Harry Potter - Draco Malfoy and his true love (CZ)

Naše oči se střetnou

                                                                        Naše oči se střetnou

                                                                        - Z pohledu Draca-

        Usedl jsem si ke zmijozelskému stolu v hlavní méstnosti a čekal na zahajovací proslov ředitele Brumbála. Jelikož to bude nuda, podložil jsem si hlavu rukou.

        ,, Ze začátku vám řeknu, že učitele proti černé magii bude učit nový profesor. Přivítejte Remuse Lupina...'' Všichni zatleskali. Ani jsem se o to nesnažil. Jen jsem čučel na ředitele. Nuda. V tom mě napdalo! Přece Potter ve vlaku omdlel! Aspoň jsem to zaslechl. Nemohl jsem si to nechat ujít a tak jsem se pootočil na Pottera, který seděl za mnou u druhého stolu.

        ,, Pottere! Ty jsi omdlel!?'' Jeden můj soused to napodobil ,, Ale doopravdy! Opravdu jsi omdlel?!'' Trochu jsem se usmíval! Potter je jako holka! Omdlí!

        ,, Hele sklapni Malfoy!'' Odsekl Weasley. Takže to musela být pravda! Otočili se a já jsem se omylem podíval do Grangerových očích. Také to udělala. Naše oči se střetli! Nebylo v nich vidět žádná nenávist ani smutek. Měla je krásný a živé! ale co to tu povídám... Přece to je mudlovská šmejdka! Nemohu se sní bavit natož se jí podívat do očí... Otočil jsem se nazpátek a podemřel si znovu pradu. Brumbál kecal ty svý nesmysly dokaď neřekl.

        ,, Nechte si chutnat.'' Weasley se na to musel ohromě tešit, protože snědl své jídlo dřív než Greb a Goyl. Skvělý! Další drby... Weasely je prase!

        Popravdě jsem se cpal taky dost, ale ne tak rychle a nenažraně jako on.

        Po večeři jsme se celá kolej vydala do naší společenské místnosti. Cestou do mě někdo vrazil.

        ,, Sakra! Co děláš!'' Zařval jsem. Byla to Grangerová. Zbírala si ze země knížky. To už byla v knihovně?

        ,, Promiň.'' Vstala a když si všimla do koho to vrazila řekla: ,, Omluvu si beru zpět!!'' Chtěla odejít, ale já jí vzal za paži.

        ,, Co si to říkala Grangerová?!''

        ,, Opakovat to nebudu!'' Snažila se dostat z mého sevření. ,, Pusť mě!'' Byla tak křehká a nevinná. A její vlasy voněli... to jsem si nikdy nevšiml.

        ,, Tak se mi omluv znova, když si to vzala zpět!''

        ,, NE!'' 

        ,, Fajn!'' zatáhl jsem jí za roh, kde na nás nikdo neviděl a zopakoval to. ,, Omluv se znova!''

        ,, Malfoy pusť mě!''

        ,, Proč? Líbí se mi, když si takhle bezbranná!'' Snažila se vyprostit ještě víc a dokonce se jí na tváři objevila slza. Co to vlastně dělám? Pustil jsem jí a uvědomoval jsem si co jsem to vlastně dělal! Vždyť jsem jí mohl ublížit! Nevím co mě to popadlo! Hermiona se rozběhla pryč. Já jsem se vydal do pokoje...

                                                                -  Zpohledu Hermiony -

        Draco mě přimáčkl ke zdi. Měl velkou sílu. Chtěl po mě omluvu! Drtil mi krk a já nemohla dýchat. Ano krk! Poté si to uvědomil a pustil mě. Já se okamžitě vydala pryč! 

        Harrymu a Ronovi jsem nic neříkala. Věděla jsem, co by udělali... 

        Raději jsem se rozhodla, že na to zapomenu! Nic mi neudělal. Jen mě málem uškrtil!