Deník Slečny Viktorie

6. kalitola

Po dvou dnech na moři jsem zaslechla: ,,Spuste kotvu! Jsme tu..." Já okamžitě vyrazila k pravoboku lodi se podívat kde to vlastně jsme. Nic moc jsem nezjistila. Jen že to je jakýsi ostrov a skrz je řeka. ,,Spuste čluny!" Řekl Jack vážně. Spustili se dva čluny, aby mohla plout celá posádka, ale někdo na lodi musel zůstat. Jack řekl nějakým třem chlapíkům ať hlídají loď, pak si sám nalezl do člunu. ,,Tak pojď..." Podal mi ruku a usmál se. Já nejistě podala svou ruku a nalezla jsem do člunu. Pluly jsme tedy po té zmiňované řece. Čím víc jsem se blížili k jádru ostrova, tím víc byla tma.... Ve vodě stáli jakýsi lidé se svíčkou v rukách a zpívali. Trochu jsem to nechápala, ale pak jsem si jich přestala všímat. Dost jsem se bála, co mi Tia řekne... A bála jsem se i samotné Tii. Nevím proč.....
Dopluli jsme k vysoké, polorozpadlé chatičce. Jack vyšel ze člunu jako první a já ho následovala. "Ťuk ťuk" zaklepal a nakonec řekl: ,,Tio?" Otevřel dveře a vešel. Jakási paní seděla uprostřed zaházeného věcmi stolu. ,,Aaa...Jack" usmála se... ,,Copak potřebuje Jack?" Znovu se za větou usmála. Jack mě pošoupl před něj a řekl: ,,Ona potřebuje pomoc." ,,Emmmm... Zdravím" se slušností jsme pozdravila. ,,Viky, ty hledáš svého otce, že?" Já vytřeštila oči "jak to může vědět... aaa jak může vědět, jak se jmenuju?" Pomyslela jsem si. ,,A.....ano, hledám. Prý to byl námořník." A podala jsem ji dopis. Ona si ho s chutí přečetla a nakonec řekla: ,,Ano, vím. Tvůj otec je král Irskobritského království a ty jsi Irskobritská princezna." Celá posádka, já i Jack jsme vytřeštili oči. ,,Co...... cože? Irskobritská princezna?" Znovu jsem se zeptala, aby jsem se přesvědčila, že slyším dobře. Tia jen přikývla a podala mi zpět dopis. Já se na dopis zadívala a nakonec ze mě vypadlo jen: ,,Děkuju..." ,,A Jacku, co ty? Proč si přijel ty? Snad ne kvůli této dívce?" ,,Emmm......" Podíval se zamračeně na mě ,, vlastně ano, jen kvůli ní..." Otočil se a usmál se na Tiu. ,,Tak děkujeme a my už poplujeme po svém." Šibalský se usmál a tlačil mě ke vchodu. ,,Klidnou plavbu." ,,Děkujeme" ještě jsem za sebou vykřikla a pak jsem si nasedla do člunu. Celou tu dobu na člunu se mnou Jack nepromluvil. Asi chtěl třeba soukromí, nebo nevím. Když jsme dopluli k lodi, měli jsme společnost. Vedle Perli stála divně zelená loď, celá od planktonu a řas a poskakovali na ní námořníci, kteří vypadali jako ryby.... Proboha co? Jako ryby...????
Cítila jsem, jak se Jack vyděsil.
Vyšli jsme na palubu Perli, ale na té už stál (nejspíš) kapitán posádky, který vypadal jako chobotnice. ,,Jacku Sparrowe." Řekl hrubín pirátským hlasem. ,,Ano....?" Řekl Jack s děsivým úsměvem. ,,Tvůj dluh..." ,,Pokud vím, tak kapitánem Černé Perly jsem zatím 5 let a...." Nestihl Jack doříct, protože ho chobotničák přerušil. ,,Ano, já vím, ale máme smlouvu, že kdykoli se setkáme... Vezmu si jednu duši." ,,Emmmm já zapomněl." Nejistě se usmál a schoval mě za záda. ,,Vyber si jakou chceš." Chobitničák se začal rozcházet po palubě a začal si vybírat. Až došel k Jackovi a pošoupl ho stranou. Zadíval se na mě a řekl: ,,Sparrowe! Už jsem si vybral" a díval se na mě. ,,Emmm, ale ta není na prodejnou výměnu." Usmál se Jack. ,,Ve smlouvě je napsáno... Kdokoli z posádky a ona je součást posádky, takže chci ji!!!" Otočil se na Jacka a řekl hrubě. Jack se jen usmál, přišel ke mě vzal mě do náruče, šel k pravoboku lodi a hodil mě do moře. Slyšela jsem jen tichý ,,promiň"
,,Tak...ona už není součást posádky, musíš si vybrat někoho jiného." ,,Tobě nějak záleží na té dívce...no dobrá, vezmu si tedy jeho..." Na někoho ukázal, ale já to neviděla, jelikož jsem plavala v moři. ,,Tak jo, beru..." Zaslechla jsem Jacka.
Pak jsem jen zahlédla jak se loď potápí do hlubin a mizí... Jack hned co loď zmizela, sešel schůdky a podal mi ruku. ,,Kdo to byl?" Zeptala jsem se naštvaně... ,,To... Byl Davy Jones a jeho sliznatá posádka na lodi Bludného Holanďana." Usmál se na mě. ,,A pojď se převléknout" vešla jsem tedy do kajuty a začala se převlékat do šatů...