlouvám se, že nevydávám často, ale na psaní musím mít chuť což je teď málokdy :( No nic užijte si kapitolku :D