Harry Potter - Draco Malfoy and his true love (CZ)

Cestování v čase-2 část

                                                                        Cestování v čase- 2.část

                                                                        - Z pohledu Hermiony -

        Po chvíli jsme už nemohli a potřebovali jsme si odpočinout. Schovali jsme se za jeden velký strom a naslouchali. Kroky byly slyšet někde blízko, ale kde přesně jsme nevěděli.

        ,, Pššt'' Pověděla jsem potichu. Draco kývl a trochu se posunul. Nic už nebylo slyšet. Draco se trochu naklonil, aby se podíval, kde je ten vlkodlak. Jenže ani nemusel. Za mnou jsme cítila sliny a horký dech. Otočila jsem se proto. Vlkodlak nastavil tlapu, aby nás praštil, ale zarazil ho Klofan, který nám přišel na pomoc. My jsme zase utíkali. Tentokrát k jezeru, kde jsme už měli být.

        ,, Mozkomorové!'' Ukázal Draco na oblohu.

        ,, Musíme si pospíšit!'' Vzala jsem Draca za ruku a běžela jsem rychleji. Dorazili jsme pozdě ke břehu jezera. Mozkomorové z nás brali štěstí...

        ,, Sakra! Co tědˇ?'' Zeptal se Draco.

        ,, Nevím...nemůžeme tam jen tak přilítnout! To by bylo divný a navíc by jsme porušili pravidla cestování časem!''

        ,, A není nějaké kouzlo, pro zahnání mozkomorů?''

        ,, Je, ale neumím ho!''

        ,, A kouzlo zní?''

        ,, Expecto patronum, ale je to těžké kouzlo. Podle toho, co jsem četla musíš myslet na nejšťastnější vzpomínku a poté říct to kouzlo.''

        ,, Dobře!''

        ,, Ale Draco?!''

        ,, Za zkoušku se nic nedá!'' 

                                                                        - Z pohledu Draca -

        Vyndal jsem si hůlku a pátral v mysli po nějkrásnější, nejšťastnější vzpomínce, kterou jen mám a také našel. Byla to ta, kdy Hermiona se mnou začala chodit! Kdy mě poprvé políbila!

        Nadechl jsem se a zkusil to:

        ,, Expecto patronum!'' Z mé hůlky vylítlo bílé světlo, které začalo odhánět mozkomory. Začala se mi točit hlava. Ruce i nohy ztěžkly. Bylo to dost namáhávé kouzlo, ale musel jem to vydržet, pro naši záchranu!

        ,, Draco?'' Zeptala se mě udiveně Hermiona, když mozkomorové byly pryč a já sklopil hůlku.

        ,, Ano?''

        ,, Jak si...?''

        ,, Myslel jsem na něco překrásného...''

        ,, Na co?''

        ,, Na nás!'' Usmála se a přiběhla ke mě. Její rty se dotkly těch mích.

        ,, Teď nám musíme pomoct a ještě osvobodit Siriuse z vězení!'' Pověděl jsem velitelsky.

        ,, Ano!'' 

        Zavolali jsme Filche, který nám pomohl. Nevšiml si ani, že ho prosili ty samé osoby, které šel později vzít na ošetřovnu. Siriuse odvedli do vězení a my jsme se tam museli nějak dostat.

        ,, Jak se tam dostanem?'' Zeptal jsem se, protože vězení bylo několik metrů nad zemí...

        ,, Klofan!''

        ,, Cože? Já na něm lítat nebudu!''

        ,, To budeš muset!'' Usmála se a šla pro něj. Bylo docela snadné se na něho dostat, ale ovládat ho, když letěl už tak lehké nebylo. ,, No vidíš, jak ti to jde!'' Zaslechl jsem ve větru Hermionu.''

        Přistáli jsme a před námi byla cela se Siriusem. Když nás uviděl rozzářil se štěstím.

        ,, Bombardo!'' Dveře vybuchli a Sirius byl volný!

        ,, Moc vám děkuju!'' 

        ,, Nemáte vůbec za co! Mimochodem vás pozdravuje Harry!'' Pověděla Hermiona před odletem Siriuse. Klofana jsme mu dali, je to hodné zvíře!

        ,, Řekněte mu, že ho také pozdravuju!''

        ,,Vyřídíme!'' A vzlétl.

        ,, Sakra! Máme už jen dvě minuty!''        

        ,, My jsme to měli zvládnout do nějakého času?''

        ,,Jo...'' Rozběhla se a já běžel za ní. K ošetřovně jsme se dostali přesně na čas. Brumbál vyšel z místnosti.

        ,, Děkuju za nápovědu pane profesore.'' Poděkovala.

        ,, Hlavně, že se vám to podařilo!'' Mrkl na nás a odešel.

        Vstoupili jsme do ošetřovny a Harry na nás zíral jako by jsme byly duchové.

        ,, Co je?'' Zeptal jsem se ho.

        ,, Právě jste zmizeli!''

        ,, Á...jo no !'' Unavený jsem lehl na lůžko...