Skrytá temnota

4.9.1943

Shannon Reedová dneska vstala opravdu brzy, nechtěla nikoho vzbudit, tak pomalu a potichu odešla z pokoje, protože už viděla jak by se její spolubydlící zlobily, kdyby je vážně vzbudila. Přemýšlela, že by šla za Hermionou, ale ani u ní si nebyla jistá jestli už je vzhůru, takže se rozhodla jít procházet po Bradavicích.

Dřív se velice často procházela, protože ji to strašně uklidňovalo, když byla ještě nejlepší kamarádka s Orionem, tak si několikrát takhle ráno dali sraz a společně se procházeli, ale takové rána jsou už dávno pryč a Shannon, ani nedoufá, že by se mohly vrátit ty dny, kdy ona a Orion Black byli nejlepší přátelé.

Když byla drobná nebelvírka zamyšlena, tak omylem do někoho vrazila a ten někdo spadl přímo na ni ,,omlouvám se, nedávala jsem pozor'' zamumlala Shannon.

Ale když se podívala kdo na ni teď ležel, tak její srdce vynechalo rozhodně jeden úder. Na ni ležel sám Orion Black, její bývalý kamarád a první láska, ke které vlastně pořád něco cítí.

,,Nemusíš se mi omlouvat, to já jsem taky nedával pozor na cestu,'' šeptl a najednou se zadíval na její rty, který byly takový kousek ,,to já bych se ti měl omluvit, Shannon'' zašeptal a polapil její rty svými.

V tu chvíli nebohá dívka přišla o veškerý rozum a spolupracovala s ním, rukou mu zajela do vlasu a on si ji trošku nadzvedl, takže už neležela na studené zemi, ale seděla na něm.

Potom ji však už došlo co se děje ,,co si myslíš, že děláš, Blacku! Jsi zasnoubení s Blackovou, slyšíš? Neměl bys ji podvádět!''křičela na něho teď hodně naštvaně.

,,Jenomže já si ji nechci vzít, Shannon. Moc dobře to víš!'' křikl na ni teď naštvaně Orion a pustil ji ze svého sevření, takže teď oba stáli.

Shannon se na něho chladně podívala ,,tohle už nikdy nedělej, rozumíš!'' křikla na něho, aniž by čekala na odpověď, tak se otočila a odešla od Oriona.

***

V tu chvíli už však byla vzhůru Hermiona i Nicole, které se potkaly na snídani, ani jedna nevěděla kde je jejich kamarádka, ale nedělaly z toho nějakou vědu, protože nakonec moc dobře věděly, že Shannon má rozum a žádnou blbost neudělá, na snídaní šla s něma i Grisha, ale ta se od nich potom oddělila, když si všimla svého přítele, který vešel do Velké síně.

,,Vyučování začíná až za téměř hodinu, nechceš jít do knihovny?'' zeptala se najednou Hermiona Nicol.

Nicol se na ni podívala, ale potom se usmála ,,moc ráda s tebou půjdu do knihovny, aspoň si můžeme promluvit třeba'' zamumlala a už se pomalu zvedala společně s Hermionou od stolu.

Najednou však do Velké síně vešla Rose společně s Emmou ,,kam jdete holky?'' zeptala se zvědavě Emma a zářivě se na ně usmála.

,,Do knihovny si jdeme promluvit,'' řekla jednoduše Nicol ,,kde jsou naši budoucí manželé?'' ušklíbla se najednou.

Rose a Emma se pobaveně ušklíbl ,,dejme tomu, že společně teď hledají cestu, protože jsme je možná zamkli v koupelně'' zasmála se Rose.

Hermiona a Nicol se začaly nahlas smát, při té představě ,,zabijou vás, až se z tama dostanou'' řekla Hermiona a Nicol souhlasně přikývla.

,,O tom nepochybujeme, každopádně vy dvě už padejte do té knihovně, chce si očividně promluvit, takže běžte rychle než začne šikana, které se říká škola''řekla Emma a obě svoje kamarádky postrčila ven z Velké síně.

Hermiona i Nicol spadly a slyšely jenom hlasitý smích jejich kamarádek. Avšak Hermiona společně s Nicol se zvedly a pomalu šly do knihovny konečně.

***

,,Moje sestra je těžce nemocná, ale snaží se vypadat co nejvíc v pohodě, protože nám nechce dělat starosti. Když mi napsala, tak se mi chtělo potom lehce brečet, protože já bych si doopravdy přála tam být společně s ní, protože co když nadejde její den a já u toho nebudu?'' řekla smutně Nicol.

Hermiona ji chytila přátelsky povzbudivě za ruku ,,neboj všechno bude v pořádku, možná jsou začátky vážně těžké, ale tvoje sestra je určitě bojovnice a zvládne to a potom se uvidíte a budete se společně hlasitě smát a ty ji budeš povídat svoje zážitky z Bradavic'' řekla upřímně.

,,Byla by to ta nejkrásnější představa, ale já mám vážně strach, Herm. Lucy je a vždycky byla bojovnice, ale i bojovnice občas prohrají a nastane konec, já se strašně bojím, že moje milovaná sestřička tenhle boj prohraje a opustí mě, ale jestli se to vážně stane, tak já to tu bez ní nezvládnu'' z očí Nicol se hrnuly slzy.

Hermiona na nic nečekala a pevně ji obejmula a nechala Nicol, aby ji brečela do ramen ,,všechno dopadne dobře, uvidíš. Lucy bude v pořádku'' zašeptala.

,,Děkuji, děkuji, že jsi tu pro mě, Hermiono. Jsem moc šťastná, že jsi moje kamarádka a měla jsem tu čest tě poznat'' řekla upřímně Nicol a utírala si slzy.

Hermiona se na ni usmála ,,vždycky tu pro tebe bude, Nicol i kdybych byla zrovna daleko'' zašeptala a jen ona chápala jak to myslí.

Moc dobře ví, že se jednoho dne bude muset vrátit do budoucnosti, takže všechny bude muset opustit, ale vždycky tu pro ně nějak bude, protože navždy bude jejich kamarádka, snad. Budou ji neskutečně všechny moc chybět Nicol, Shannon, Rose, Emma, Euphemia, Fleamont, Lazarus, Grisha a vlastně všechny co měla tu čest poznat.

Chce se vrátit domů, ale doufá, že to nebude moc brzy, protože chce se svými přáteli zažít ještě několik zážitků.