3. Řada otázek

327 55 1
                                    

John už poněkolikáté kroutil hlavou nad příchozí emailovou poštou. Nic z toho, co mu chodilo, nedávalo smysl.

Když mu však přišlo několik dalších emailů i poté, co na ten první odpověděl omlouvám se, ale zřejmě jste si spletl adresu, začal být podezřívavý a možná i trochu podrážděný.

Kdyby to byl spam, obsah by se neobměňoval. Zejména ne takto podivně.

Přestal na emaily reagovat a po pár dnech na ně definitivně zapomněl.

Dnešek byl něčím jiný. Kolegyně z práce mu posílala elektronické záznamy jednoho z jejich starších pacientů. Léčba se táhla už týdny a nosíval si práci často i domů. Jednoduše proto, aby zapomněl na svět kolem sebe. Práce ho nutila dál žít a být užitečný, když už nebyl pro nikoho dalšího důležitý. Nepočítaje jeho povedenou sestru, která opět vedla bitvu na dně levné whisky.


S úmyslem otevřít si složky, které si chtěl doma projít, najel automaticky kurzorem na Outlook. Nebylo zbytí, aby se do schránky nepřihlásil. Překvapeně zamrkal. Nevyzvednutá pošta ho opět provedla temnou chodbou přímo do přítomnosti.

Na každý den jeho ignorace připadl jeden nesmyslný email a každý s jiným obsahem.

To si s ním chtěl někdo hrát? Už dávno nepsal ani blog, proč by to někdo dělal?

A teď seděl opřený lokty o stůl, prsty vnořené do šedivějících vlasů a zíral na monitor, zatímco si už asi po sté pročítal několik prostých vět, které jednoduše nedávaly žádný smysl. Email po emailu. Nakonec je sepsal všechny pod sebe do poznámkového bloku. Skoro jako by na sebe něčím navazovaly, ale zároveň vůbec. Některé byly až dětinsky hloupé, některé naopak vědecky zaujaté.

Prostě podaných pár slov a jinak nic. V podstatě to všechno byly jen otázky. Jako by jejich pisatel čekal, že na ně John bude odpovídat. Ale byly tak nekonkrétní a nenormální, skoro jako by je psal... Ne, na to nesměl ani pomyslet!

Vzdychl a zhluboka se zase nadechl. Zasmál se, nahlas. Zakroutil hlavou. Tohle nebylo bohužel možné.


Udělal Jeníček dobře, když následoval cestičku s drobečky?

Proč po sobě lidé zanechávají vzkazy?

Hádají se lidé často se stroji?

Jak moc se přeceňuje loajalita?

Jaký máš názor na 40. symfonii?

Kdy vůbec začíná lovecká sezóna?

Co získáme smícháním purpuru a odstínu bílé?

Byla první fermentace nebo oxidace?

Myslíš, že zní lépe Abdalí nebo Durrání?

Myslíš, že Coco Chanel byla pro módní trh vítaným vizionářem?

Z kolika kostí se skládá membri inferioris?

Prokázal bys kajícníkovi milost?

Myslíš, že zázraky se někdy dějí?

Máš rád kouzelnické triky?


Promnul si kořen nosu. U všech Hippokratových přísah. Na tyhle blbosti neměl vážně čas.

Otevřel si dokumenty, co mu poslala Sarah a jako vždy se ponořil do světa plného morfinu a defibrilátorů.


Pavoučí síť - JOHNLOCKKde žijí příběhy. Začni objevovat