Zayn sister[1D]

Twentytwo - Will you marry me?

Monique

Nevózně se koušu do rtu. Auto se pomalu ubírá ulicemi Londýna, za okny se míhají obrysy domů. Pohlédnu na Harryho. Jeho tvář je stažená nervozitou. Poznám to na něm. Jeho ostrá čelist je zatnutá, a když polkne, vidím svaly stahující se na jeho tvářích. Jemně posunu na sedadle svou ruku dlaní vzhůru blíž k němu. Periferně pozoruji kudrnkův úsměv, když bere mou ruku do své. Limuzína pomalu zpomaluje a já se nedočkavě překláním, abych viděla, kde to jsme. Zatají se mi dech. Rosewood London. To je nejluxusnější hotel v Londýně, pro letošní rok. „Děláš si srandu?" špitnu spíš jen tak pro sebe, ale zelenoočko se začne smát. Jakmile zastavíme, řidič mi otevírá dveře a já vystupuji. Oslepují mě blesky fotoaparátů. Sklápím hlavu k zemi, když mě Harry objímá kolem ramen a vede mě dovnitř. Cestu vlně liní zahrazují bodyguardi. „ Omlouvám se za ty novináře. Vyčmuchají nás všude" usměje se jemně a nabídne mi rámě. „Nic se nestalo" pohodím hlavou a zavěsím se do něj. Ruku v ruce vkročíme do sálu, kde se druží lidé. Je tu obrovský bar, který je osvícen spoustou lampiónů. Vlevo od nás je taneční parket s živou hudbou v pozadí. Znovu se mi nedostává slov. Právě zpívá Ed Sheeran, ale zdá se, že se na pódiu střídají hosté. Jedná se totiž o samé známé pěvecké celebrity. „Půjdu tě představit pár přátelům, ano?" zašeptá mi Hazza do ucha a já bezmyšlenkovitě přikývnu. Pozoruji tu nádheru. Někam se rozejdeme a z přemýšlení mě probere až příjemný ženský hlas. „Moc mě těší, ty musíš být Monique!" objímá mě brunetka, ve které poznávám Selenu Gomez. „Tohle je šílenost" vrtím hlavou, ale poté se směji společně s dívkou a zelenoočkem. „Také mě těší. I přesto, že pop neposlouchám, tvůj hlas je dokonalý" složím jí mírnou poklonu, kterou Selena přijme zdvořilým pokývnutím hlavou. „Vidím, že jste si padly do oka. Vzdálím se. Hned jsem tu, baby" líbne mě na čelo a zmizí v davu. „Pojďme se něčeho napít!" vyjekne brunetka vedle mě akčně a já se nechám dotáhnout k baru, kde nám Sel nechá nalít tequilu.

S hořkostí v ústech stojím u baru. Harry zmizel a od té doby jsem ho neviděla. Vypařila se i Selena a nechala mě tu stát s jejím ex-přítelem Justinem Bieberem, kterého zrovna nemusím, a opilý je ještě horší, než si dovedete představit. Odnikud se vyloupne vysoká štíhlá blondýnka, ve které poznávám Taylor Swift a podává mi mikrofon. „K čemu mi bude?" zeptám se mírně nevrle. Všichni mě tu očividně znají, ale já jsem tu ztracená. „Budeš zpívat" odvětí Taylor klidně a odkráčí. „Ale co?" zavrčím tiše pro sebe, ale ztichnu, když se místností rozezní první tóny písně. Omámeně se podívám na pódium, kde stojí můj překrásný přítel a v rukou třímá kytaru. Znám tu melodii. Jednou, když jsme společně seděli ve zkušebně, napadla mě písnička a s Harrym jsme jí dali dohromady, ale nikdy ji nepublikovali, ani nezpívali znovu. Pomalým krokem se vydám ke stupínku a kráčím sálem, začínám zpívat. (prosím neberte to tak, že nějak vykrádám písně, ale celý příběh je přizpůsoben smyšlenému světu, ve kterém Mon žije a víte, že si realitu přizpůsobuji jinak, tak se prosím nezlobte♥)

Jeho oči září, když se přidává ke mně. Přibližuji se sálem k němu a zpívám. Lidé kolem mě se rozestupují, když si razím cestu k zelenoočkovi. Poslední tóny zpíváme vedle sebe, čela opřená o sebe. Do očí mi vstoupí slzy, když Harry odloží kytaru a poklekne. "Lásko mého života. Neznáme se tak dlouhou dobu, jak bych chtěl, ale vím, že nikoho nikdy nebudu milovat tak, jako tebe. Vezmeš si mě?" v jeho očích se zračí veliké obavy. Zakrývám si ústa dlaní . Slzy mi už nyní tečou a já se jim nebráním. „Ano, samozřejmě, že si tě vezmu" lapám po dechu, když mi kudrnka nasazuje na prst nádherný zásnubní prsten a vzápětí mě líbá. „Tohle všechno, bylo pro nás? Všichni tihle lidé. Tohle místo?" usmívám se a zelenoočko obtáčí paži kolem mého pasu a pomalu mě za hlasitého potlesku vede sálem ke schodům, které společně vystoupáme.

Vyjdeme na nádherném balkóně. Je tu připravena slavnostní večeře. Harry mi galantně odsune židli a poté, co se posadím, ji opět zasune. „Jak tě to vůbec napadlo?" zeptám se, zatímco upíjím trochu bílého vína. „Měl jsem to v plánu už delší dobu, ale byl jsem zbabělec. Navíc naše problémy a tak" nervózně se odmlčí. „Dospěl jsem k názoru, že bez tebe nemohu žít. Jsi moje všechno" zašeptá tiše, jakoby se za ta slova styděl. „Oh, Hazza" oslovím ho jemně a spojím naše rty.Jsem šťastná, jako už dlouho ne. „Miluji tě" usmívám se a pohlédnu na potemnělý Londýn. „Všechno zlé je za námi" odvětí Harry také s úsměvem a já přikývnu.

Přikývnu, protože jsem si to skutečně myslela.

//Zdravíčko u nové kapitoly, opět po dloooooooooooouhé době *nervózně se usměje*. Doufám, že se Vám bude dnešní kapitolka líbit popřípadě: Čekali jste, že Harry Monique požádá o ruku? Děkuji za votes a komentáře♥♥♥